Nová evropská legislativa má skoncovat mimo jiné s jednorázovými obaly na potraviny. Experti i politici však upozorňují, že jakékoliv rozhodnutí musí mít Evropa dobře spočítané.Evropská unie chce razantně snižovat nejen emise skleníkových plynů, ale i množství odpadu. Posvítit si chce především na plastové obaly, které je dnes možné nahradit ekologickými alternativami.
Podniky by podle návrhů Evropské komise měly mít povinnost nabízet určité procento svých výrobků v opětovně použitelných nebo plnitelných obalech. Legislativa také počítá se zákazem obalů na jedno použití, které se používají v restauracích a kavárnách.
Skoncovat by měla EU také s jednorázovými obaly na ovoce a zeleninu a s miniaturními lahvičkami na šampony, které se používají v hotelech. Unie chce také vytvořit povinný systém zpětného odběru plastových lahví a plechovek. Nové plastové obaly pak budou muset obsahovat určitý poměr recyklátu.
Návrhy koncem října představil místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu
Frans Timmermans. Podzimní balíček přitom navazuje na jarní sérii opatření, která se zaměřují především na průmyslové znečištění.
Evropa má právo na opravu. Slibuje konec „jednorázové“ elektroniky
Cílem nové legislativy je rozvinout v EU tzv. oběhovou ekonomiku. Ta může podle Evropské komise vytvořit až 700 tisíc nových pracovních míst. Podzimní balíček má konkrétně za cíl snížit množství odpadů produkovaného v EU o 15 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 2018.
Zálohování jako hlavní politická bitva
„Je pozitivní, že jsou tato témata teď v Bruselu na stole,“ zhodnotil balíček
Alexandr Vondra, poslanec Evropského parlamentu (ECR), během prosincové
debaty Cirkulární ekonomika – Investice do budoucnosti.„Opatření se v dlouhodobém měřítku pravděpodobně promítnou do cen produktů, zejména co se týče těch z jarního balíčku, nyní se ale politická debata povede hlavně o zálohování,“ dodal Vondra.
Potvrdil to i
David Surý, náměstek pro řízení sekce životního prostředí Ministerstva životního prostředí ČR. Ministerstvo podle jeho slov připravuje návrh zákona, který se má ve své první fázi zaměřovat právě na vratnost PET láhví a plechovek.
Zálohování skleněných láhví je v České republice běžné. S PET lahvemi je to ale obtížnější. Zatímco skleněné láhve jsou vymývány a následně opět naplněny, vrácené PET láhve slouží jako základ pro nové plastové výrobky. Láhve jsou totiž ve speciálním středisku zpracovány a jejich recyklát je pak znovu použit ve výrobě. V současné době využívají systém vratných PET láhví zejména skandinávské země, ale dále také například Nizozemsko, Německo či sousední Slovensko.
Snahy o cirkularizaci ekonomiky nejsou cizí ani českým firmám. „Tři ze čtyř prodaných piv v loňském roce byly ve znovupoužitelném obalu,“ popsala snahy Plzeňského prazdroje
Pavlína Kalousová, ředitelka firemních vztahů plzeňského pivovaru.
„Pro nás je důležité, aby materiály cirkulovaly opravdu efektivně a nedocházelo k takzvanému downcycligu, tedy tomu, že se z recyklovaného materiálu vyrobí něco méně kvalitního, nebo něco, co recyklovat vůbec nejde,“ dodala Kalousová.
Z vrácených PET láhví se obvykle stane granulát, takzvané PET flakes. Ten se ale málokdy dá opět použít na potravinářské obaly. Obvykle tak putuje do jiných odvětví výroby, kde může být zužitkován.
Unie musí mít dopady návrhů spočítané
Snahy EU přejít na oběhovou ekonomiku jsou obecně vítány. Účastníci debaty se nicméně shodli na tom, že Evropská komise musí ke svým návrhům v této oblasti dodávat podrobné dopadové studie, takzvané
impact assessments. Ty zhodnocují možné dopady opatření, často ale bývají opomíjeny nebo nezohledňují veškeré faktory. Mimo to je také nutné, aby Komise zohledňovala rozdílné výchozí pozice jednotlivých států.
„Komise musí hlídat rovnost hospodářské soutěže, v současné době jsou některé technologie zvýhodňovány,“ apeloval Vondra.
Návrhy jsou součástí Zelené dohody pro Evropu a mají pomoci k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
V roce 2020 bylo v Evropské unii vyprodukováno na 79,3 tuny jednorázového odpadu, což činí zhruba 177 kilogramů na osobu. Množství vyprodukovaného jednorázového odpadu posledních 10 let drasticky roste a do roku 2030 se očekává růst o dalších 19 procent. Právě proto se nový balíček zaměřuje na snížení množství jednorázového odpadu, ale i například na harmonizaci označování obalů, které má napomoci jejich správnému třídění.
Komplexita a spolupráce v hlavní roli
Cirkulární ekonomika má dle Kalousové dvě roviny, environmentální a ekonomickou, a navrhovaná opatření občas jednu z nich upozaďují. Zástupci byznysu proto upozorňují, že k oběhové ekonomice je potřeba přistupovat komplexně.
Velký potenciál má dle
Pavla Zedníčka, ředitele Institutu cirkulární ekonomiky, zejména propojení cirkulární ekonomiky s dekarbonizací, která v tomto kontextu nebývá často zdůrazňována. Zapotřebí je však nejen spolupráce napříč sektory, ale i subjekty.
„Jedná se o komplexní tématiku, jejíž řešení se neobejde bez spolupráce nejen mezi unijními institucemi a členskými státy, ale i jednotlivými podniky a občany,“ zdůraznila
Radka Maxová, poslankyně Evropského parlamentu (S&D).
„Díky oběhovému hospodářství můžeme podpořit udržitelnost, ekonomický růst a velmi účinně využívat zdroje,“ dodala poslankyně.
I k oběhové ekonomice je však podle politiků potřeba přistupovat s rozmyslem. „Je potřeba takové změny podporovat, ale postupně a smysluplně, nikoli ideologicky,“ uzavřel Vondra.
Vyrábět z odpadu se v Česku nevyplácí, říká Luxemburk z firmy na palety z recyklátu
Článek vznikl při příležitosti debaty „Cirkulární ekonomika – Investice do budoucnosti“ pořádané 14 prosince 2022 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU. 
