Mediální kampaň k českému předsednictví v EU zasáhla více než 80 procent tuzemské veřejnosti. Povědomí o tom, jak Evropská unie funguje, však zůstává stále nízké. Podle premiéra to chce vláda změnit mimo jiné tím, že bude o dění v Bruselu pravdivě informovat.České předsednictví v Radě EU je u konce. Jak vyčíslila ředitelka odboru pro předsednictví na Úřadu vlády
Alice Krutilová, v předsednickém půlroce Česko předsedalo 50 formálním zasedáním ministrů zemí EU, z toho šest meetingů bylo mimořádných z důvodů napjaté situace v energetice a migraci. Na Pražském hradě se také v říjnu konalo historicky první zasedání Evropského politického společenství, které se zapsalo nejen v českém a evropském, ale i světovém tisku, a to také díky účasti prezidentů Turecka či Ázerbájdžánu.
Další úspěch pražského summitu: EU zahájí civilní misi na arménsko-ázerbájdžánské hranici
Předsednictví však podle jeho organizátorů nebylo jen o významných politických schůzkách či schvalování jednotlivých legislativních návrhů. Podle premiéra
Petra Fialy (ODS) je jeho největším úspěchem zlepšení pozice České republiky v EU.
„Předsednictví nás naučilo lépe hájit zájmy České republiky. Získali jsme respekt, který musíme v post předsednické době využívat při dalších vyjednáváních,“ zhodnotil uplynulý půlrok Fiala.
Mottem českého předsednictví v Radě EU, ve které zasedají ministři členských států, byl citát
Václava Havla „Evropa jako úkol“. S koncem předsednictví by ale heslo nemělo zmizet. Alespoň to avizoval premiér Fiala s tím, že evropská agenda zůstane prioritou i do následujících měsíců.
Jak uchování EU jako prioritní oblasti zajistit? Vláda by podle Fialy měla pokračovat v tom, co dělala doposud. „Říkáme lidem pravdu. Když to budeme dělat důsledně, lidé budou vědět, co se dá v Evropě dělat, a co nikoliv. Budou mít lepší povědomí o tom, co se tam odehrává,“ prohlásil Fiala na závěrečné tiskové konferenci českého předsednictví v reakci na dotaz EURACTIV.cz.
Více Čechů v institucích
Do budoucna by také Česko mělo zapracovat na obsazování klíčových pozic v institucích EU českými zástupci. „Musíme se snažit mít v politicko-administrativní struktuře silnější zastoupení. Pracujeme na tom, o konkrétních pozicích ale mluvit nechci a nemohu,“ uvedl Fiala.
Česko má v evropských institucích přidělenou řadu míst – od křesel v Evropském parlamentu přes ministry a velvyslance v Radě EU až po jednoho vybraného komisaře v Evropské komisi. Poslední jmenovaná instituce je však při navrhování evropské legislativy klíčovou a práci zde odvádí především úředníci a vedoucí jednotlivých tematických oddělení. A právě tam má Česko dlouhodobou mezeru – Češi v Evropské komisi sice působí, ale nedaří se jim dostávat na vedoucí pozice.
I to se však postupem mění. Česko si již připsalo první úspěch loni, když se vedoucím kabinetu české eurokomisařky
Věry Jourové (ANO) stal český úředník
Daniel Braun. Je to nicméně poprvé, kdy zástupce ČR takovou pozici zastává.
„Patříme mezi středně silné země, tomu musí odpovídat naše zodpovědnost a politika,“ dodal Fiala.
Podcast: Redakční výběr z hroznů. Závěr předsednictví, klíčová témata roku 2022 a výhled do 2023
Rozpočtové obavy se nenaplnily
Před začátkem předsednictví v Radě EU budily obavy zejména finance, respektive jejich nedostatek. Vláda na tento úkol vyčlenila zhruba 2,3 miliardy korun, což je o více než miliardu méně, než tomu bylo při předchozím předsednictví v roce 2009.
Jak na tiskové konferenci vysvětlila Krutilová, loňské předsednictví sice bylo „úsporné“ a Úřad vlády jako koordinátor nemusel využít rozpočtovou rezervu, zúčtování nicméně stále probíhá. Finální náklady proto zajím nejsou veřejné.
