The Capitals: Cena a nedostatek dřeva věští chudým těžkou zimu

Ceny plynu a elektřiny raketově rostou, mnoho evropských domácností chce proto tuto zimu topit levnějším dřevem. Vzrůst poptávky po alternativě za plyn a elektřinu spolu s výpadky dodávek z Ruska kvůli sankcím ale šroubují ceny dřeva nahoru a vedou k jeho nedostatku. Zranitelní Evropané, kteří se na levnější zdroj tepla z lesa spoléhají, by se jej tedy také nemuseli dočkat. Kromě toho, že se kvůli situaci na trhu může mnoho Evropanů ocitnout ve studených bytech a domech, hrozí také ilegální kácení stromů.

Vysoké ceny trápí celou Evropu, s výraznějším nárůstem by se pak mohla potýkat zejména východní a střední Evropa, ve které se dřevem či biomasou topí hojně.  

„Energetická chudoba je hlavním nebezpečím letošního roku, lidé mohou umírat. Vlády a EU je proto musí chránit a pokud možno přijít s takovými opatřeními, která je připraví i na příští zimy,“ varuje Silvia Pastorelliová z Greenpeace EU.

Například v Bulharsku, kde topí dřevem zhruba polovina domácností, vzrostla cena kubického metru z loňských 40-50 eur na 100-150 eur v závislosti na regionu. 

S vysokým nárůstem cen se potýká také Rumunsko, Maďarsko, Albánie, Kosovo a Srbsko. I sousední Polsko, kde ceny vzrostly meziročně téměř o 100 %, a Slovensko, kde se v porovnání s loňským rokem zdvojnásobily. V regionu střední a východní Evropy přitom dřevo k vytápění užívají zejména chudší lidé. 

Evropské vlády proto přichází s opatřeními, která mají domácnostem v krizi pomoci. Uchylují se třeba k zákazu vývozu dřeva ze země nebo k povolení kácení většího množství stromů. Zatímco v Polsku dostávají domácnosti na nákup dřeva příspěvek ve výši 212 eur, na Slovensku správa tamních lesů otevře lidem své rezervy. Více zde. 

Scholz údajně nechce slyšet o dalších dodávkách zbraní pro Ukrajinu. Německý kancléř Olaf Scholz podle médií není připraven vyslyšet volání ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala po dalších dodávkách těžkých zbraní navzdory tomu, že se německý průmysl nabídl, že Kyjevu dodá tanky Leopard 2.

Scholz byl při bilaterálním jednání v rámci Šmyhalovy víkendové návštěvy Berlína, na kterém ukrajinský premiér o tanky požádal, údajně „strohý a vágní“ a neprokázal „žádnou vůli“. Uvedl to deník Welt s odkazem na zdroje z ukrajinských vládních kruhů. (Julia Dahm | EURACTIV.de)

Španělsko chce po Francii solidaritu. Kývněte na plynovod Midcat, volá. Španělská ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Riberová v úterý vyzvala Francii, aby Španělsku a dalším unijním partnerům prokázala špetku solidarity a znovu přehodnotila své nedávné odmítnutí projektu plynovodu Midcat. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí uvedl, že další spojení se Španělskem, které by plynovod Midcat zajistil, není třeba. Podle Riberové by však Francie měla „myslet také na to, jak pomoci ostatním“. Řekla to v úterý v rozhovoru pro rádio Onda Cero. (Fernando Heller | EuroEFE.EURACTIV.es)

Poláci věří, že má Německo zaplatit za druhou světovou válku. Více než polovina Poláků (52,1 %) zastává názor, že Německo stále dluží Polsku válečné repatriace z druhé světové války. Vyplývá to z průzkumu společnosti IBRiS. Naopak 34,5 % Poláků má za to, že Polsko dnes nemá právo po Německu finanční kompenzace požadovat. Premiér Mateusz Morawiecki je však odhodlán je získat. Podle zprávy vládní strany Právo a spravedlnost by měl Berlín Varšavě zaplatit 1,311,160,000,000 eur. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)

Bulharští pohraničníci se zapletli do ilegální migrace. Nejméně 10 bulharských pohraničníků pomáhalo ilegálním migrantům překročit hranice země. Oznámil to ministr vnitra Ivan Demerdzhiev. „S nárůstem migračních tlaků narostly také snahy vlákat pohraniční stráž do převaděčské činnosti,“ dodal. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)