Podpora Ukrajině, ekonomika a energetika. Právě to jsou hlavní témata, o kterých budou ve čtvrtek a v pátek (23. a 24. března) na summitu v Bruselu jednat premiéři a prezidenti zemí EU. Prim by měla hrát diskuse o ekonomických otázkách.
Lídři věnují březnová jednání Evropské rady ekonomickým tématům tradičně každý rok, za poslední dobu snad jen s výjimkou března 2020, kdy svět paralyzovala pandemie covidu-19. I ta měla ale svůj ekonomický přesah.
V případě nadcházejícího summitu se více než průlomová rozhodnutí očekává spíše navázání na dlouhodobou diskusi o vnitřním trhu a obchodu, zejména ve světle 30letého výročí evropského trhu a unijní reakce na americký protiinflační zákon známý pod zkratkou IRA.
Český premiér Petr Fiala (ODS) odjede na bruselské jednání hájit dlouhodobou českou pozici. Tuzemsko tradičně zastává další liberalizaci vnitřního trhu, o kterou se pře s většími evropskými kolegy, pro jejichž ekonomiky není další otevírání trhu natolik důležité. Česko má sice po boku řadu dalších zemí se stejným zájmem, nejsou to ale „těžké váhy“, posun směrem k další liberalizaci se proto neočekává.
Tématem bude také unijní reakce na americký protiinflační zákon, který počítá s masivními investicemi a který v Evropě vzbudil obavy o její konkurenceschopnost. Evropská komise reagovala novým průmyslovým plánem, který obsahuje tzv. Akt o klimaticky neutrálním průmyslu.
Podle aktu by se mělo v EU do roku 2030 vyrábět 40 % zelených technologií. Domácí výrobu má podle unijní exekutivy podpořit například zjednodušení a zrychlení povolovacích procedur. Návrh, podobně jako v případě taxonomie, opět otevřel téma podpory jaderné energie. Ačkoliv s ní počítá, neřadí ji do „strategických bezemisních technologií“, což naznačuje, že by se jádra týkala jen limitovaná podpora. Česko, které jadernou energii podporuje, hodlá proto usilovat o technologickou neutralitu, tedy o to, aby žádná konkrétní technologie nebyla evropskou legislativou cíleně znevýhodňována.
Premiér by se pak měl v Bruselu opět zvlášť setkat k debatě nad společnou pozicí se svými protějšky z Polska a Itálie. Strany polského premiéra Mateusze Morawieckého a italské premiérky Giorgie Meloniové totiž patří do stejné stranické rodiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jako Fialova ODS.
Krátce před začátkem dnešní mimořádné Evropské rady ladíme společné pozice s @GiorgiaMeloni a @MorawieckiM. :-) pic.twitter.com/UXqqkxnTng
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 9, 2023
Podpora Ukrajiny nepřestává
V otázce podpory Ukrajiny se nic překvapivého od summitu lídrů sedmadvacítky neočekává. EU nadále hodlá ruskou agresí zasažený stát podporovat jak finančně, tak co do dodávek vojenského materiálu či humanitární pomoci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se s lídry sešel v Bruselu osobně na minulém mimořádném summitu v únoru, se k lídrům tentokrát připojí na úvod jednání na dálku.
Aktuálně se debata vede zejména kolem společných nákupů munice, na kterých se včera v Bruselu dohodli ministři zahraničních věcí zemí EU. Nepředpokládá se, že by na úrovni hlav států a vlád sedmadvacítky mělo dojít k rozporu.
S tím souvisí i otázka budoucnosti Evropského mírového nástroje, kterému by se měli lídři také věnovat. Nástroj vznikl v roce 2021 původně k financování dodávek vojenského a obranného vybavení, infrastruktury, nebo technické a jiné pomoci třetím zemím k zajištění či udržení míru. Ve světle ruské války na Ukrajině je ale v současné době v centru pozornosti zejména kvůli tomu, že členským zemím proplácí dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu. Na stole je tak zejména otázka jeho udržitelnosti. Ministři se totiž minulý týden na Radě EU dohodli, že jeho strop navýší na 7,9 miliardy eur.
Podcast: Summitový speciál: Zelenskyj v Bruselu, ploty na hranicích a „ne“ Fondu suverenity
Předběžné závěry Evropské rady zmiňují i proces rozšiřování EU o Ukrajinu, která usiluje o co nejrychlejší přijetí do evropského bloku. Žádný zásadní průlom však v této otázce nelze během březnové Evropské rady očekávat.
Ukrajina by chtěla přístupové rozhovory zahájit do konce letošního roku. Rozšiřování EU bylo ale dlouho zablokované, a i navzdory pokroku po ruské invazi zůstává citlivým tématem, na kterém se sedmadvacítka neshodne.
Podle informací redakce ze strany některých členských států stále přetrvávají hlasy, že před dalším rozšířením bloku bude potřeba Evropskou unii reformovat. Pravděpodobnější je tak v kratším časovém horizontu přiblížení Ukrajiny k vnitřnímu trhu EU. Ani v této otázce se ale prozatím zásadní vývoj neočekává.
Zima končí, přijde ale další
Tématem energetiky by se měli lídři zabývat v pátek 24. března. Podle předběžných závěrů summitu lídři vyzvou k tomu, aby se EU začala po zimě připravovat na novou topnou sezónu a naplnila plynové zásobníky.
Debata se zřejmě povede také o revizi trhu s elektřinou, kterou Evropská komise představila 14. března. Česko reformu obecně podporuje, nyní je ale návrh v rukou ministrů na úrovni Rady EU. Reforma by se měla objevit na agendě Rady pro energetiku 28. března. Očekává se, že lídři v závěrech vyzvou instituce k tomu, aby se na ní bez průtahů dohodly.
Jak na stabilní ceny energií? Podle Komise jsou klíčem dlouhodobé kontrakty