Pět let od vraždy maltské novinářky Daphne Caruanové Galiziové se zástupci evropských institucí sešli s desítkami novinářů z celé Evropy, aby diskutovali o tom, jak podpořit svobodu médií a ochránit ty, kteří při prací riskují své životy. Ne nadarmo se říká, že nezávislá média jsou jedním ze základních pilířů demokracie. Přinášejí ověřené informace zásadní pro fungování společnosti, dohlížejí na politiky a instituce, pomáhají odhalovat korupci a organizovaný zločin.
Jejich práce ale může být velmi riskantní, jak připomínají jména jako
Ján Kuciak a
Daphne Caruanová Galiziová, kteří byli kvůli své investigativní práci zavražděni. Na počest pátého výročí od vraždy maltské novinářky se v říjnu v budově Evropského parlamentu ve Štrasburku
setkali zástupci evropských institucí s desítkami novinářů, aby zhodnotili svobodu a bezpečnost této profese v Evropě.
Jak uvedla komisařka Rady Evropy pro lidská práva a bývalá zástupkyně OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků
Dunja Mijatovićová, „na papíře” mají evropské státy sice jedny z nejsilnějších opatření pro ochranu svobody tisku, realita je ale jiná.
Jen za letošek bylo v Evropě zabito třináct novinářů, převážně během války na Ukrajině. Vraždy jsou podle ní jen nejviditelnější špičkou ledovce rizik, kterým novináři běžně čelí. Mezi ty další patří vězení, právní a finanční vydírání, zastrašování a mnohé další. Tyto hrozby a snahy o omezení novinářské práce se navíc
zhoršují, jak ukazují data Reportérů bez hranic (RSF).
Prostřednictvím videa k debatujícím promluvili i nositelé Nobelovy ceny za mír za rok 2021, filipínsko-americká novinářka
Maria Ressaová a šéfredaktor ruského opozičního listu Novaja gazeta
Dmitrij Muratov. Ten volá po založení fondu na podporu novinářů v exilu.
Podle Ressaové, která sama za poslední dva roky čelí deseti příkazům k zatčení kvůli své práci kritické k filipínskému režimu, jsou novináři terčem útoků, ale dál dělají svoji práci. V boji za ochranu demokracie však potřebují větší podporu, a to od politiků i občanské společnosti.
„Útok na novináře je útokem na demokracii,” řekla Ressaová, která zmínila i to, že novináři v současné době nejsou dostatečně chráněni proti útokům online, ze kterých se mohou stát útoky fyzické.
Už žádné veřejné peníze jen pro spřátelená média. EU chce dohlížet na to, jak státy zacházejí s novináři
Řešte korupci a organizovaný zločin, vyzývá syn zavražděné novinářky
I přesto, že se na Maltě situace posouvá pozitivním směrem a v polovině října byli odsouzeni na 40 let dva muži, kteří mají vraždu Caruanové Galiziové na svědomí, podle novinářů i politiků je stále na čem pracovat.
Matthiew Caruana Galizia, novinář a syn zavražděné novinářky, který vede nadaci s jejím jménem bojující za pravdu a spravedlnost, hovoří o atmosféře beztrestnosti a selhávání úřadů.
„Novináři jsou při odhalování přeshraniční kriminality a praní špinavých peněz čím dál efektivnější, ale úřady mají co dohánět,” uvedl.
Podle něj je potřeba řešit primární příčiny vražd novinářů, kteří se snaží odhalovat organizovaný zločin a korupci na vysoké úrovni.
Evropský parlament přijal v říjnu velkou většinou
rezoluci, ve které sice bere na vědomí pokrok v probíhajícím soudním řízení a veřejnou omluvu maltského premiéra za nedostatky státu, které mohly přispět k vraždě novinářky, zároveň však hovoří o institucionálním selhání orgánů činných v trestním řízení a justice.
Europoslanci kritizují nedostatečný pokrok při stíhání korupce na vysoké úrovni a praní špinavých peněz, které Caruanová Galiziová vyšetřovala. Shodují se na tom, že všichni zapletení do vraždy novinářky, na všech úrovních, musí být postaveni před soud. Volají také po větším zapojení Europolu.
Složitá práce novinářů na Ukrajině
Novináři jsou aktuálně v Evropě v ohrožení zejména na Ukrajině, kde pokrývají téma ruské agrese. Podle Reportérů bez hranic bylo od začátku ruské invaze terčem
útoků přes 100 novinářů a osm jich bylo zabito.
Jak uvedla
Angelina Kariakina, šéfka zpravodajství ukrajinské veřejnoprávní stanice UA:PBC, situace na Ukrajině je pro novináře velmi složitá, protože bez provizorního studia v protileteckém krytu, kde tráví polovinu času, je téměř nemožné vysílat. Zmínila také nutnost mít veškeré vybavení při výjezdech do některých oblastí, od generátoru a zásob pohonných hmot po obytný vůz, což si menší redakce nemohou dovolit. Zároveň je podle ní ale velmi důležité přinášet svědectví přímo z místa konfliktu.
Místopředsedkyně Evropské komise
Věra Jourová ocenila skvělou práci novinářů, kteří riskují život na Ukrajině a řekla, že EU musí udělat vše, aby je ochránila a pomohla jim.
„První obětí každé války je totiž pravda,” řekla Jourová s tím, že u té současné jsou sociální sítě zneužívány pro válečnou propagandu. EU podle ní již přispěla téměř 15 miliony euro na ochranné vybavení a dalších 15 je na cestě.
Státy musí projevit více politické vůle situaci řešit
Jakkoliv se evropské instituce zhoršujícími podmínkami pro média zabývají čím dál aktivněji, mediální politika je převážně v rukou členských států. Ty by podle Mijatovićové měly projevit více politické vůle situaci řešit, zajistit rychlé a efektivní vyšetřování zločinů spáchaných na novinářích a lépe implementovat doporučení Rady Evropy a EU týkající se ochrany novinářů.
Evropská komise za poslední rok vydala několik opatření, které by měly situaci pomoct. Mezi ty hlavní patří
doporučení k ochraně novinářů,
opatření proti zneužívajícím soudním řízením proti novinářům a obráncům lidských práv a
Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků.
Nový mediální akt, který v září představila eurokomisařka Jourová, by měl umožnit lépe chránit média před politickým a finančním tlakem, zajistit redakční nezávislost a ztransparentnit jejich vlastnictví. Legislativa reaguje na problémy v mnohých členských státech, které zhoršují schopnost médií vykonávat jejich demokratickou funkci.
Jedním z nejvíce problematických států v EU je dlouhodobě Maďarsko. Jak uvedl
Szabolsc Dull, šéfredaktor maďarského nezávislého média Telex, alespoň minimální svoboda tisku v Maďarsku sice stále existuje, opravdová veřejnoprávní média už ale ne.
„Veřejnoprávní média v Maďarsku se stala státními médii, jen nekriticky opakují, co říká maďarská vláda,” uvedl Dull. Maďarští občané mají podle něj k dispozici čím dál méně nezávislých zdrojů.
Svobodná média v Maďarsku nevymřela, jen je nikdo nečte. EU chybí páky, jak je ochránit
Nová legislativa, kterou se nyní zabývají europoslanci a zástupci členských států, se snaží proti tlakům na média zakročit a v rámci ochrany demokracie posílit jejich postavení.
Jak prohlásila předsedkyně Evropského parlamentu
Roberta Metsolaová na závěr debaty, evropské instituce stojí na straně médií a nezávislého tisku. „Je to boj, který můžeme vyhrát a vyhrajeme,” řekla.
