The Capitals: Německá zahraniční politika bude „feministická“

BERLÍN

Německá zahraniční politika bude „feministická“. Německo představilo náčrt své budoucí feministické zahraniční politiky. Humanitární a rozvojovou pomoc nově zacílí více na potřeby menšin a žen, uvedla ve středu ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení, Zelení/ESA). Ona a její kolegyně, ministryně pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Svenja Schulzeová (SPD, S&D), představily podrobný návrh, který nazývají „feministická zahraniční politika“.

„Musím přiznat, že jsem vždy přemýšlela nad tím, kolik povyku to obyčejné slovo ‚feministka‘ vyvolává,“ řekla Baerbocková.

„Přesto se touto iniciativou snažíme o něco, co by mělo být ve 21. století samozřejmé – totiž aby všichni lidé měli stejná práva, svobody a příležitosti, bez ohledu na pohlaví, bez ohledu na náboženství, bez ohledu na to, kdo jsou jejich rodiče, jak vypadají nebo koho milují,“ dodala.

Humanitární a rozvojová pomoc by se tak měla více zaměřit na potřeby zvláště postižených nebo zranitelných skupin. Německé delegace cestující na jednání s jinými zeměmi by také měly odrážet různé společenské skupiny.

Zpočátku bylo za průkopníka feministické zahraniční politiky považováno Švédsko. Jeho nová středopravá vláda, spoléhající na podporu krajní pravice, však prohlásila, že po převzetí moci v říjnu 2022 feministickou zahraniční politiku ukončí. „To označení nesloužilo tomu správnému účelu. Znepřehledňuje skutečnost, že švédská zahraniční politika musí být založena na tom, jaké jsou švédské zájmy a švédské hodnoty,“ řekl ministr zahraničí Tobias Billström (Umírnění, EPP) v rozhovoru po svém jmenování. (Jonathan Packroff | EURACTIV.de)

BRUSEL

Turecko míří před Mezinárodní trestní soud za zločiny proti lidskosti. Belgická advokátní kancelář, nevládní organizace se sídlem v Belgii a sdružení evropských soudců ve středu oznámily, že zaslaly Mezinárodnímu trestnímu soudu sdělení, které obviňuje současného tureckého prezidenta ze spáchání zločinů proti lidskosti. Ty měl Erdoganův režim provést po neúspěšném puči v roce 2016.

Právníci odhadují, že kvůli režimu bylo 200 000 osob mučeno, zmizelo nebo bylo uvězněno a odsouzeno bez řádného procesu, a to nejen v Turecku, ale také na jiných územích, zejména v Belgii. (Anne-Sophie Gayet | EURACTIV.com)

BRATISLAVA 

Slovensko chystá největší investici do obnovitelných zdrojů energie za poslední desetiletí. Slovensko má v Národním plánu obnovy na rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů vyčleněno přibližně 122 milionů eur.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie spadá pod ministerstvo hospodářství, které již uzavřelo první výzvu. Většina z 39 milionů eur, které byly ve výzvě k dispozici, šla na solární energii. Na rozdíl od jiných obnovitelných zdrojů, jako jsou například větrné elektrárny, u ní totiž trvá posouzení vlivů na životní prostředí obvykle kratší dobu.

Prvním balíkem peněz stát podpořil 90 firem, většinou průmyslových podniků, ale také obchodních řetězců nebo energetických společností. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)

HELSINKY

Finský parlament drtivě schválil vstup do NATO. Finský parlament, který nečekal na ratifikaci Turecka a Maďarska, schválil vládní návrh na přistoupení země k NATO poměrem hlasů 184 : 7.

Proti bylo šest poslanců z Levé aliance a jediný zástupce krajně pravicové parlamentní skupiny Moc patří lidu. Středečního zasedání se nezúčastnilo sedm poslanců.

Předseda parlamentu Matti Vanhanen (Strana středu) před hlasováním popsal v rozhovoru pro Iltalehti TV vstup do vojenské aliance jako „závazný, trvalý a nezvratný“. Dokud je svět některými vnímán jako „hra s nulovým součtem“, jsou podle něj aliance jako NATO potřeba. Ta poskytuje nejsilnější dostupnou podporu, její největší kvalitou však je stabilita a důvěryhodnost, řekl Vanhanen. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

MADRID

Španělskou politickou scénou otřásá těsně před volbami korupční skandál. Tři měsíce před klíčovými regionálními a komunálními volbami v iberské zemi otřásl španělskou politickou arénou korupční skandál na Kanárských ostrovech, do kterého byli zapojeni členové Socialistické strany, místní podnikatelé a bývalí členové vojenské policie (Guardia Civil). (Fernando Heller | EuroEFE.EURACTIV.es)