Úvod / Politika / Volby / Chybí nám evropský akční plán pro mentální zdraví, volají odborníci i politici

Chybí nám evropský akční plán pro mentální zdraví, volají odborníci i politici

Konference o duševním zdraví na Stálém zastoupení ČR při EU.
„Musíme zajistit návrhy na zlepšení duševního zdraví, takové, které jeho stav opravdu zlepší. Pro některé evropské občany jde opravdu o záchranu života,“ řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém zářijovém výročním projevu o stavu Unie. Zmínka o významu mentálního zdraví v nejvyšších evropských politických patrech je relativní novinkou. Odborníci se sice už mnoho let snaží o reformu péče o duševní zdraví. Například v České republice dochází k postupnému přechodu na tak zvanou komunitní péči a naopak k ústupu institucionální péče, jasný celoevropský plán ale zatím chybí.
Potýkáme se s pandemií psychiatrických problémů, bez celoevropského řešení to nepůjde, říká profesor psychiatrie
Globální krize, jako je pandemie či válka na Ukrajině, však přispěly k tomu, aby se téma duševního zdraví, jeho dostupnosti, destigmatizace i reformy systému, dostalo do popředí. „Nacházíme se opravdu v mimořádné situaci. Bojujeme s několika krizemi najednou. U tématu duševního zdraví je potřebná hlavně pozornost,“ zdůraznil náměstek českého ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček na mezinárodní konferenci „Resilient Mental Health in the EU“, která se konala v listopadu pod hlavičkou českého předsednictví v Radě EU. S pandemií i válkou na Ukrajině se například mezi unijními občany velmi zvýšilo riziko depresivních a úzkostných poruch. S následnou inflací a tedy zvyšováním výdajů na živobytí se dopad na mentální zdraví ještě více prohlubuje. Zdravotnické systémy v EU ale nestíhají rychle reagovat, zvyšovat kapacity a adaptovat se na nové skutečnosti. „Když jsme schopni udělat velký tlak v tématu onkologie, je třeba to udělat i v ostatních oblastech a problémech zdravotnictví,“ zmínil také Dvořáček. Na mysli měl Evropský plán boje proti rakovině, oficiální unijní závazek, jakým chce EU zvrátit zvyšující se trend tohoto vážného onemocnění. Právě takový plán si představují i odborníci z řad psychiatrie nebo politici, kteří se tématem duševního zdraví zabývají. „Mentální zdraví je integrální součástí funkční společnosti,“ prohlásila například v rámci svého příspěvku česká europoslankyně Radka Maxová (S&D). Připomněla ale také, že pro mnoho zemí, i v rámci EU, je téma mentálního zdraví stále tabu. Systémové nedostatky tkví zejména v nízkých kapacitách – personálních i například co se počtu lůžek v léčebných zařízeních týče. V roce 2019 bylo v EU pouhých 73 psychiatrických lůžek na 100 tisíc obyvatel. Nejvyšší poměr lůžek na obyvatele byl v Belgii, nejnižší v Itálii. 

Memorandum

Výsledkem listopadové konference, které se účastnili odborníci i politici, bylo společné memorandum. Je koncipované víceméně jako výzva unijním institucím, respektive Evropské komisi, aby se tématem duševního zdraví zabývala a dávala mu dostatečnou důležitost. „Od roku 2018, kdy Evropská komise zařadila téma duševního zdraví mezi agendu chronických onemocnění, jsme svědky spíše menší viditelnosti tématu, a to i přes finské předsednictví v roce 2019, které explicitně volalo po srozumitelné EU strategii týkající se mentálního zdraví,“ píší účastníci v dokumentu. Po strategii volá i nové memorandum. Experti v něm například radí zapojit téma duševního zdraví do již fungujících struktur a fondů EU, které se týkají zdravotnictví nebo sociální oblasti. Dále je podle autorů memoranda třeba, aby se o tématu více hovořilo mezi členskými státy a sdílela se zkušenost, stejně tak jsou podle nich potřebné národní akční plány jednotlivých států. Mezi dalšími kroky se zmiňuje také nutná finanční podpora, pečlivé sbírání dat a analýza nebo nezbytnost inkluze lidí, kteří s mentálním onemocněním žijí. V memorandu zní také téma inovativního přístupu k léčbě mentálních onemocnění. Jde totiž o oblast, ve které je česká psychiatrie v porovnání s ostatními zeměmi EU výrazně napřed. 

Inovace v psychiatrii

Co znamenají inovativní přístupy v psychiatrické léčbě v praxi? Například asistované užití účinků psychedelik, tedy psychoaktivních látek. „Tato léčebná modalita znamená, že v indikovaných případech je možné užít psychedelických látek pro facilitace psychoterapeutického procesu, který zůstává jádrem a základním rámcem celé léčby,“ píše na svém webu o způsobu léčby česká psychedelická klinika Psyon. Jsou to právě Češi, kteří se i díky Psyonu stávají průkopníky v tomto přístupu k léčbě i mezinárodně. Paradoxně se vlastně psychiatrická obec vrací k desítky let starým výzkumům a pokusům, když lidé objevili účinky například LSD a zkoumali vliv na lidskou psychiku. Kvůli nekontrolovanému rozšíření mezi rekreační uživatelé tvrdých drog se ale látky plošně zákonem zakázaly. Užití psychedelik za medicínskými účely se ale pomalu navrací v různých formách do legislativ. Například americká FDA (Food and Drug Administration) označila asistovanou psychoterapii MDMA u posttraumatické poruchy a psilocybinu u deprese za „průlomovou“. V českém kontextu je zatím legislativně povoleno to, co v praxi dělá klinika Psyon – tedy ketaminem asistovanou psychoterapii. Léčba je odborníky popisovaná hlavně jako rychlá a efektivní. „Potřebujeme víc výzkumů, víc vnějšího uznání, je třeba takových setkání, sympozií i pořádného školení terapeutů,“ zmínil na konferenci Eric Vermetten, psychiatr působící na Leidenské univerzitě v Nizozemsku. Vermetten se účastnil panelu zaměřeného na užití psychedelik v psychiatrii pod záštitou Psychedelics Europe, kteří propagují téma v kontextu unijního práva. Podle Vermettena je ale důležité, aby se případné legislativní kroky dělaly uváženě a nezapomnělo se na rizika, která se s těmito látkami mohou pojit – jako například aplikace této terapie nevyškolenými terapeuty. Podle něj by se měla tato léčba koncentrovat do specializovaných pracovišť s vícero odborníky, kteří se navzájem mohou supervizovat.