The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
EVROPAŘešení energetické krize může doplatit na přílišnou flexibilitu. Mimořádná opatření navržená Bruselem k potlačení energetické krize se pravděpodobně stanou děravým řešením, protože státy EU budou prosazovat více výjimek a flexibility – přesně to, před čím Komise varovala.
Ministři energetiky EU se v pátek (30. září) sejdou v Bruselu, aby projednali mimořádná opatření předložená 14. září k řešení energetické krize, která zachvátila kontinent.
Opatření zahrnují omezení příjmů z levné výroby elektřiny na 180 eur za megawatthodinu a 33% daň z nadměrných zisků společností využívajících fosilní paliva. Záměrem je využít tyto příjmy na ochranu zranitelných spotřebitelů a investovat do čistých technologií.
Cílem návrhu bylo vytvořit jednotný přístup v celé Evropě, Brusel však ponechal hlavním městům volnost při provádění opatření, včetně zachování stávajících a zavedení nových limitů.
Nyní by pozměňovací návrhy vypracované Českou republikou, která v současné době vykonává rotující předsednictví, mohly poskytnout zemím EU ještě větší prostor pro vlastní řešení.
Tyto změny, které má EURACTIV k dispozici, zahrnují například možnost, aby země „stanovily konkrétní strop“ pro příjmy z černého uhlí, nebo také stanovily vyšší limit příjmů pro výrobce s investičními a provozními náklady „vyššími, než je strop pro celou Unii“.
Vedle těchto změn více než 15 zemí stále „hledá další prostor v rámci různých částí návrhů, aby se přizpůsobily již zavedeným vnitrostátním opatřením“, jak uvedl diplomat EU po pondělním zasedání pracovní skupiny.
Očekává se, že české předsednictví přijde s dalšími revizemi po jednáních, která mají proběhnout ještě ve středu a ve čtvrtek.
Energetické společnosti a pozorovatelé energetického trhu se však obávají, že tyto výjimky zmaří jednotný přístup, který Komise plánovala, což způsobí narušení trhu a zasáhne důvěru investorů. Sama evropská exekutiva varovala před nekoordinovaným zaváděním různých limitů a cenových stropů. (EURACTIV Network)
LONDÝNDaňové úlevy naštvaly trhy. Nová britská vláda premiérky Liz Trussové čelí krizi libry poté, co finanční trhy reagovaly na její plány na snížení daní a poslaly měnu na nejnižší hodnotu (1.04) vůči dolaru za celou generaci.
Nový ministr financí Kwasi Kwarteng v pátek (23. září) představil plány na snížení daní pro zaměstnance, OSVČ a firmy v odhadované výši 45 miliard liber, aby odvrátil předpovídanou rok trvající recesi a dosáhl dvouprocentního hospodářského růstu. Daňové škrty však mají být financovány novými půjčkami, které doplní balík 100 miliard liber dotací na účty za energie oznámený na začátku tohoto měsíce, což vyvolává obavy trhu ohledně stavu zadlužení Spojeného království a rozpočtového deficitu. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)
AMSTERDAMDočasný domov pro migranty? Výletní lodě. V pondělí (26. září) zakotvila v západním přístavu Amsterdamu už druhá výletní loď, která pojme 1000 žadatelů o azyl. Očekává se, že první skupina obyvatel se nastěhuje na začátku října a bude mít k dispozici například vzdělávání a péči o děti. V případě potřeby by se na lodi mohlo zřídit dalších 500 lůžek a žadatelé o azyl by zde mohli zůstat i déle než šest měsíců. Jedná se o jedno z řešení, s nímž nizozemská vláda přišla, aby ubytovala žadatele o azyl, na které nemá kvůli nedostatečným kapacitám místo. (Sofia Stuart Leeson | EURACTIV.com)
VARŠAVAPoláci zvažují žalobu na EK kvůli blokaci financí. Polsko podá stížnost na Evropskou komisi u Soudního dvora EU, pokud bude Brusel nadále blokovat finanční prostředky z post-pandemického fondu obnovy určené pro Varšavu, oznámil náměstek ministra zahraničí Marcin Przydacz.
Evropská komise v květnu schválila polský plán obnovy, který je pro získání těchto financí nezbytnou podmínkou, ale stále zadržuje vyplacení prvního balíku kvůli svému přesvědčení, že v zemi už není nezávislé soudnictví. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
BĚLEHRADSrbsko má problém s pluralitou médií. Poté, co srbská Agentura pro regulaci elektronických médií (REM) přidělila čtyři celostátní televizní frekvence provládním kanálům, Reportéři bez hranic (RSF) ji obvinili z nedodržování zákona a žádají, aby při přidělování nové, páté frekvence respektovala právo na pluralitní zpravodajství. (Alice Taylor | exit.al)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
The Capitals: Společné řešení energetické krize může doplatit na přílišnou flexibilitu
EURACTIV Network
27. 9. 2022
