Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes při jednání v Praze potvrdil svému rumunskému protějšku Bohdanu Aureskovi českou podporu vstupu Rumunska do schengenského prostoru. Řekl to na tiskové konferenci v Černínském paláci. Země podle Aureska splnila veškerá kritéria.
Premiér Petr Fiala (ODS) v červenci uvedl, že Česko bude během aktuálního předsednictví v Radě Evropské unie dělat vše pro to, aby padlo rozhodnutí o vstupu Chorvatska do schengenského prostoru. Tato země do něj chce vstoupit v lednu 2023.
„Česká republika dlouhodobě podporuje, aby Rumunsko vstoupilo do Schengenu. Vítám, že se na evropské scéně daří určitý politický průlom. Deklaroval jsem panu ministrovi, že při různých politických jednáních budeme vystupovat takovým způsobem, aby se Rumunsku podařilo do Schengenu vstoupit co nejdříve,“ řekl Lipavský.
I to, že Rumunsko po ruské invazi přijalo velké množství uprchlíků z Ukrajiny, podle Aureska ukázalo, že země aplikuje normy pro vstup do schengenského prostoru. Doufá v to, že se podaří agendu posunout během českého předsednictví v Radě EU.
Rumunsko patří k zemím, kam zamířilo po ruské invazi nejvíce ukrajinských uprchlíků, podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jich byl zhruba milion. Více jich zamířilo pouze do Polska, Ruska a Maďarska. Česko je s více než 400 000 uprchlíky z Ukrajiny zase zemí, která jich přijala nejvíce na počet obyvatel.
Ministři se dnes věnovali také tématu ruské agrese proti Ukrajině. Česká a rumunská pozice je podle Lipavského velmi podobná. Šéf české diplomacie poděkoval Rumunsku za podíl na zvládání humanitárních důsledků války a za pomoc při exportu ukrajinského obilí na světové trhy.
Albánie a Severní Makedonie zahájily přístupová jednání s EU. Co bude dál?
Aurescu uvedl, že Česko a Rumunsko sdílí hodnoty týkající se právního státu a lidských práv, zároveň země spolupracují v oblasti bezpečnosti. „Dnes jsme se domluvili, že dáme nový impuls nejen našim politicko-vojenským záležitostem na úrovni ministrů i na vyšších úrovních, ale i v rámci oborových vztahů,“ poznamenal. Možnosti bližší kooperace vidí v energetice, přepravě zboží, cestovním ruchu nebo zemědělství.
Na dotaz ČTK ohledně dalšího setrvání v platformě 16+1 pro spolupráci Číny se státy střední a východní Evropy se ministři shodli na tom, že ve formátu neshledávají zásadní přínos. Lotyšsko a Estonsko před týdnem odstoupily od rámcové spolupráce.
„Revidujeme naši politiku vůči Číně. Je to proces, který zahrnuje to, že se díváme, jak ty aktivity probíhají, probíhaly, jaké z toho máme přínosy,“ poznamenal Lipavský. Už dříve ministerstvo zahraničí ČTK sdělilo, že nenaplněná očekávání vedou ke zvážení všech možností působení v platformě.
Aurescu má stejný názor. „Tato iniciativa byla koncipována pouze jako ekonomické uskupení, ale pak jsme konstatovali, že začínala být čím dál političtější a ideologizovala se,“ řekl. O úplném ukončení spolupráce v rámci platformy se ale šéfové diplomacií nezmínili.
Bosna chystá volby, bez reformy se ale nikam neposune. Ani blíž k EU