Úvod / Ekonomika / Rozpočet EU / Evropské fondy / Čeští podnikatelé hledají partery za hranicemi, Bavorsko je jasná volba

Čeští podnikatelé hledají partery za hranicemi, Bavorsko je jasná volba

© Pixabay
Kam ukládat energii vyrobenou ze solárních panelů či větrných turbín tak, aby ji bylo možné využívat i v časech, kdy nesvítí i nefouká? Na tuto otázku hledají odpověď vědci z Landshutské univerzity aplikovaných věd ve spolupráci s experty ze Západočeské univerzity v Plzni.Článek původně vyšel v Plzeňském deníku. Experti společně bádají nad tzv. průtočnými bateriemi, které by mohly představovat řešení, mají totiž výdrž v řádu let a mohou dosahovat velkých kapacit. Výzkum je nákladný jak finančně, tak personálně, spolupráce dvou univerzit se proto jevila jako vhodná cesta. Výzkumníci navíc chtějí své poznatky co nejdříve sdílet s firmami, které mohou chytré řešení přenést do praxe. Právě tak vypadá jeden z projektů, ve kterém se snoubí věda, podnikání, přeshraniční spolupráce a evropské finanční prostředky. Výzkum byl totiž financován z programu Interreg Česko-Bavorsko, jehož cílem je podporovat spolupráci různých subjektů napříč česko-německými hranicemi. Projekt stál více než 13 milionů korun a dotace z Interregu pokryla 85 % nákladů. Podobných iniciativ existují desítky. Dalším příkladem je třeba vývoj efektivního šroubového motoru, na kterém se rovněž podílí Západočeská univerzita v Plzni, tentokrát však ve spolupráci se společností Atmos a Východobavorskou technickou vysokou školou. I zde hraje důležitou roli financování z programu Interreg. Přeshraniční dotační program v těchto dnech vstupuje do své nové etapy. V říjnu 2022 odstartovalo jeho další programovací období, které potrvá až do roku 2027.  Na výzkum a transfer technologií z akademické půdy do praxe je přitom vyčleněno více než 10,6 milionu eur, tedy více než 250 milionů korun. Z programu mohou čerpat subjekty z Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje. Ani ostatní české příhraniční regiony ale nepřijdou zkrátka, existují totiž i speciální programy na podporu česko-polské, česko-slovenské či česko-rakouské spolupráce. „Začíná nové dotační období a plánuje se celá řada projektů, do kterých se budou zapojovat univerzity i soukromá sféra,“ vysvětlila redakci Jaroslava Pongratz, manažerka kontaktních sítí v česko-bavorském příhraničí. Konkrétní projekty zatím nejsou známy, zájemci o podporu se totiž právě nyní do programu hlásí. První výzva je otevřena do 14. prosince, následovat bude vyhodnocení projektů a zveřejnění úspěšných žadatelů. Další kola budou následovat v nadcházejících letech.

Podnikatelé chtějí spolupracovat v IT i strojírenství

Podle Pongratz zájem o spolupráci napříč hranicemi roste a zapojují se do ní firmy i univerzity z různých sektorů. „Obecně to jsou techničtější obory, jako je strojírenství, elektrotechnika či informační technologie. Propojovat se ale chtějí i firmy z textilního či potravinářského průmyslu, i ty se na mě obrací,“ dodává. Rolí manažerky přeshraniční kontaktů je usnadňovat první setkání mezi subjekty, které mají o spolupráci zájem nebo ji alespoň zvažují. K lepšímu propojování napříč hranicemi pomáhají i různé akce, které se v příhraničí konají. Příkladem je Bavorsko-český den pro firmy, jehož pátý ročník se odehrál v druhé polovině října. „První Bavorsko-český den se odehrál v roce 2017. Kvůli uzavření hranic jsme pak museli pořádání akce přerušit, zájem ale mezitím obrovsky vzrostl. Letos jsme měli 650 účastníků a firmy si tam našly celou řadu kontaktů,“ dodává Pongratz, která se organizací Bavorsko-českých dnů stojí. Při propojování firem je přitom klíčové odbourat prvotní bariéry, které bývají především jazykové. „Pomáhám jim s prvním kontaktem, což je moje poslání. Zástupci firem totiž mnohdy neumí cizí jazyky, webové stránky mají pouze ve své mateřštině a je pro ně komplikované s někým spolupráci navázat,“ říká Pongratz. S organizací setkání chce proto pokračovat i v následujících letech, další Bavorsko-český den by se měl odehrát v roce 2024. Mimo to se chce zaměřit na propojování místních start-upů tak, aby mohly například české malé inovativní firmy využívat německé technologie či naopak.