Pouze několik desítek migrantů si dosud mezi sebou předaly členské země Evropské unie na základě mechanismu „dobrovolné solidarity“ dojednaného před pěti měsíci. Uvedla to dnes eurokomisařka Ylva Johanssonová, podle níž by nový nástroj pro sdílení migrační zátěže mohl fungovat mnohem lépe.
Jeho zesílené využívání je jedním z bodů akčního plánu, kterým Evropská komise reaguje na zvýšené počty migrantů v oblasti centrálního Středomoří.
Na dobrovolné solidaritě se členské země dohodly v červnu těsně před začátkem českého předsednictví v Radě EU. Mluvilo se tehdy o tom, že prostřednictvím dobrovolných relokací by mohlo být v rámci Unie přemístěno okolo 10 000 migrantů za rok. Státy mají zároveň možnost nabídnout jinou formu pomoci, než je převzetí žadatelů o azyl, například finanční prostředky.
„Máme přísliby ohledně více než 8000 relokací, ale jen zhruba 100 (migrantů) bylo dosud relokováno,“ řekla Johanssonová. Podle ní jsou v systému „úzká hrdla“ na obou stranách, tedy jak u zemí, které potřebují pomoc, tak u těch, které by ji mohly poskytnout. „Ale není to žádná věda. Ano, můžeme tu implementaci výrazně posílit,“ dodala eurokomisařka zodpovědná za otázky spojené s migrací.
Dobrovolná solidarita mezi unijními zeměmi utrpěla před několika dny ránu, když Francie oznámila, že pozastavuje v létě dojednané převzetí 3500 migrantů z Itálie. Stalo se tak poté, co Italové odmítli přijmout loď s 230 migranty. Skupina je součástí zhruba 90 000 lidí, kteří od začátku roku dorazili nelegálně do EU po trase v centrálním Středomoří. Oproti loňskému roku to znamená více než 50procentní nárůst v počtu příchozích.
Johanssonová dnes označila situaci za neudržitelnou, když prezentovala nový akční plán EK. Ten kromě intenzivnějšího přerozdělování migrantů v rámci Unie volá po posílení spolupráce se třetími zeměmi například na vracení neúspěšných žadatelů o azyl či po lepší koordinaci pátracích a záchranných akcí ve Středozemním moři. Podle Johanssonové aktuálně po uvedené migrační trase přicházejí hlavně lidé z Egypta, Tuniska a Bangladéše, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu. „Potřebujeme je na našem pracovním trhu, ale nechceme, aby přicházeli touto cestou,“ řekla.
Za jediné dlouhodobé řešení označila schválení Nového paktu o migraci a azylu, s nímž Komise přišla před více než dvěma lety. Jednání se v této věci snaží posunout dopředu i české předsednictví, které přichází s některými novými body v souvislosti se vzájemnou podporou mezi státy bloku. Podle Johanssonové české snahy přináší „dobrý pokrok“, konkrétní však eurokomisařka nebyla.
Téma migrace v poslední době v unijních kruzích opět vystupuje do popředí i v důsledku vývoje na tzv. balkánské trase, kde letos unijní agentury Frontex eviduje meziroční nárůst nelegálních příchodů o skoro 170 procent. Dění na této i všech ostatních trasách bude v pátek tématem mimořádné schůze unijních ministrů vnitra.
Na Evropu čeká nová migrační zkouška