Úvod / Politika / Aktuálně v EU / V europarlamentu protestovali kurdští aktivisté. Přerušili schůzi na 2,5 hodiny

V europarlamentu protestovali kurdští aktivisté. Přerušili schůzi na 2,5 hodiny

Hlasování v Evropském parlamentu přerušeno demonstranty | © Julien Warnand

Hlasování Evropského parlamentu muselo být přerušeno na více než dvě hodiny. Důvodem byl protest kurdských aktivistů přímo na galerii sněmovny.

Hlasování o ratifikaci Istanbulské úmluvy i prioritách EU pro příští zasedání Komise OSN pro postavení žen bylo pozdrženo přibližně o dvě a půl hodiny. Příčinou se stal zhruba tucet protestujících, kteří do budovy parlamentu vešli jako běžní návštěvníci.

Při příchodu na galerii sněmovny však přelezli zábradlí galerie a rozbalili transparenty s portrétem Abdullaha Öcalana, vůdce Kurdské strany pracujících (PKK) a odpůrce tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. https://twitter.com/antifa_entsy/status/1625817255576498179?s=46&t=GnWhMXBl9jmCatucdO5PTw

Ve sněmovně pak křičeli „Svoboda pro Öcalana“ a podle zdroje EURACTIV z Parlamentu, který byl svědkem události, vrhli do jednacího sálu nějaké předměty, pravděpodobně letáky s textem jejich protestu. Jiní podle zdrojů EURACTIV tvrdili, že šlo o rajčata.

Dnešek je totiž 24. výročím uvěznění Öcalana, který si v Turecku odpykává svůj doživotní trest za velezradu a pokus o rozdělení země.

Kurdská otázka v Turecku a v regionu Rojava, na severu Sýrie je historickým problémem, který dlouhodobě vytváří hlubokou nestabilitu v srdci Blízkého východu.

Situace se vyřešila poklidně

Europoslanci v reakci na protest opustili prostor sněmovny, dokud se situace nevyřešila. Podle slov předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové se situaci podařilo vyřešit mírovou cestou a nikdo nebyl zraněn.

Podle Metsolaové hrozilo, že si protestující v rámci demonstrace ublíží – největší riziko představoval možný pád z galerie sněmovny dolů mezi poslanecké lavice. „Ráda bych také řekla, že jsem vděčná bezpečnostním složkám za jejich rychlé, profesionální řešení situace,“ řekla.

Zdůraznila především právo demonstrantů na svobodné vyjádření svého názoru a práva na protest – avšak s výtkou, že by neměla narušovat demokratickou debatu Evropského parlamentu.

„Debatujeme, diskutujeme, ale rozhodujeme mírově a v klidu, ne pod pohrůžkami.“

Teroristická organizace PKK

Kurdové v Turecku tvoří přibližně 18 procent celkové populace a soužití mezi tureckou vládou a Kurdy bylo vždy neklidné.

PKK, založená v roce 1974, je některými členskými státy EU považována za teroristickou organizaci kvůli jejich kontroverzním praktikám, jako jsou útoky a únosy.

V říjnu 2019 vyhlásil turecký prezident Erdogan válku Rojavě, regionu severní Sýrie ovládaném Syrskými demokratickými silami (SDF), složenými z různých etnických skupin – a především  Kurdů.