Rok 2023 je Evropským rokem dovedností. Odborné vzdělávání a získávání nových schopností by se tak mělo dostat do centra pozornosti. Jedním z hlavních cílů je prohloubení spolupráce mezi školami a podnikatelským sektorem, kam proudí i peníze z fondů EU.
Evropská komise (EK) při příležitosti Evropského roku dovedností spouští tzv. mechanismus podpory talentů, který si klade za cíl pomoci regionům, z nichž mizí potřebná kvalifikovaná pracovní síla.
Členské státy EU čelí prudkému poklesu populace v produktivním věku. Jen mezi lety 2015 a 2020 se jednalo o 3,5 milionu osob a do roku 2050 by se toto číslo mělo zdesetinásobit. Úbytkem obyvatelstva v produktivním věku, nízkým podílem osob s vysokoškolským vzděláním a také negativní mobilitou je zasaženo 82 evropských regionů v 16 členských státech.
Tyto regiony se navíc potýkají s celou řadou specifických strukturálních problémů, jako je neefektivní trh práce a systém vzdělávání, nízká výkonnost v oblasti inovací či malá dostupnost služeb. Odstranění těchto problémů by mohlo do regionů přilákat více kvalifikovaných pracovníků. Právě to motivovalo Komisi k vytvoření mechanismu podpory talentů, který začal fungovat začátkem letošního roku.
S tvorbou vysoce kvalifikovaných pracovních míst by měly pomoci kohezní fondy, tedy peníze z evropského rozpočtu, které mají pomoci s vyrovnáním rozdílů mezi jednotlivými evropskými regiony. Fondy by měly stimulovat inovace v regionech a přilákat do nich talenty. Do vzdělávání a inovativní ekonomiky evropské finance proudí již roky, nyní však mají členské státy klást na tyto oblasti větší důraz.
Školství se musí adaptovat
Nepředvídatelnost rozvoje pracovního trhu není nové téma a Česko se na něj snaží reagovat. Například ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) se snaží o reformu školství směrem k výuce „univerzálních kompetencí“.
„Musíme se soustředit na rozvoj takových znalostí a dovedností, které jsou univerzální a nutné pro každého člověka jako občana. Tvrdé znalosti si bude možné osvojit později v souvislosti s konkrétním povoláním,“ uvedla tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.
Mezi univerzální dovednosti podle ní patří všechny gramotnosti a na ně navázané klíčové kompetence. „Člověk musí umět a chtít se učit, musí být všestranně zralou osobností, která bude umět reagovat na změny a která bude mít aktivní zájem na formování nové reality.“
S rozvojem školství v českých regionech má pomoci Operační program Jana Amose Komenského (OP JAK), který je financován právě z evropských fondů. Ministerstvo školy motivuje v podávání žádostí o peníze také skrze tzv. šablony, tedy zjednodušené projekty, které zpřístupňují celý proces žádostí o dotace.
„Díky zjednodušeným projektům – šablonám – se podařilo nabídnout cílenou podporu 75 % všech škol všech stupňů. Abychom nabídli ředitelům a učitelům pomocnou ruku, má MŠMT zřízenu také infolinku, kde můžou požádat o pomoc. Ministerstvo obdrželo v této souvislosti od škol i mnoho pochval,“ doplnila Lednová.
Dotační výzvy firmám nevyhovují
Podle Dagmar Kužvartové, ředitelky Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a obchodu ČR je ale OP JAK, do kterého jsou zástupci zaměstnavatelů také zapojeni, nevyhovující.
„Vzhledem k velkému počtu účastníků je složité prosadit některá témata. Kvůli nastavení operačního programu nemohou ani samotné firmy podávat své projekty spolupráce se školami, či být jejich partnery s finančním příspěvkem,“ uvedla Kužvartová.
Naopak plánovaný dotační program Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), v rámci něhož plánuje ministerstvo rozdat z evropských fondů až 82 miliard korun, je podle Svazu průmyslu a obchodu pro spolupráci mezi firmami a školami lepší.
„Plán MPO vyhlásit dotační výzvu z dotačního programu i pro firmy nás těší. Ty je budou moct využít na budování vzdělávacích středisek pro výuku žáků ve svých provozech,“ dodala Kužvartová.
Kužvartová navíc poukázala na fakt, že firmám chybí kvalifikovaní zaměstnanci. „V Česku na všech vyšších stupních vzdělávacího systému dlouhodobě nesouhlasí struktura oborů s potřebami trhu práce. V důsledku toho jsou podniky zvyklé přijímat například absolventy z příbuzných oborů a interně si lidi vyškolí, což ale stojí nemalé prostředky.“
Vzdělávací systém by se tak podle jejích slov měl zaměřit na správné směřování žáků podle jejich talentu a předpokladů, a také na již zmiňovanou spolupráci škol a firem. „Jedině praxe může říct, co je reálné, co už zastaralé, a které znalosti a dovednosti jsou na vzestupu,“ řekla Kužvartová.
Odborné studentské praxe čelí řadě překážek
Vzájemná spolupráce již ale na řadě míst funguje. Nejčastěji tuto spolupráci navazují odborné školy. „Velmi často se stává, že firmy si vyhlédnou šikovné budoucí absolventy a formou stipendia se snaží si je zavázat pro práci pro ně. V našem případě to platí zejména pro obory diplomovaná všeobecná sestra nebo například absolventy oboru cestovní ruch,“ uvedl zástupce ředitele Vyšší odborné školy a střední školy Boskovice Josef Sychra.
Podle jeho slov ale školy musí stále čelit celé řadě překážek. „Chybí nám provázanost studia s praxí u střední školy, kde je častá administrativní, ale i legislativní zátěž, a kde se hůře daří dostávat nezletilé studenty k nějakým výkonům ve firmách.“
Tento problém se vyskytuje například u oboru veterinářství, kde platí přísné hygienické předpisy a zákony na ochranu zvířat. „V důsledku toho žáci prakticky dělají jen velmi málo a povětšinou pouze dohlížejí,“ dodal Sychra.
Žáci a studenti boskovické školy ale mohou k prohloubení praktických dovedností využít novou učebnu fyziky a elektroniky, kterou škola vybavila moderním vybavením pro praktickou výuku. Dotaci na ni škola získala právě z evropských fondů a ráda by je využila i na modernizaci drahé techniky pro chov zvířat, kterou využívá právě pro veterinářské obory.
„Pokud budou možnosti, dotační tituly nebo granty, rádi bychom je využili. Velkou rezervu máme ve vybavení učebny odborné fyzioterapie, zde by bylo dobré pořídit alespoň magnetoterapii, laserovou terapii a hydroterapeutickou vanu, které by sloužily k nácviku praktických dovedností studentů a práci se zvířaty,“ uvedl Sychra.
