EU by měla držet cenu plynu pod hranicí 200 eur za MWh, navrhuje české předsednictví

Ministři pro energetiku členských zemí EU se dnes setkávají v Bruselu, aby konečně rozhodli v otázce zastropování cen plynu. České předsednictví se pokusí směřovat dohodu k částce 188 eur za megawatthodinu (MWh), což je téměř o 100 eur méně, než původně navrhla Evropská komise.Zastropování cen plynu na virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) je dalším krokem, kterým by mohla Evropská unie držet ceny energií pod kontrolou. Na uzlu se dnes obchoduje většina plynu, nastavení jasných limitů by tak podle některých států mohlo vývoj na trhu zklidnit. Skupina patnácti zemí tlačí EU k tomu, aby nastavila strop na úrovni 160 eur za megawatthodinu. Německo pro změnu bojuje za co nejmírnější intervenci, obává se totiž, že kvůli zastropovaným cenám se v EU přestane šetřit a opět vzroste spotřeba plynu. Intervence by pak mohla vést k tomu, že prodejci plynu ze třetích států již nebudou chtít s EU obchodovat. „Němci strop pořád nechtějí, snaží se, aby žádný nebyl, a kdy už ano, tak aby byl nepoužitelný,” vysvětlil redakci seniorní unijní diplomat. České předsednictví by podle informací serveru EURACTIV.cz chtělo na pondělním jednání dosáhnout politické dohody na cenovém stropu ve výši 188 eur/MWh, který by mohl být přijatelný pro většinu zemí. Vyjednávání povede ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Česku nahrává fakt, že nastavení mechanismu nevyžaduje jednomyslný souhlas ministrů, stačí k němu kvalifikovaná většina. To potvrdil na čtvrteční Evropské radě i premiér Petr Fiala (ODS). Jak ale na evropské úrovni bývá zvykem, země se snaží dosáhnout jednomyslné shody i v otázkách, kde jim stačí k rozhodnutí kvalifikovaná většina.

Česko dotahuje evropský strop na cenu plynu, pomoc Ukrajině i další sankce vůči Rusku

Původní strop byl mnohem vyšší

Skupina členských zemí si musela návrh cenového stropu vybojovat. Evropská komise, která má jediná právo legislativu navrhovat, se mu totiž dlouhou dobu bránila. V listopadu nakonec přišla s návrhem stropu ve výši 275 eur/MWh, což ale mnohé země označily za nedostatečné. Od té doby se na evropské úrovni – a pod vedením českého předsednictví – vede boj o takový strop, který by vyhovoval jak opatrné Komisi, Německu a Nizozemsku, tak i „příznivcům“ intervence. Kromě samotného cenového stropu se řeší i podmínky jeho deaktivace. České předsednictví podle seniorního diplomata pracuje s tím, že by se mechanismus cenové korekce mohl automaticky vypnout v případě, že poroste spotřeba plynu na kontinentu. Dalším důvodem by mělo být vyhlášení nouzového energetického stavu v některé členské zemi EU či masivní výpadek dodávek LNG do Evropy. „Všichni ví, že potřebujeme záchrannou brzdu,“ prohlásil diplomat. Dnešní jednání se přitom povede nejen o cenovém stropu. Součástí stejného „balíčku“ je také přeshraniční solidarita členských zemí v případě nedostatku energií a zrychlený povolovací proces pro obnovitelné zdroje energie. Ministři pro energetiku se dnes pokusí dohodnout také na svém společném postoji k regulaci metanu v energetice a plánu REPower EU, který by měl upravit stávající legislativu v oblasti obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a energetické náročnosti budov.