Evropské snahy o dohnání Ruska k odpovědnosti za válku na Ukrajině pokračují vytvořením mezinárodního Centra pro stíhání zločinu agrese na Ukrajině. Ačkoliv může Centrum pomoci ve vyšetřování a usnadnit případné budoucí trestní stíhání, samo dohnat Rusko k odpovědnosti nemůže. Na stole tak zůstává možnost zřízení speciálního tribunálu, které podporuje i Česko.
Jak se v lednu před europoslanci nechal slyšet eurokomisař Didier Reynders, závazkem Evropské komise je zajistit, aby ruské zločiny nezůstaly bez trestu. „Budou postaveni před soud,“ řekl.
Evropská unie spolupracuje s evropskými orgány a zeměmi na sběru a shromažďování důkazů, které by v budoucím soudním procesu prokázaly ruské válečné zločiny. Unie také podporuje činnost ukrajinských úřadů, vyšetřování pomáhají koordinovat unijní orgány Eurojust a Europol, a evropské země jsou součástí vyšetřovacího týmu, ke kterému se připojil i Mezinárodní trestní soud.
Nové Centrum pro stíhání zločinu agrese na Ukrajině
Nyní Evropská unie přišla se zřízením Centra pro stíhání zločinu agrese na Ukrajině v nizozemském Haagu.
Centrum by mělo podle slov předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která jeho vznik oznámila při návštěvě Kyjeva, koordinovat shromažďování důkazů a rovněž se připojit ke společnému vyšetřovacímu týmu. V něm zatím kromě zmíněného Mezinárodního trestního soudu a Eurojustu působí také Polsko a Litva, které ho založily. Dále se k týmu doposud připojily Estonsko, Lotyšsko, Slovensko a Rumunsko.
Rolí Centra tedy není dohnat Rusko k odpovědnosti. To potvrzuje i Ľubomír Majerčík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. „Samotné Centrum nikoho k odpovědnosti nepřivede, ale má potenciál usnadnit nadcházející trestní řízení,“ řekl redakci.
„Je potřeba je (důkazy) odpovídajícím způsobem shromáždit a uchovat, než třeba zaniknou. Důkazy ostatně sbírají i české orgány činné v trestním řízení. Tyto národní snahy je potřeba koordinovat a k tomu by mohlo Centrum přispět. Už dnes k něčemu takovému dochází na půdě Eurojustu a vznikající Centrum by mělo být s Eurojustem provázané,“ dokreslil Majerčík.
Tentokrát osobně, ne z obrazovky. Zelenskyj přijel do Bruselu pro podporu
Speciální tribunál
Kromě válečných zločinů chce však Unie Rusko dohnat k odpovědnosti i za samotný akt agrese, proto europoslanci volají v nedávné rezoluci – podpořené 472 hlasy – po zřízení speciálního tribunálu, který by se měl takového stíhání ujmout. Již existující Mezinárodní trestní soud se totiž v tomto případě zločinem agrese zabývat nemůže, protože Rusko ani Ukrajina nejsou jeho smluvními stranami.
„Takové stíhání je podmíněno souhlasem obou dotčených států – tedy Ukrajiny i Ruska, zatímco u zločinů válečných a proti lidskosti postačí souhlas teritoriálního státu – tedy Ukrajiny,“ vysvětlila pro redakci expertka na mezinárodní právo Veronika Bílková z Ústavu mezinárodních vztahů Praha.
Vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud má ve stíhání ruské agrese svázané ruce, je podle zmíněné rezoluce Evropského parlamentu úsilí o zřízení speciálního tribunálu „naléhavě nutné“.
Pro rezoluci zvedl ruku i český europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09, EPP). „U Mezinárodního trestního soudu nelze soudit agresi a není možné tam soudit politické představitele (ve funkci – pozn. red.). V Haagu bychom dnes mohli, pokud by k tomu přistoupila Ukrajina, soudit vojáky za válečné zločiny, a to mi připadá málo,“ řekl Pospíšil.
„Vyplývá mi z toho, že chceme-li stíhat i agresi a vyvozovat i politickou odpovědnost, musíme zřídit speciální tribunál. Musí to být dohoda států, které podepíšou smlouvu, čímž dají této nové instituci suverenitu. Pak můžeme agresi jako jednání soudit a můžeme v nepřítomnosti obžalovat (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ popsal.
Jak ale připomněla Bílková, stíhání zločinu agrese je v současné době možné, a to na úrovni některých států. „(Je to možné) na Ukrajině a také v některých jiných státech, které mají ve svém trestním právu zločin agrese a dovolují jeho stíhání z titulu tzv. univerzální jurisdikce. To znamená, že stíhání je možné vést, ať se zločinu agrese dopustil kdokoli vůči komukoli. ČR mezi takové státy nepatří,“ vysvětlila pro EURACTIV.cz.
Na podobě a fungování speciálního tribunálu, který by byl vytvořen ad hoc se ale aktéři mezinárodního prostředí, ani státy a instituce EU, zatím neshodnou. Podle Bílkové je však zřízení tribunálu do budoucna pravděpodobné.
Realita postavení provinilých před tribunál a jejich odsouzení je ale komplikovaná. Političtí představitelé ruského režimu, jako jsou například prezident, premiér či ministr zahraničí, mají osobní imunitu a podle Bílkové je právně sporné, zda by tribunál mohl jejich imunitu ignorovat.
„I v případě, kdy by se tribunál rozhodl imunitu ignorovat, je málo pravděpodobné, že by se před ním nejvyšší představitelé Ruska ocitli – nedojde-li k porážce Ruska či změně režimu tam,“ upozornila.
Odsouzení politických představitelů je i podle Pospíšila reálné v případě, jako je změna režimu v Rusku. „Může to být reálné. Když se na ad hoc tribunálu dohodneme a dáme mu to jako pravomoc, tak můžeme představitele Ruska odsoudit v nepřítomnosti. A třeba jednou, až se tam změní režim, budou vydání ke spravedlnosti,“ řekl.
Řízení v nepřítomnosti není ale podle Bílkové „právě šťastné“.
Nesplnitelný sen?
Jak připomenul Majerčík, pro spáchání mezinárodních zločinů se už podařilo před soud postavit několik hlav států, například bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče. „Každý z nich si před tím připadal nedotknutelný,“ zdůraznil.
Majerčík má nicméně pochybnosti o proveditelnosti řízení před speciálním tribunálem. „Zaměření se na zločin agrese staví na z mého pohledu idealistických představách. Bylo by samozřejmě přínosné, kdyby se podařilo před speciální tribunál postavit představitele podezřelé ze spáchání tohoto zločinu. Obávám se ale, že to v současné době není prakticky proveditelné,“ řekl redakci.
„Vedle toho ale už dnes Mezinárodní trestní soud stíhá řadu jiných zločinů spáchaných na Ukrajině, jako je třeba genocida. K tomu už máme fungující infrastrukturu, není potřeba zakládat a financovat nic nového. Proto bych byl nerad, aby existující snahy byly upozaděny bezbřehým úsilím o splnění si nedosažitelného snu,“ dodal.
Podcast: Summitový speciál: Zelenskyj v Bruselu, ploty na hranicích a „ne“ Fondu suverenity