Z emotivní vřavy o manželství pro všechny vypadávají fakta, říká Jourová. EK chce zajistit duhovým rodinám rovná práva

Praha se v polovině srpna zbarvila do duhových barev a do diskuse se tak opět vkrádá téma práv LGBT+ lidí. Podle indexu Rainbow Europe je mají tito lidé napříč EU velmi rozdílné. A Česko z něj nevychází příliš dobře. Z obou stran Mostu Legií, od Národního divadla i od Újezdu, proudí davy lidí. Většinou skupinky náctiletých a dvacátníků, jejichž oblečení i vlasy září barvami, mezi nimi jsou ale páry i přátelé různého věku. Všichni míří na Střelecký ostrov, kde se celý týden koná LGBT+ festival Prague Pride. V suchém srpnovém vzduchu se mísí prach i absolutní svoboda. Na trávě postávají lidé s cedulemi „Objetí zadarmo“ obaleni duhovou vlajkou. Po celém ostrově jsou stánky nejen s občerstvením, ale také testováním na HIV, spolky na podporu během coming outu, nebo křesťané, kteří zastávají názor, že Bůh přijímá každého nezávisle na jeho sexuální orientaci nebo genderu. „Stála jsem tu chvíli v úžasu. Lidi jen tak sedí na trávě, dělají si piknik a jsou v pohodě, nemají strach. To v Polsku vůbec není možné,“ popisuje emotivně polská aktivistka a šéfka Warsaw Pride Julia Maciocha svůj příchod do tak zvané Pride Village. Společně s dalšími dvěma tamními aktivisty, Mikołajem Czerwińskim a Elżbietou Podleśnou, v přítmí tělocvičny a za tlumených zvuků venkovních beatů popisují českému publiku své zkušenosti ze současného Polska. Severní sousedé patří mezi státy EU, kde jsou práva LGBT+ lidí na nízké úrovni. Alespoň to vyplývá z mezinárodního hodnocení. Podle květnového indexu Rainbow Europe, který podle různých kritérií vyčísluje rovnost práv menšin v celé Evropě, získalo Polsko pouhých 13 procent, čímž se řadí na chvost celého kontinentu a na poslední místo zemí EU. Index, za kterým stojí mezinárodní organizace ILGA-Europe, bere v potaz pouze to, co je v dané zemi zaneseno v zákonech. Jedná se například o definici diskriminace v různých oblastech, jako je školství či zdravotnictví, nebo o práva LGBT+ lidí na rodinný život, včetně adopce dětí.

#RainbowEurope 2022 is live! @ILGAEurope benchmarks 49 European countries on their legal and policy situation for LGBTI people 🏳️‍🌈 Check out https://t.co/aTIBONQOI3 now pic.twitter.com/jvhwrj6f3x

— ILGA-Europe (@ILGAEurope) May 12, 2022

Projevů v praxi bylo v posledních letech vidět hned několik. Mimo jiné jde o projevy proti LGBT+ lidem z úst nejvyšších politických představitelů. Prezident Duda v rámci kampaně například řekl, že LGBT+ je „ideologie“. Desítky polských měst také vyhlásily na svém území tzv. „zónu bez LGBT+“. To odsoudila jak předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, tak Evropský parlament. „Znám LGBT+ lidi, kteří už se z Polska odstěhovali, necítili se bezpečně,“ přidává se do diskuse i Mikołaj Czerwiński. „Policie na ulici jen tak legitimuje lidi, kteří nosí duhovou tašku přes rameno z Tigeru,“ dodává. Polsko, přestože je tamní situace považována za vůbec nejhorší v Evropské unii, není ve vzrůstající veřejné homofobii osamocené. Loni v červnu anti-LGBT+ zákon odhlasoval i maďarský parlament. Zakázali tak veškerý „LGBT+ obsah“ ve školních materiálech, učebnicích, filmech pro děti nebo reklamách. Evropská komise kvůli tomu Maďarsko žalovala u Soudního dvora EU. 

Česko v indexu dopadlo hůře než Maďarsko

Překvapivě, Maďarsko i přes kritizovaný zákon získalo v indexu Rainbow Europe příznivější hodnocení (30 %) než Česká republika (26 %). Pár procent rozdílu dělá například to, že je v Maďarsku jinak definované registrované partnerství a obsahem se blíží legislativnímu rámci manželství. „Žebříček mě překvapil, pocitově jsem si vždycky myslela, že je v Česku velmi liberální postoj k sexuálním menšinám,“ zamýšlí se nad postavením Česka na indexu místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO). Ve svém portfoliu má mimo jiné i obranu evropských hodnot nebo dodržování Listiny základních práv. Ta je v tomto případě zásadní, neboť dokument v Kapitole III mimo jiné „zakazuje diskriminaci“. „V Maďarsku a Polsku nebo některých Pobaltských zemích je více tolerovaná nenávistná rétorika vůči sexuálním menšinám, kterou ještě rozfoukává krajní pravice. Není to dobrý vývoj,“ připodobňuje Jourová situaci v jiných zemích Střední Evropy. V Česku sleduje aktuální diskusi o manželství pro všechny. „Všeobecná diskuse je dobrá věc, pokud je debata orientovaná na fakta, je slušná a není toxická nebo ideologicky a fanaticky vypjatá. To je nežádoucí doprovod této diskuse,“ hodnotí. https://update-eu.cz/embed]/ Podle eurokomisařky z emotivní diskuse často vypadávají fakta. „Například nejsou důkazy toho, že by manželství gayů a leseb poškozovalo obecně kvalitu manželství, jak někteří tvrdí. Ani na to, že by děti vychovávané v duhových rodinách byly nějakým způsobem hendikepované,“ doplňuje. Často se ale také dle slov Jourové zapomíná na dostatečné racionální upozorňování na to, že manželství a registrované partnerství nejsou rovnocenné instituce. „V té vřavě argumenty zapadají,“ říká. Naráží tím na debatu, která v České republice poslední měsíce bují. Otevřely ji dva protichůdné legislativní návrhy. Jedním z nich je opětovný návrh umožňující manželství stejnopohlavních párů. Na vzniku se podíleli poslanci napříč stranami – Piráti, STAN, ODS, TOP 09 i ANO. V reakci na to ale skupina poslanců z KDU-ČSL, ODS, TOP 09, ANO a SPD podala návrh, aby bylo manželství coby svazek muže a ženy zakotvené v Ústavě.

Přeshraniční uznání rodičovství

Obecně jsou ale podle Věry Jourové práva LGBT+ v EU v pořádku, v rámci naprosto elementárních zásad. „Tedy na papíře,“ zdůrazňuje Věra Jourová. Znamená to, že v zákonech mají členské země zmíněný zákaz diskriminace. Záleží ale, jak je zákon v jednotlivých zemích vymáhán a co vše legislativa obsahuje. Do toho už Evropská komise členským státům nemá právo zasahovat, pokud konkrétní zákony nejsou v rozporu se zákazem diskriminace, jak tomu nastalo v Maďarsku. Kvůli rozdílnému postoji členských států má Věra Jourová naloženo více práce, a to v rámci vyjednávání. „Například jsme navrhli členským státům sjednocení potírání nenávisti na internetu, aby se do toho zahrnuly i sexuální menšiny. Nesetkalo se to s jednomyslným souhlasem,“ ilustruje Jourová s tím, že ani Česko s návrhem nesouhlasilo. Do konce roku, pravděpodobně v prosinci, vydá Evropská komise směrnici, kterou má Věra Jourová na starosti. Půjde o legislativu, která by měla zajistit právo rodičům stejného pohlaví, aby měli stejná práva napříč zeměmi EU. „Nejde o to, že bychom tlačili na státy, aby uznaly adopci stejnopohlavním párům, jde o pohyb lidí. Pokud se nizozemský pár přestěhuje do Česka za prací, měl by mít stejná práva jako doma,“ vysvětluje Jourová. K přijetí směrnice bude nutná jednomyslnost členských států.