The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
Inflace a ceny energií drtí malé evropské firmy. Navzdory dvouleté masivní státní covidové podpoře ohrožují rostoucí náklady na energie a obsluhu dluhů spolu s inflačními tlaky oživení malých a středních podniků.
Podle společnosti Atradius Collections, která se zabývá vymáháním pohledávek, byly v průběhu roku 2022 úpadky podniků, zejména malých a středních, čím dál častější a budou pokračovat i v roce 2023 v celé EU „v důsledku slabšího hospodářského výhledu s vysokou inflací a cenami energií a zpřísňováním měnové politiky a ukončením státní podpory“.
Konkrétně ve Francii se v uplynulém roce zvýšil počet bankrotů v soukromém sektoru o 69 %, což je poprvé za více než 25 let, zjistila tento měsíc poradenská firma Altares Dun & Bradstreet.
Podle údajů marketingového výzkumu Osservatorio Rischio Imprese společnosti Cerved se riziko úpadku zvýšilo také v Itálii z 11,4 % na 16,1 %, přičemž vysoké riziko hrozí téměř 100 000 společnostem.
V italských podnicích ohrožených platební neschopností pracuje osm set třicet jedna tisíc osob, což je oproti roku 2021 nárůst o téměř 129 tisíc (7,2 %). Ve „křehkých“ společnostech pracují celkem více než tři miliony lidí.
Podobný trend se dá pozorovat v Polsku, kde údaje ministerstva pro rozvoj a technologie ukazují, že v letošním roce bylo úřadům dosud podáno 104 300 žádostí o ukončení činnosti, což je o 25,8 % více než v loňském roce. Počet žádostí o dočasné pozastavení činnosti se za posledních dvanáct měsíců rovněž zvýšil o 39,4 %.
Ještě horší situace je však ve Spojeném království, kde „více než jeden z deseti britských podniků v srpnu 2022 hlásil střední až vážné riziko platební neschopnosti“, jak uvádí Úřad pro národní statistiku (ONS). Do září 2022 překonal počet pádů do insolvence úroveň před covidovou krizí, čímž se Spojené království stalo jednou z nejhůře postižených zemí. (Théo Bourgery-Gonse | EURACTIV.fr)
BERLÍNNěmecké investice do „budoucího člena EU“. Pomoc Ukrajině při poválečné obnově by měla být vnímána jako investice do budoucího člena EU, zdůraznil v pondělí německý kancléř Olaf Scholz během německo-ukrajinského hospodářského fóra v Berlíně společně s ukrajinským premiérem Denisem Schmyhalem.
Letošní ekonomické fórum je sice pátým ročníkem pravidelné konference, ale prvním od začátku ruské invaze. Jeho cílem bylo zjistit, jakou roli může německý soukromý sektor sehrát při obnově Ukrajiny po válce. Podle odhadů bude na rekonstrukci potřeba okolo 400 miliard euro. (Julia Dahm | EURACTIV.de)
VARŠAVAZpřísnění pravidel pro uprchlíky. Polská vláda navrhla novelu zvláštního zákona o pomoci ukrajinským občanům, která zpřísňuje pravidla, podle nichž si musí část nákladů hradit sami, informovala lokální média. „Pobyt uprchlíků nemůžeme financovat donekonečna,“ uvedl začátkem měsíce náměstek ministra vnitra Paweł Szefernaker pro rozhlasovou stanici RMF FM. Polsko se po začátku ruské invaze stalo nejčastější destinací ukrajinských uprchlíků. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
HELSINKYVětšina Finů nechce přímé operace NATO proti Rusku. Pouhých 15 % Finů by si přálo přímé vojenské operace NATO proti Rusku, vyplývá z průzkumu, který si nechal zpracovat deník Ilta-Sanomat a který byl zveřejněn v pondělí (24. října). Za výsledky průzkumu stojí obavy z přenesení války na Ukrajině do pobaltských států a Finska. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
PRIŠTINAV prosinci se rozhodne, jestli EU zruší víza pro Kosovo. Mezi polovinou listopadu a prvním prosincovým týdnem proběhne na půdě Evropské rady hlasování o vízové liberalizaci pro Kosovo, uvedla v pondělí (24. října) zpravodajka tohoto tématu v Evropském parlamentu Viola von Cramon. České předsednictví tlačí na konec víz pro tuto zábadobalkánskou zemi, překážkou je mu zatím menší skupinka států v čele s Francií. (Alice Taylor | Exit.al)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.