The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
MADRIDPolovině Španělů by nevadilo, kdyby Ukrajina přišla o část území. Padesát procent dotázaných Španělů si myslí, že válka na Ukrajině by měla skončit co nejdříve, i kdyby to znamenalo, že Ukrajinci budou muset obětovat část území Rusku a udělat ústupky Moskvě.
Vyplývá to z celoevropského průzkumu sítě pro výzkum veřejného mínění Euroskopia v devíti zemích EU (Portugalsko, Rakousko, Nizozemsko, Polsko, Španělsko, Francie, Německo, Itálie a Řecko).
Ve Španělsku průzkum odhalil, že brzkému ukončení konfliktu, i přes územní ústupky Moskvě, jsou nejvíce nakloněni voliči levicových stran vládní koalice. Jak 61 procent voličů levicové strany Unidas-Podemos, tak 55 procent voličů středolevicové strany PSOE dává přednost míru před úplným vítězstvím Ukrajiny s pomocí západních spojenců.
S tímto názorem souhlasí přibližně 46 procent voličů středopravicové strany Partido Popular, 45 procent voličů krajně pravicové strany Vox a 44 procent voličů středové liberální strany Ciudadanos. (Fernando Heller | EuroEFE.EURACTIV.es)
PAŘÍŽPrávo na interrupci bude v ústavě. Francie bude první zemí, která do své ústavy zahrne právo na potrat, což bude jasným signálem pro ženy na celém světě, říkají organizace bojující za ženská práva.
Dnes uplynulo 48 let od vydání zákona, který ve Francii dekriminalizoval potraty a následně jim dal oporu v právním řádu. Na konci listopadu přijalo Národní shromáždění návrh nového zákona, který zakotvuje právo na potrat přímo v ústavě. No Senátu se má draft dostat 1. února.
Organizace zabývající se sexuálními a reprodukčními právy a právy žen zakotvení přístupu k interrupci do ústavy vítají nejen kvůli symbolice, ale i kvůli zaručení práva bez ohledu na vládnoucí politickou většinu.
Za oceánem je trend opačný. Nejvyšší soud USA 24. června 2022 zrušil ústavní právo na potrat a ponechal na každém státě, aby se rozhodl, zda toto právo zachová, či nikoli.
V zájmu ochrany tohoto práva v Evropě loni vyzvali poslanci Evropského parlamentu k zakotvení práva na potrat v Evropské chartě základních práv. Požadavek europoslanců musí nyní posoudit členské státy, které se však na toto téma často dívají jinak. Jednomyslnost se tedy zdá být nepravděpodobná, a to i přesto, že interrupce jsou téměř všude v Evropě legální. (Clara Bauer-Babef | EURACTIV.fr)
VARŠAVA | BERLÍNNěmecko začne posílat své Patrioty do Polska. Německá armáda v nadcházejících dnech zahájí přesun systémů protivzdušné obrany Patriot na polské území na základě dohody mezi Berlínem a Varšavou z minulého měsíce.
Německá nabídka na rozmístění systémů Patriot v Polsku se objevila na stole po výbuchu rakety v Przewodowě nedaleko polských hranic s Ukrajinou, který podle prvních vyšetřování způsobila ukrajinská raketa protivzdušné obrany.
Nabídka vedla k menší diplomatické roztržce mezi Berlínem a Varšavou, protože polská vláda dávala přednost rozmístění Patriotů přímo na Ukrajině. Německé ministerstvo obrany návrh odmítlo a poukázalo na to, že zbraně jsou součástí vnitřního systému protivzdušné obrany NATO a nemohou být použity mimo Alianci. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
HELSINKYFinové se neshodnou, jak přistupovat k migraci. Podle nového průzkumu společnosti Maaseudun Tulevaisuus se každý pátý Fin nedokáže rozhodnout, zda by vláda měla či neměla zmírnit imigrační pravidla.
Z dotázaných 36,4 % uvedlo, že by příští vláda měla pravidla pro imigraci zmírnit, zatímco 42,3 % je proti dalšímu uvolnění. 21,3 % respondentů se nedokázalo rozhodnout.
Vyšší příliv imigrantů získal větší podporu mezi staršími generacemi. Mezi důchodci považovalo 50 % z nich zvýšenou migraci za pozitivní jev.
Finsko zároveň přichází o mladé talenty, přičemž většinu emigrantů tvoří vysoce vzdělaní lidé ve věku 20-40 let, kteří v zahraničí nacházejí lukrativní zaměstnání, vyplývá z výzkumu finského Institutu pro migraci. Zvýšení počtu přistěhovalců je tedy nezbytné.
Imigrace bude jedním z hlavních témat nadcházejících parlamentních voleb, které se uskuteční za necelé tři měsíce. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
LISABONPortugalští učitelé nejsou spokojení. Stávka učitelů, která potrvá 18 dní, začala v pondělí a každý den zasáhne jiný region, počínaje Lisabonem.
Učitelé kritizují některé návrhy předložené ministerstvem školství v rámci jednání o revizi režimu mobility a náboru pedagogických pracovníků, ale požadují také řešení starších problémů souvisejících s jejich kariérou, pracovními podmínkami a platy. (Mariana Caeiro | Lusa.pt)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
Úvod / Politika / Aktuálně v EU /