Osud dlouho vyjednávané legislativy o zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory na naftu a benzín od roku 2035 je nejistý. Členské země totiž před plánovaným finálním hlasováním změnily své pozice. Předsedající Švédsko proto hlasování odložilo.
Co se zdálo po říjnové dohodě Evropského parlamentu a Rady jako nevyhnutelné, se v posledních dnech už tak jisté nejeví. A to přesto, že zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory na benzín a naftu v současné fázi legislativního procesu už vyžaduje pouze poslední stvrzení na úrovni Rady, které je v bruselské pěně dní považováno spíše za formalitu.
Novou normu, která vyžaduje 100% snížení emisí CO2 u nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, měli původně formálně stvrdit ministři sedmadvacítky 7. března na Radě pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport (EYCS).
To, že měli normu odsouhlasit ministři a ministryně odpovědní za zcela jinou agendu, poukazuje na formální povahu posledního „ano“ ze strany členských zemí a podle českého ministerstva pro životní prostředí to není nic neobvyklého.
„Je běžnou praxí, že body bez diskuze (tzv. body A) jsou přijímány na nejbližším možném zasedání Rady, bez ohledu na její formaci,“ sdělila redakci EURACTIV.cz tisková mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.
Pozice zemí k legislativě vyplynuly už z jednání na úrovni velvyslanců, na kterém se v případě této normy jedna země zdržela a jedna hlasovala proti. To by nicméně finálnímu schválení nijak nebránilo. Pro přijetí normy totiž není nutné dosáhnout jednomyslnosti, ale „pouze“ kvalifikované většiny. Pro schválení legislativy je tedy nutné, aby zvedlo ruku 55 % zemí EU, které reprezentují minimálně 65 % obyvatelstva Unie. Naopak pro odmítnutí legislativy se musí vyslovit blokační menšina – tedy minimální čtyři členské země.
Poté, co v únoru 2023 legislativu odsouhlasil Evropský parlament, se ale pozice některých členských zemí začaly měnit. Mezi nimi je například Itálie, jejíž zástupci se nechali slyšet, že při formálním hlasování pro návrh ruku nakonec nezvednou, a to kvůli obavám z negativních dopadů legislativy na výrobce a spotřebitele.
A cuká se i Německo. Tamní ministr dopravy Volker Wissing oznámil, že se nejlidnatější země bloku při hlasování zdrží, pokud Evropská komise nepředloží návrh, který povolí používání ekologických paliv ve spalovacích motorech po roce 2035.
V současné době tak panují obavy, že legislativa nakonec neprojde. V případě, že by se Německo hlasování zdrželo, Itálie by se vyslovila proti a normu by nepodpořilo ani Polsko a Bulharsko, by totiž nebyla naplněna potřebná kvalifikovaná většina, protože zbylé země nereprezentují 65 % obyvatelstva Unie.
Právě Polsko stejně jako Maďarsko tento týden signalizovaly svůj nesouhlas, jak informovala ČTK. Definitivní polská pozice ale zatím není jasná, na dotaz Euractivu to tento týden uvedl polský zdroj z diplomatických kruhů.
Kvůli odmítavým pozicím některých zemí nakonec švédské předsednictví finální hlasování odložilo.‼️ Rozhodnutí o ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035 je odloženo. Švédské předsednictví Rady EU dnes stáhlo bod z jednání velvyslanců. Také plánované úterní finální schválení se tak odkládá.
— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) March 3, 2023
Co se může dít dál?
Ministr Wissing dal jasně najevo, že překážkou pro Německé „ano“ nové normě je právě role, kterou by mohla v budoucnu hrát syntetická paliva. Tato paliva lze spalovat ve spalovacím motoru, což teoreticky umožňuje prodávat vozidla se spalovacím motorem i po roce 2035. V závazných článcích současné legislativy se však s těmito palivy nepočítá.
Do současného návrhu se podařilo po intenzivních vyjednáváních mezi unijními institucemi dostat pouze klauzuli, která požaduje, aby Evropská komise do roku 2026 vyhodnotila, zda mohou syntetická paliva pomoci dosáhnout cíle 100% snížení CO2 u aut a dodávek.
Tato doložka je ale nezávazná, a je tedy na Evropské komisi, zda tak učiní. Německo by ale, zdá se, chtělo změnit ustanovení na závazné. V tom případě by Evropská komise s návrhem k budoucí roli syntetických paliv přijít musela.
Zda německý ministr skutečně očekává, že Komise rychle předloží návrh k syntetickým palivům, je ale otázkou. Spekuluje se, že si chce od Komise vymoci určitou záruku, že bude nezávaznou klauzuli respektovat.Aktuální vývoj tak staví Evropskou komisi a zejména jejího místopředsedu zodpovědného za klimatickou politiku Franse Timmermanse – který se netají negativním postojem k syntetickým palivům – do složité pozice. Podle něj by se syntetická paliva v sektoru silniční dopravy používat neměla, například proto, že je k jejich výrobě potřeba obrovské množství elektrické energie. Vhodnější užití syntetických paliv vidí spíše v letecké dopravě. Pokud by měl tedy Německu nyní vyjít vstříc, byla by to pro něj nejspíše nepříjemná otočka.
Syntetická paliva by mohla zachránit spalovací motory. Překážkou je cena
Co když návrh neprojde?
V případě, že se pro návrh nevysloví dostatečný počet zemí, čeká Radu a Evropský parlament opět vyjednávání nad jeho podobou.
Další vyjednávání si ovšem nepřeje Francie, která má složitá jednání mezi členskými státy o návrhu v živé paměti, jelikož v té době předsedala Radě EU.
„Podporujeme plné provedení dohody, která byla iniciována během francouzského předsednictví v Radě EU, včetně ustanovení o přezkumu v roce 2026,“ uvedl pro EURACTIV.fr kabinet francouzské ministryně pro energetickou transformaci Agnès Pannier-Runacherové.
Současná podoba návrhu má podporu například také Nizozemska a Česka. Právě Česko převzalo od Francie předsednickou štafetu a pod jeho vedením bylo dosaženo dohody na návrhu mezi Radou a Evropským parlamentem.
Novému vyjednávání s Evropským parlamentem by se země EU nevyhnuly, ani kdyby po zahrnutí závazného dodatku o syntetických palivech volaly všechny. Europoslanci návrh schválili v únoru a i navzdory odporu největší lidovecké frakce zůstal cíl 100% snížení emisí CO2 nedotčený.
Žádat nyní europoslance, aby přijali pozměněnou verzi, by se tak nemuselo setkat s úspěchem. Německý europoslanec za Zelené Michael Bloss navíc naznačil, že Parlament druhé čtení nepřipustí.
„Je zcela nereálné, že by z toho něco vzešlo řekněme do příštích voleb (volby do Evropského parlamentu se budou konat příští rok – pozn. red.),“ řekl novinářům Bloss.
Podle něj se „politické podmínky nemění“ a „není důvod si myslet“, že by se rozložení sil v Evropském parlamentu, který už normu jednou podpořil, proměnilo.
Případné další vyjednávání by se tak mohlo protáhnou až do doby, kdy současným europoslancům a Evropské komisi vyprší mandát a osud návrhu by zůstal nejistý.
„Pokud by Německo hlasovalo proti kvůli tomu, že spalovací motory nemohou být po roce 2035 registrovány – což je jádro této legislativy – stejně by v tomto smyslu ke změně legislativy nedošlo,“ odhadl Bloss.
Nákladní auta na baterie či vodík by mohla brázdit silnice ve velkém už v roce 2040