Přiměřená minimální mzda pro důstojný život – směrnice, kterou v září schválil Evropský parlament, v říjnu finálně posvětila Rada a nyní čeká na implementaci ve členských státech.
Po dvou letech, kdy přišla Evropská komise s návrhem na zajištění minimální mzdy pro pracovníky ve všech členských státech EU, se směrnice dostává do schvalovacího finále. Na zářijové štrasburské plenárce ji europoslanci přijali s podporou 505 hlasů (92 proti a 44 se zdrželo). Na začátku října směrnici schválila i Rada.
A co je vlastně cílem této směrnice? Zlepšit životní podmínky všech pracujících ve členských státech a snažit se vyrovnat často velmi rozdílnou minimální mzdu. Konkrétní částka bude na rozhodnutí jednotlivých vlád, EU nebude určovat přesnou výši mzdy. Vypočte se podle životní úrovně v dané zemi, respektive se bude jednat o 60 % mediánu hrubé mzdy a 50 % hrubé průměrné mzdy.
Od začátku října, tedy od doby, kdy legislativa prošla Radou, mají členské státy dva roky, aby jejich vlastní zákony fungovaly v souladu se směrnicí.
Proces shody na jednotném přístupu sedmadvacítky však byl náročný. Minimální mzda je jako téma velmi politické, a její výše se v jednotlivých členských zemích dost liší. Výrazně proti směrnici byly některé skandinávské země. Nakonec se nejhlasitěji vymezovalo Dánsko, jehož systém stojí na tzv. kolektivním vyjednávání a kolektivních smlouvách. Proti bylo i Maďarsko, které zase patří mezi země s nejnižší minimální mzdou v EU.
Směrnice se ale nakonec zemí, ve kterých jsou právě kolektivní smlouvy výhradní ochranou minimální mzdy, netýká. Jinak se pravidla budou týkat všech unijních pracovníků s pracovní smlouvou nebo v pracovním poměru.
„Nová evropská pravidla nepředepisují přímo výši minimální mzdy, ale zlepšují transparenci a dávají zaměstnancům lepší nástroje pro vyjednávání o mzdě. Tato vyjednávání by měla zvýšit mzdy ve 2/3 členských států EU, a snížit tak míru chudoby pracujících o 10 %,“ vysvětluje zamýšlený dopad nové směrnice europoslanec
Mikuláš Peksa (Greens/EFA, Piráti).
Ministři se dohodli na principech minimální mzdy v EU, nebude povinná pro všechny země
Jak je na tom Česko?
Podle Peksy nejde v nové směrnici příliš o určování konkrétní cifry, respektive výše minimální mzdy. Ve směrnici se totiž hovoří právě o kolektivním vyjednávání, a to dle jeho slov může dělat problémy v implementaci do českých zákonů.
„V porovnání s Rakouskem nebo se Švédskem se v Česku vůbec nedaří kolektivním smlouvám. Například na založení odborových organizací tam ve srovnání s Českem není potřeba vyvíjet moc velké úsilí,“ zmiňuje europoslanec. „Implementace bude v českém prostředí hodně zajímavá,“ uvažoval pro EURACTIV.cz Peksa.
Pod termínem kolektivní vyjednávání se skrývá proces, během kterého se zaměstnanci domlouvají se zaměstnavatelem na pracovních podmínkách. Jde nejen o dohodnutí výše mzdy, ale také o jiné podmínky, jako je například pracovní doba. Tento proces krok po kroku popisuje zákon.
Podle schválené unijní směrnice by mělo být kolektivní vyjednávání o mzdách posíleno v zemích, kde se daný proces týká méně než 80 procent pracovníků. Něco takového platí i pro Českou republiku, a českou vládu tak v příštím a přespříštím roce čeká větší revize zákonů o kolektivním vyjednávání i obecně o statutu a úrovni českých pracovníků.
„Ze srovnání požadavků směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii s národní legislativou vyplývá, že hlavním úkolem bude odpovídajícím způsobem upravit zákoník práce, konkrétně § 111,“ reagoval na dotaz EURACTIVu
Jakub Augusta, vedoucí mediálního oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
Jak konkrétně? Na to ještě ministerstvo ani vláda odpověď nemají. Augusta ale zmiňuje, že v programovém prohlášení vlády je jejím cílem mimo jiné „zavedení automatického mechanismu valorizace“.
„K otázce ohledně kolektivního vyjednávání – v současné době analyzujeme povinnosti uložené směrnicí, Česká republika však směrnici v daném ohledu do značné míry naplňuje. O konkrétní podobě naplnění nových povinností zatím není s konečnou platností rozhodnuto,“ doplňuje Augusta.
Ministr práce a sociálních věcí, a nyní i dočasně ministr životního prostředí,
Marian Jurečka (KDU-ČSL) přijetí směrnice obecně hodnotil pozitivně. „V situaci, kdy lidé musí kvůli energetické krizi ,obracet každou korunu‘, je přijetí tohoto předpisu dobrou zprávou,“ vyjádřil se v říjnu. Podle něj stanovování mezd prostřednictvím kolektivního vyjednávání představují významné nástroje k zajištění toho, aby všichni zaměstnanci pracovali za mzdy, které jim umožní důstojnou životní úroveň.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Mikuláše Peksy (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
