Prezident/ka České republiky dnes nemá v evropských otázkách příliš silný hlas, agenda leží především v rukou premiéra a ministrů. Postoj prezidenta či prezidentky k zásadním prioritám EU či evropské integraci je však důležitý, ať už kvůli reprezentaci ČR v zahraničí nebo vlivu na veřejnou debatu v zemi. Co si tedy myslí prezidentští kandidáti o klíčových tématech? Server EURACTIV.cz přináší přehled.
Andrej Babiš
Výroky Andreje Babiše na adresu EU se v průběhu času velmi mění a vyznačují se velkým pragmatismem. Politik měnil svůj postoj například
k euru,
přijímání migrantů nebo
pomoci Ukrajině. Negativně se bývalý premiér dlouhodobě vyjadřuje na adresu evropských institucí a orgánů především v souvislosti se svými vlastními kauzami.
O fungování EU: „Národní suverenita by neměla být členstvím v Evropské unii ponižována, měla by být základem a konceptem evropské identity. Členství v Evropské unie by nás nemělo stavět před volbu, ale ve skutečnosti garantovat oboje. Národní suverenita by měla být základem a konceptem evropské identity, pravidel projektu Evropské unie. Měl by být vztah mezi těmito dvěma idejemi,“
řekl Babiš ještě jako premiér v listopadu 2021.
„Evropská rada by měla být koaliční vládou Evropy,“ navrhoval Babiš v
listopadu 2019.
O Green Dealu, leden 2022: „To je tisíc miliard, které máme dostat hlavně na investice do vody, do lesů, do životního prostředí, do ekologizace průmyslu, což je pro nás výhodné. Uvažovat o vystoupení ze Zelené dohody není vůbec namístě. (…) Jedná se například o ty šílenosti, že se nebudou vyrábět spalovací motory a že jednou skončí plyn, které jsme zásadně odmítali, když jsme o tom jednali.“
O auditu Evropské komise ke střetu zájmů, prosinec 2019: „Považuji to za účelovou záležitost. Evropská komise není dostatečnou autoritou. Proč si myslíte, že Evropská komise má patent na rozum? Nemá. A nemá vykládat české zákony a speciální zákon proti Babišovi. Určitě to není autorita.“
O úřadu OLAF a jeho vyšetřování kauzy Čapí hnízdo: „celou kauzu zorganizovala mafie“; „OLAF je součástí spiknutí“; „jeho kroky jsou politicky motivovány“
Jaroslav Bašta
Jaroslav Bašta je poslancem SPD, populistické a silně euroskeptické strany Poslanecké sněmovny ČR, která požaduje referendum o vystoupení z EU. Populisté se do evropských institucí tradičně strefují, představují pro ně totiž „elity“, vůči kterým se tento druh politiků a političek vymezuje. K útokům však mnohdy dochází bez znalosti fungování EU či jejích jednotlivých návrhů a opatření.
O Green Dealu, videoprojev, říjen 2022: Evropská unie je hrozbou „pro naši svobodu, odebírá nám práva a zatahuje nás do války“ a prokázala se jako „původce potíží a krizí“, popsal Bašta. „Kvůli Green Dealu se stala hrozbou pro evropský průmysl, občany a členské státy. Z jejího počínání v letošním roce vyplývá, že její program pro budoucí program pro další léta je naše ožebračení, nezaměstnanost a pád do bídy. To vše kryté za hesly o likvidaci průmyslu a zemědělství v rámci záchrany klimatu.“
O euru, z programu: „Chci podporovat silnou českou korunu jako kotvu v divokém ekonomickém vývoji současné Evropy.“
O stavu EU, rozhovor pro iDnes, září 2022: Bašta, stejně jako hnutí SPD podporuje referendum o odchodu Česka z Evropské unie. Zároveň byl ve vládě, když Česko do EU vstupovalo. V té době však podle něj byla Unie jiná než dnes. „Byla to Evropská unie, ve které se nemluvilo o tom, že se bude rozhodovat kvalifikovanou většinou, byla to EU, která neprosazovala Green Deal a nepřivedla Evropu na kraj třetí světové války.“
„Když dlouhodobě sleduji počínání současné Evropské komise – jak v době covidu, tak v energetické krizi –, tak si myslím, že bychom se měli připravit na samovolný rozpad EU,“
uvedl pro Novinky Bašta.
O EU a Sovětském svazu v rozhovoru pro ruskou státní agenturu, Novinky, leden 2023: „Ironií je, že současná Evropská unie je v mnoha ohledech neúspěšnou kopií Sovětského svazu,“ uvedl podle Novinek Bašta v rozhovoru pro ruskou státní agenturu RIA Novosti. Evropská komise je podle Bašty ekvivalent politbyra ústředního výboru komunistické strany, komisaři se více starají o své vlastní zájmy a zpravidla se prý rekrutují z neúspěšných politiků na národní úrovni.
Karel Diviš
Podnikatel a bývalý sportovní moderátor je dle svých výroků i volebního programu proevropsky orientovaný. V nedělní Superdebatě České televize ale zmínil Evropskou unii v negativech, a to zejména v oblasti migrační politiky nebo Green Dealu.
O euru, 28. července 2022: „Inflace a výkyvy kurzu koruny opět otevírají otázky, zda by nebylo lepší platit eurem. Jako matematika a ekonoma mě překvapuje, že žádný politik takovou debatu o euru ještě neotevřel. Nejsem jednoznačně pro ani proti, ale jako prezident bych národní diskusi začal moderovat.“
O Evropské unii, volební program: „Naše ukotvení v Evropské unii je důležitým a nezpochybnitelných prvkem, který pozitivně ovlivňuje prosperitu České republiky. Schengenský prostor posiluje konkurenceschopnost našich firem i občanů, protože je nutí k vyšším výkonům v náročnější soutěži na trzích, než by byla jen soutěž v rámci našich hranic.“
O migraci, volební program: „Skutečnost, že přes naše hranice lze volně cestovat do všech okolních zemí, však nesmí znamenat, že dopustíme volnou a nekontrolovanou migraci do naší vlasti. Jako prezident se budu zasazovat o striktní kontrolu občanů ze států mimo Schengenský prostor, kterým umožníme pobyt na našem území. Nedopustíme nekontrolovanou migraci, zejména takové migranty, kteří se stěhují za výhodami a sociálními dávkami. V Evropské unii budu prosazovat zrušení takového typu migrace. V České republice umožníme pobyt jen těm, kteří si prokazatelně zaslouží pomoc, jako například žadatelům o politický azyl, a těm, kteří prokazatelně přispějí naší ekonomice výraznou přidanou hodnotou.“
O Green Dealu, euru a migraci, 8. ledna 2023,
Superdebata ČT: „Máte vize, uznávám to. Ale naprosto idealistické,“ řekl směrem ke kandidátce Danuši Nerudové. „To je jak s těmi lidskými právy. Ani já nejsem happy, že Ujgurové na tom nejsou dobře. Ale ekonomické vize. Vy jste teoretička, říkáte, že tu budeme budovat eurofederalismus, a že odebereme ČR právo veta. V ideálním světě by to fungovalo bezvadně, ale EU se v tuto chvíli střílí do nohy, ať už je to Green Deal, euro nebo migranti. Máte vize, ale máte špatné vize“.
Marek Hilšer
Marek Hilšer je příznivcem Evropské unie a prozápadní politiky. Je dlouhodobým kritikem ruského režimu pod vedením Vladimira Putina. V roce 2015 protestoval s nápisem na těle „Putin je zabiják“.
O Evropské unii,
volební program: „Jsem jednoznačně zastáncem členství v Evropské unii i NATO. Česká republika se má na chodu a směřování těchto organizací aktivně podílet, a to jak politicky, tak personálně, a tímto způsobem mimo jiné zvyšovat svůj vliv ve světě.“
„Nevidím naprosto žádný důvod, abychom vystupovali z Evropské unie. Nevím proč. Naše členství v Evropské unii je z ekonomického hlediska naprosto přínosné. Vyvážíme do Evropské unie 80 procent našeho exportu. Kdybychom vystoupili z Evropské unie, tak by se rapidním způsobem zhoršila životní úroveň celé české populace. Dotklo by se to úplně každého. Ekonomické elity by na tom možná byly o něco méně hůř než obyčejní lidé. Takže nevím, proč uspořádávat referendum o vystoupení z Evropské unie. Vidím to jako naprostý nesmysl. Vystoupení z Evropské unie by pro nás znamenalo morální, ekonomickou i společenskou sebevraždu. A vrhlo by nás to daleko na Východ,“ řekl Hilšer v prosinci 2017 pro
iRozhlas.
O euru,
volební program: „K přijetí společné evropské měny jsme se zavázali podpisem přístupové smlouvy k EU. Zejména ze strany exportního byznysu jsou zde jasné hlasy po jeho zavedení. Dle výzkumů ale většina obyvatelstva se k euru klaní spíše zdrženlivě. Jsem připraven podporovat věcnou debatu, která i laické veřejnosti představí výhody a případně i nevýhody přijetí eura. Podporuji, abychom se na možné přijetí eura připravovali, a plnili všechna Maastrichtská kritéria zejména pokud jde o rozpočtový deficit.“
O Green Dealu,
Echo24, 3. ledna 2023: „Myslím, že nám v energetice „ujel vlak“ a tak dnes bohužel dokážeme pokrýt jen velmi malou část spotřeby energie pokrýt z obnovitelných zdrojů, které já osobně velmi podporuji. Zelená dohoda nám pomůže zmírnit dopady klimatické změny a pomůže nám odpoutat se od energetické závislosti na nedemokratických režimech. Odklon od fosilních paliv, která jsou drahá a nespolehlivá, sníží ceny energií díky využití obnovitelných zdrojů.
Přehodnotit Zelenou dohodu tedy na místě není, právě naopak. Energie z obnovitelných zdrojů, zejm. ze slunce, je totiž dost pro všechny, kdo ji chtějí a umějí využít. Vláda by měla pomoci jednotlivcům, společenstvím a institucím (nemocnice, školy), i byznysu stát se nezávislými producenty elektřiny.“
Pavel Fischer
Senátor je silně prozápadně orientovaný, což se projevuje i v jeho výrocích na adresu EU. Jako konzervativci mu nejsou tak blízká některé progresivnější témata, která se na evropské půdě už považují za mainstreamová.
O válce na Ukrajině a obranyschopnosti EU, červen 2022: „Máme krásný schválený strategický kompas, ale když ten kompas začneme dávat do reality současného dění, zjišťujeme, že možná ukazuje správným směrem, že tam máme sever, ale tu strategii už k tomu nemáme často připravenou.“
O summitu Evropského politického společenství, říjen 2022: „Doufám, že tento summit přispěje k urychlení procesu rozšíření Evropské unie, aby bylo jasné, že se v Evropě rozšiřuje prostor demokratických hodnot, tedy nikoli, že se tento prostor zmenšuje.“
O Green Dealu, říjen 2022: „Je zásadní, abychom nejen v rámci OSN, ale také v EU koordinovali iniciativy směřující ke snížení emisí – může jít o zavádění principů oběhového hospodářství, preferenci výrobků od místních zemědělců, ochranu biologické rozmanitosti nebo o dodávky energie z ekologických zdrojů. To vše jsou kromě jiného principy Zelené dohody, s nimiž rozhodně souhlasím.“
O přijetí eura: „Jakkoli Česko dnes nesplňuje kritéria pro vstup, takže nejprve musíme zkrotit veřejné rozpočty.“ (…) „S ohledem na eskalaci konfliktu, který rozpoutalo Rusko v Evropě, nelze podceňovat význam společné měny jako obranného valu.“
Danuše Nerudová
Prezidentská kandidátka Danuše Nerudová je prozápadně orientovaná. V prezidentské kampani otevírala i progresivnější témata, jako je například ochrana klimatu či menšin, což patří i mezi priority evropských institucí.
O klimatických cílech EU, program: „Budu podporovat taková opatření, která povedou k naplnění klimatických cílů EU, přitom nebudou mít nechtěné efekty v podobě likvidace naší konkurenceschopnosti.“
O Green Dealu,
ČTK, říjen 2022: Nerudová podle ČTK s principy Zelené dohody pro Evropu souhlasí. Uvedla, že klimatické změny mají již nyní zásadní dopad na naši krajinu. „Stačí se podívat na sucho, nedostatek pitné vody nebo zničené lesy kůrovcem,“ podotkla. Jde podle ní i o prostor pro inovace. „Tato příležitost však musí být naplňována i s přihlédnutím k aktuální bezpečnostní a ekonomické situaci,“ doplnila.
O ČR v EU, program: „Chci zemi, která je pevně zakotvená v EU a v NATO a která je díky tomu v bezpečí. Z členství v obou organizacích máme jednoznačné výhody. Naším úkolem je hájit své národní zájmy a současně být aktivním partnerem, který přispívá k úspěšné mezinárodní spolupráci. Česko se stalo jedním z lídrů evropské politiky v přístupu k Ukrajině a jsem na tento moment nesmírně hrdá. Naše členství v mezinárodních organizacích bych podporovala aktivní politikou, důstojnou reprezentací i účastí na mezinárodních summitech a konferencích.“
O stavu EU, rozhovor pro Lidovky.cz, leden 2023: „Před EU stojí jeden velký úkol, a to je restrukturalizace a reforma institucí. Dlouhé roky jsme hovořili o ‚bruselském slonu v porcelánu‘, který není schopen efektivně jednat. EU teď ale ukázala, že skutečně dokáže být lídrem, a i my jako východní blok jsme k tomu velkou měrou přispěli.“
O euru, rozhovor pro Lidovky.cz, leden 2023: „V České republice pořád mluvíme o euru. Myslím, že podíl populace, která chce euro, se zvyšuje hlemýždím tempem. Všechny strany ve vládě to v programu měly, ale mluví o něm opatrně. Úkolem prezidenta je být ambasadorem eura, mýty o euru ve veřejném prostoru tu jsou roky a nikdo s nimi nepracuje. Pokud se vláda rozhodne přijmout euro, pak prezident v tom může být výrazně nápomocen.“
O Visegrádské čtyřce: „Je to pro nás velmi důležitá platforma. Pro země s podobnými problémy, historickými kořeny i kulturou, je tato platforma velmi důležitá. Důrazně odmítám představy o tom, že není potřeba. Vzhledem k tomu, kde teď stojí Maďarsko, je to naopak velmi důležité uskupení, protože umožňuje, kromě EU, komunikovat s Viktorem Orbánem, diskutovat s ním o tom, aby upustil od některých svých jednání ve vztahu k Rusku nebo od některých pozic, které zastává v EU,“ uvedla pro Lidovky.cz.
Postoj k Číně: „Otevření diskuze v rámci Evropy o vztahu k Číně považuji za zásadní agendu nového prezidenta. Čína je podceňována a bagatelizována úplně stejně jako donedávna Rusko, přičemž aktivity čínských tajných služeb na našem území mají podobný rozměr, jako měly ty ruské. Čína je skutečně hrozbou, jednou z největších po Rusku. Nyní máme reflektor na Rusko, ale nesmíme zapomínat na Čínu,“ řekla v rozhovoru Lidovky.cz.
Sankce vůči Rusku a válka na Ukrajině, ČT, prosinec 2022: „Sankce proti Rusku jsou extrémně důležité a podpora Ukrajiny je extrémně důležitá.“
Petr Pavel
Petr Pavel je prozápadně orientovaný kandidát. Členství ČR ve společenství demokratických zemí a jejich institucí podle něj nemá lepší alternativu a přináší zemi bezpečí a stabilitu. V „sídle“ EU – v Bruselu – působil několik let jako předseda Vojenského výboru NATO.
O EU a válce na Ukrajině, červen 2022: „Jsme ve šťastné pozici, protože jsme členy NATO i EU. Proto jsme vlivy války postiženi jen zprostředkovaně. Musíme být ale jasnými, srozumitelnými členy těchto uskupení. Na straně NATO naplnit, co se od nás očekává – ta 2 % HDP jsou do naší vlastní armády, je to naše investice pro naši budoucnost,“
řekl Pavel v podcastu Ptám se já.
O politice sousedství a bezpečnosti EU, listopad 2022: „Chceme-li mít bezpečný Balkán nebo Ukrajinu, tak nestačí jen vojenská spolupráce. Musíme mít intenzivní ekonomické a kulturní kontakty, abychom země jihovýchodní a východní Evropy více přitáhli k Západu. V opačném případě vytváříme prostor pro angažmá Ruska nebo Číny. Evropa musí být pragmatičtější a nesmí do těchto regionů pustit jiné regionální nebo globální hegemony. Naším vitálním zájmem je upevňovat vztahy jak s Balkánem, tak s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií,“
řekl Pavel pro forum24.cz.
O euru: „Jako občan jsem pro. Ale neměli bychom se přitom nechat strhnout nějakou emocí, ať přehnaně pozitivní, nebo přehnaně negativní. Vláda musí situaci racionálně vyhodnotit. Stanovit parametry, kdy to pro nás bude výhodné jak ekonomicky, tak i politicky, a po jejich naplnění ten krok prostě udělat,“
uvedl Pavel na svém webu.
O většinovému hlasování, srpen 2022: „U Unie naprosto chápu, že některé otázky by se měly řešit většinově. Možná bychom se mohli zamyslet nad tím, zda by země, které pro nějaký návrh nechtějí hlasovat, neměly dostat možnost zdržet se a v dané problematice zůstat bokem, ale nebrzdit spolupráci ostatních. Kupříkladu Dánsko bylo dlouhá léta mimo bezpečnostní politiku a nijak ho to nediskriminovalo. Účastnilo se všech unijních jednání, pouze v obranných otázkách si dělalo věci po svém. Proč by to tak nemohlo být u každé země v záležitostech, kde se chce hlasování zdržet? Myslím, že by to bylo rozumnější než právo veta, které blokuje jednání,“
řekl Pavel pro denik.cz.
Redakce připomíná: V oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky mají členské státy k dispozici tzv. mechanismus konstruktivní abstence, podle kterého se mohou „zdržet hlasování“. Najednou se ale může zdržet pouze omezený počet členských zemí, jejich hlasy nesmí v součtu přesáhnout 1/3 hlasů v Radě. O Green Dealu, říjen 2022: „S principy Green Dealu souhlasím. I když je válka a jsme v problémech, dramatická situace ohledně životního prostředí nezmizela. Chceme-li udržet kvalitu života, na jakou jsme zvyklí, je potřeba směřovat k udržitelnosti a klimatické neutralitě. Měli bychom ale přehodnotit cesty, jak stanovených cílů dosáhnout, a také stanovený časový horizont,“
řekl v prezidentské anketě e15.cz.
Tomáš Zima
Tomáš Zima se k Evropské unii příliš nevyjadřuje. Na svých
webových stránkách ji zmiňuje pouze v souvislosti s válkou na Ukrajině. Podle něj je v této otázce „klíčové postupovat s našimi spojenci v Evropské unii a NATO společně“. Zima je prozápadně orientovaný a podle svého
vyjádření si „nedokáže představit, že by Česká republika nebyla součástí EU“.
O společném postupu EU v energetické krizi, leden 2023: „Jsme v situaci pokračujícího válečného konfliktu, a proto jsou jakákoli jednání obtížná. Domnívám se, že tady musíme v rámci zemí Evropské unie jednat s různými dodavateli plynu a ropy, kterou můžeme jako EU nakupovat, protože pokud jsme součástí nějakého většího společenství, pak máme samozřejmě lepší vyjednávací pozici,“
řekl Zima pro iportal24.cz.
O zahraniční politice vůči Číně, Rusku, leden 2023: „Musíme být jednotní s partnery na silných platformách jako EU a NATO a harmonizovat s nimi naší zahraniční politiku,“
řekl Zima v podcastu Ptám se já.
O výdajích na obranu, leden 2023: „Je jasné, že výdaje na obranu budou růst. Je otázka, zda 2 % HDP nejsou hodně, protože v tomto roce jsme a v příštím roce budeme ve velmi obtížné době,“
řekl Zima v kandidátské debatě na ČT.
O Green Dealu, prosinec 2022: „Green Deal splňuje obě kritéria (
příležitost i hrozba – pozn. red.). Je to příležitost pro vytváření potřebných inovativních přístupů (…) Na druhé straně pokud budeme u Green Dealu postupovat slepě dogmaticky s porušováním přírodních zákonů, tak to samozřejmě povede k neskutečným ztrátám v oblasti průmyslu a k obrovskému nárůstu cen. Takže tady k tomu je potřeba přistupovat s rozvahou a klidnou hlavou,“
řekl Zima pro Ekonomický deník.
