Nařízení zakazující dovoz produktů, které jsou výsledkem odlesňování či degradace lesů, kvóty na výlov ryb v unijních vodách na následující roky, ale také legislativa omezující pesticidy a podporující přírodu. To je výčet hlavních evropských agrárních předpisů, kterým se věnovali vyjednavači českého předsednictví. Za jejich práci je chválí unijní politici i zástupci agrárního sektoru.Končící půlroční české předsednictví v Radě EU sklízí samé úspěchy a nejinak je tomu i v zemědělské oblasti.
„Období předsednictví České republiky Radě Evropské unie, které probíhá od 1. července do konce letošního roku, hodnotíme z pohledu agrárního sektoru jako velmi dobře zvládnuté. Jeho priority, co se týká agrárního sektoru, pokládáme za vhodně zvolené,“ řekl redakci prezident Agrární komory ČR
Jan Doležal.
V této souvislosti ocenil, že ministr zemědělství
Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) nastoloval na evropské úrovni důležitá témata, jako je podpora precizního zemědělství nebo nové metody šlechtění.
Německý europoslanec a předseda europarlamentního výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
Norbert Lins (EPP, CDU) zase ocenil, že „české předsednictví nikdy neztratilo pochopení pro naše současné výzvy a realitu“.
Jako jedno z nejlepších zhodnotil podle Nekuly české předsednictví v zemědělské oblasti také eurokomisař pro zemědělství
Janusz Wojciechowski.
Česko se při předsednictví ukázalo jako týmový hráč. S jeho koncem zájem o EU nesmí pohasnout
Agrární komora má pak vůči českému předsednictví výtku, která spočívá v tom, že Češi měli během svého předsednictví klást větší důraz na posílení rozpočtu společné zemědělské politiky a nastavení srovnatelných podmínek pro všechny zemědělce v rámci EU.
Společná zemědělská politika se s rokem 2023 promění, nabíhá totiž do praxe její dlouho diskutovaná reforma. Česká republika již má schválený národní strategický plán, kterým se bude zemědělská politika v zemi v následujících měsících řídit.
Úspěchy s českou stopou
Za největší úspěch lze považovat dojednání finální podoby nařízení o odlesňování a znehodnocování lesů kvůli dovozu či vývozu zemědělských produktů. K tomu došlo na počátku prosince po třech kolech vyjednávání a po roce od předložení příslušného návrhu Evropskou komisí. Priorita, o které hovořili zástupci agrárního sektoru
před začátkem předsednictví, tak byla naplněna.
A není to ledajaký úspěch. Řada odborníků totiž novou legislativu zakazující dovoz sedmi komodit (palmový olej, hovězí maso, dřevo, káva, kakao, kaučuk a sója) a výrobků z nich (jako je papír, nábytek či čokoláda), které mohou být výsledkem odlesňování či znehodnocování lesů v EU a zejména mimo ni, považuje za průlomovou. K dokonalosti má ale výsledná legislativa ještě co dohánět a bude zřejmě vyžadovat rozšíření své působnosti v následujících dvou letech.
„Je to velký průlom pro lesy a pro lidi, kteří se postavili na jejich ochranu. Je jisté, že tento zákon umlčí mnohé motorové pily v pralesech a zastaví společnosti, které profitují z odlesňování (…) V příštích letech musí EU rozšířit působnost nařízení na další ekosystémy a zabránit společnostem ničícím přírodu nejen v přístupu na trh EU, ale také v získávání úvěrů od evropských bank,“ uvedl v souvislosti s dokončením vyjednávání
Jan Freidinger z Greenpeace.
EU se shodla na omezení odlesňování
Oříšek v podobě kvót na ryby
Úspěchy slaví české předsednictví také v oblasti rybolovných kvót, která se každoročně vyjednávají na konci roku pro nadcházejících jeden až dva roky pro moře na březích členských států. Jejich podoba na rok 2023 a 2024 byla dohodnuta na posledním prosincovém zasedání Rady pro zemědělství a rybolov pod českým předsednictvím.
„Debata o rybolovných právech spadá každoročně na prosinec, a i letos byla velmi náročná. Jsem proto rád, že se nám podařilo najít shodu, která je v souladu s víceletými plány a hlavně s vědeckými doporučeními. Zdroje ryb nejsou neomezené a naším úkolem je cenné druhy i ekosystémy chránit, a zároveň zachovat socioekonomickou stabilitu rybářů,“
zhodnotil výsledky jednání český ministr zemědělství.
Ani zde ale finální dohoda není všespásná. Jednání EU se Spojeným královstvím a Norskem o sdílených vodách totiž nejsou ještě u konce.
Žhavé téma letošních rozhovorů – ochrana populací úhoře – rovněž není dokonalá. Ministři se sice dohodli na zákazu rekreačního rybolovu a na prodloužení zákazu jakéhokoliv komerčního rybolovu úhoře o šest měsíců v unijních mořích, podle celoevropská agrární organizace Copa-Cogeca ale není rozhodnutí správným krokem. „Toto rozhodnutí ohrožuje nejen kulturní dědictví, ale také živobytí rybářů a akvakulturních podniků.“
Podcast: Na předsednictví se těším, říká Nekula. Horkým tématem bude paradoxně rybolov
Zástupcům českého předsednictví se rovněž podařilo dosáhnout dohody ohledně nového desetiletého režimu pro přístup rybářských plavidel do teritoriálních vod členských států.
„Šlo o velice naléhavou záležitost. Podařilo se nám předejít chaosu v teritoriálních vodách členských států a zároveň zaručit pro všechna rybářská loďstva a rybáře kontinuitu, jistotu a stabilitu. Dobrou zprávou rozhodně je, že nedojde k narušení rovnováhy, kterou v rámci Unie zajišťuje stávající režim“
řekl po úspěšném dojednání obnoveného rybářského režimu
Jaroslav Zajíček, velvyslanec na Stálém zastoupení ČR při EU.
Důležitým tématem posledního půlroku, které si český agroresort stanovil za prioritu, byla také akvakultura. V této souvislosti byly hned zkraje předsednictví schváleny závěry týkající se zásad pro rozvoj udržitelného a konkurenceschopného rybářství v EU.
„Akvakultura patří mezi rychle se rozvíjející obory. Jak mořská, tak sladkovodní akvakultura jsou významnou náhradou za už tak omezené zdroje ryb pocházející z volného mořského rybolovu. V rámci Unie chceme podporovat dlouhodobě udržitelné a konkurenceschopné produkční rybářství, které bude šetrné k životnímu prostředí,“
upřesnil Nekula po prvním červencovém zasedání Rady, které sám vedl.
Legislativu o pesticidech a biodiverzitě budou dál projednávat Švédové
Naopak legislativa zacílená na omezování používání pesticidů a rizik s nimi spojenými, kterou Komise představila v červnu tohoto roku těsně před zahájením českého předsednictví, se zasekla na mrtvém bodě. Čeští zástupci v tom ale ani velký průlom neočekávali.
Podle listopadových informací serveru Politico a
prosincových informací EURACTIV.com má být návrh na žádost většiny členských států vrácen Komisi k přepracování. Požadují zejména zmírnění ambiciózních cílů pro snížení pesticidů v EU o polovinu do roku 2030 a doplnění dopadové studie, která by zohledňovala negativní důsledky ruské agrese na evropské zemědělství. Původní studie o zhodnocení všech aspektů legislativního návrhu totiž byla vypracována ještě před vypuknutím války.
Snahou zástupců unijních zemí je, aby unijní cíle pro snižování pesticidů neohrozily produkci potravin v EU a nevedly ke zvýšení závislosti EU na dovozu potravin ze třetích zemí. Legislativa má naopak vést k nahrazování pesticidů nechemickými alternativami, které však nejsou ještě vždy cenově dostupné.
„Z našeho pohledu je nezbytné přistupovat k takzvanému zelenání Evropy postupně a stanovit pro zemědělce splnitelné cíle, které nejsou jen politickým rozhodnutím, ale vycházejí i z poznatků praxe. Je třeba také ve větší míře zohlednit současnou kritickou situaci v zemědělské prvovýrobě, která se potýká s extrémně vysokými cenami vstupů,“ upozornil na možná úskalí navržených pravidel zástupce Agrární komory ČR.
Neshody mezi členskými státy panují zvláště nad navrženými národními cíli pro snižování pesticidů, plánovaným zákazem používat chemické pesticidy ve městech nebo na sportovištích, či nad financováním odklonu od pesticidů.
Podle informací z posledního zasedání Rady pro zemědělství a rybolov navrhlo české předsednictví první kompromisní dokument k tématu a předalo jej Švédsku, které od ledna přebírá půlroční otěže Rady po Česku. Zda se bude návrh nařízení o udržitelném používání pesticidů dále projednávat, jak
požaduje například Česko nebo Francie, nebo se bude čekat na nové podklady od Komise, tak bude záležet na schopnosti švédských vyjednavačů.
Zklamání na české straně ale nemusí být na místě. Racionální postup Česka nad tímto návrhem ocenil jak německý europoslanec Norbert Lins, tak organizace Copa-Cogeca.
Šojdrová: EU by měla povolit techniky genomického šlechtění, pomůže zemědělcům i spotřebitelům
Ve fázi vyjednávání zanechává Česko pro nadcházející švédské předsednictví také nařízení o obnově přírody, které Komise rovněž předložila letos v červnu. Jeho záměrem je nastavit závazné cíle a zavést speciální národní plány obnovy pro biologickou rozmanitost.
Podle informací Copa-Cogeca návrh podporuje několik členských států, kritičtí jsou ale k některým aspektům financování nebo ročním cílům, které nejsou dostatečně realistické.
Motorem k přijetí unijních závazků může být nová dohoda o ochraně biodiverzity přijatá tento týden na konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP15), která se konala v kanadském Montrealu a kde EU zastupovalo kromě eurokomisaře pro životní prostředí
Virginiuse Sinkevičiuse také české předsednictví složené z odborníků z ministerstva životního prostředí. Závazky dohodnuté zástupci až 200 zemí totiž podobně jako návrh unijní legislativy zavádějí konkrétní cíle pro ochranu suchozemských a mořských oblastí, a zavazují signatáře k poskytnutí více finančních prostředků na ochranu biodiverzity.
Oba nedojednané návrh jsou součástí dvou unijních strategií – „Z farmy na vidličku“ a strategii pro biodiverzitu – předložených Komisí na jaře 2020 s cíli pro rok 2030 a dál, které mají přispět k dosažení současného hlavního unijního cíle stát se do poloviny století klimaticky neutrálním kontinentem.
Diskuse o lesnictví či budoucnosti zemědělství a potravinářství
I další ze strategických dokumentů Komise – tzv. Lesní strategie, která je součástí klimatického balíčku Fit for 55 – byla předmětem debat Rady EU pod českým vedením. Vzhledem k nezávaznosti dokumentu, jehož cílem je pomocí monitoringu a financí posílit odolnost evropských lesů vůči změnám klimatu, však zůstalo jen u meziministerských debat. Návrh závazné legislativy by měl z pera Komise dorazit podle ministerstva až v první polovině příštího roku.
V případě nutričního značení na přední straně potravin je zase legislativní revize teprve na začátku. Evropská komise k tomu aktuálně připravuje příslušný návrh, už nyní ale mezi členskými státy nepanuje shoda na možném zavedení unijního systému. Podle
informací českého ministerstva zemědělství až polovina zemí požaduje dobrovolnost v označování, zákaz diskriminace tradičních potravin před těmi zdravějšími a nutnost větší informovanosti spotřebitelů před zavedením nového systému označování. Národní i unijní zástupci o tom diskutovali v Bruselu na konferenci pořádané českým předsednictvím.
Může jíst Evropa zdravěji? EU prosazuje nutriskóre, nejspíš ale zavede i výjimky
Odborné konference a semináře byly nedílnou součástí agrární agendy českého předsednictví. Probíhaly nejen v Bruselu, ale i v Česku.
Mezi nimi byla například mezinárodní vědecká konference o zemědělsko-potravinářské udržitelnosti a inovacích, která se uskutečnila na konci listopadu v Praze. Odborníci zde diskutovali možnosti využití inovativních technik ke zvýšení globální udržitelné zemědělské produkce, snížení plýtvání potravinami či zlepšení a zkracování dodavatelských řetězců.
Na českém území se v posledních šesti měsících sešli také odborníci na škůdce a choroby rostlin, africký mor prasat, monitoring lesů v EU, vodní hospodářství či rybářství.
Dopady rusko-ukrajinské války na evropské zemědělství
Zemědělskému hledáčku českého předsednictví neunikly ani dopady ruské agrese na Ukrajině na ceny a dostupnost potravin, energií a hnojiv v EU i mimo ni, které ministři členských států diskutovali na několika zasedáních Rady EU. Jádrem debat byla zejména aktuální situace na zemědělských trzích a možnosti řešení případných problémů.
„České předsednictví se odehrálo ve výjimečné době. V době války je (proto) zaměření se na potravinovou bezpečnost a dostupnost naprosto klíčové,“ uvedla na dotaz EURACTIV.cz COPA-COGECA, organizace zastupující evropské farmáře na unijní úrovni. V této souvislosti ocenila agendu neformální Rady pro zemědělství a rybolov, která se konala v polovině září v Česku a kde
dominovala témata, jako je budoucnost zemědělství, udržitelné potravinářství či inovativní agrární techniky.
Nedílnou součástí unijní pomoci Ukrajině jsou tzv. trasy solidarity pro vývoz ukrajinské zemědělské produkce do zemí EU i mimo ni, a to zvláště po souši. V tomto ohledu agrární zástupci členských států diskutovali zefektivnění exportní dopravy.
V souvislosti s nedostatkem hnojiv se Komise ve spolupráci s členskými státy snaží najít možné alternativy i dodatečné finance na zmírnění následků, zvyšování soběstačnosti Unie ve výrobě hnojiv a snižování závislosti na třetích zemích. I tato otázka byla předmětem několika ministerských zasedáních. Dle informací českého ministerstva zemědělství je snahou členských států v této záležitosti najít jednotné řešení na unijní úrovni než na úrovni národní a využít přitom krizovou zemědělskou rezervu, z níž by byli evropští farmáři v příštím roce kompenzováni za aktuální vysoké vstupní náklady.
