The Capitals: Evropské peníze ovlivní polské parlamentní volby

VARŠAVA

Evropské peníze ovlivní polské parlamentní volby. Odblokování patové situace mezi Polskem a Evropskou unií ohledně čerpání peněz z fondu obnovy by mohlo mít dopad na výsledky polských parlamentních voleb. Podle výsledků průzkumu společnosti United Surveys si to myslí většina Poláků.

Z průzkumu vyplynulo, že 72,8 % Poláků věří, že výsledek jednání mezi Varšavou a Bruselem výrazně ovlivní nadcházející volby. Pouze 18,3 % respondentů má za to, že odblokovaní či neodblokování evropských prostředků volby nijak zvlášť neovlivní.

Evropská komise v současné době Polsku blokuje více než 35 miliard eur z fondu obnovy kvůli polským prohreškům vůči právnímu státu, zejména pak kvůli nezávislosti justice. Peníze určené na pokrizovou obnovu ekonomiky může země získat po splnění podmínek, které jí vytyčila Evropská komise.

Polsko mezitím připravuje další návrh zákona, který by měl situaci v justici napravit, a pomoci tak zemi přiblížit se k pokrizovým financím. Návrh podle prohlášení polské vlády vznikl na základě kompromisu s Evropskou komisí. Opoziční europoslanec Robert Biedroń však toto tvrzení zpochybnil. Komise podle něj nemůže členské zemi diktovat znění zákona.

Server EURACTIV.pl se unijní exekutivy dotázal, zda návrh vznikal na základě kompromisu, jak naznačila polská vláda. Komise odpověděla jen to, že pokračuje v diskusích s polskými úřady, aby země stanované podmínky splnila. Již dříve Komise uvedla, že nový polský návrh je v tomto ohledu „důležitým krokem“. „Klíčové je, aby konečná podoba zákona zvýšila standardy soudní ochrany a nezávislosti justice,“ dodala Komise. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)

BRUSEL

Írán poslal belgického humanitárního pracovníka na 40 let do vězení. Belgičan Olivier Vandecasteele, který je už skoro rok vězněný v nelidských podmínkách za špionáž, si vyslechl smutný rozsudek. Írán jej odsoudil ke 40 letům vězení a 70 ranám bičem. Informovaly o tom íránské zpravodajské agentury.

Několik organizací spolu s belgickými médii upozornily, že Írán Vandecasteeleho využívá jako páku pro výměnu vězňů. Zájem by měl mít o návrat íránského diplomata Assadollaha Assadiho, který je v Belgii usvědčen z plánování bombového útoku na íránskou opozici ve Francii.

Belgie jednala o výměně vězňů s Íránem loni, dohoda ale minulý týden po rozhodnutí belgického soudu padla. Soud totiž předpokládá, že Assadiho by v Íránu místo trestu čekala svoboda. O definitivním osudu dohody má soud rozhodnout v únoru. (Anne-Sophie Gayet, Arthur Riffaud | EURACTIV.com)

STOCKHOLM

Švédsko větří smršť ruské špionáže. Ruské špionážní aktivity cílené na Švédsko se budou vzhledem k blížícímu se vstupu země do NATO zvyšovat. Očekává to šéfka švédské bezpečnostní služby Charlotte von Essenová.

„Pozorujeme zpravodajské aktivity, kdy se lidé snaží dostat k citlivým informacím. Ale i jiné typy útoků, jako jsou například vlivové operace a různé druhy sabotáží,“ řekla von Essenová s tím, že cílem je zejména kritická infrastruktura.

Bezpečnostní služba i vojenští zpravodajci tak zintenzivňují svou práci, aby zabránili ruským akcím a posílili odolnost švédské společnosti. (Charles Szumski | EURACTIV.com)

VÍDEŇ

Rakouští konzervativci si chtějí došlápnout na aktivisty. Konzervativci, kteří se snaží utrhnout výhru v nadcházejících regionálních volbách ve spolkové zemi Dolní Rakousko, chtějí přísnější tresty pro klimatické aktivisty. Rádi by prosadili zákon, který by učinil klimatické protesty, například ve formě blokování dopravy, závaznějším trestným činem. Právní experti jsou ale vůči jejich plánům skeptičtí. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de)

PRIŠTINA

Erdoğan chce vyřešit politický pat na západním Balkáně. Od ruské invaze na Ukrajinu se turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan staví do role klíčového mediátora války. Vyjednává například výměnu vězňů a toky obilí z ukrajinských přístavů. Nyní se jeho pozornost zaměřila na region západního Balkánu. Podle svých slov je odhodlaný snížit napětí mezi Kosovem a Srbskem a taky vyřešit politický pat v Bosně a Hercegovině.

Turecko čekají letos v červnu prezidentské volby, současný prezident se tak svými diplomatickými aktivitami chce blýsknout v očích voličů jako státník mezinárodního formátu a získat potřebné politické body. (Alice Taylor | Exit.al)