Hlavy států a vlád evropské sedmadvacítky se setkávají v Bruselu na summitu Evropské rady. Na stole toho nebudou mít málo.
Vrcholnému jednání, které probíhá ve čtvrtek a pátek (23. a 24. března) v Bruselu, mají vévodit témata jako konkurenceschopnost evropské ekonomiky a evropského průmyslu, vnitřní trh a obchod, další podpora Ukrajiny a její směřování do EU nebo energetika.
Itálie si navíc do programu summitu prosadila téma migrace a spekuluje se také tom, zda nebudou chtít některé země na summitu otevřít i otázku konce spalovacích motorů po roce 2035, o kterou se pře Německo s Evropskou komisí. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) to ale není pravděpodobné.
„Nepředpokládám, že by to bylo téma summitu. Ta úroveň, kde se to řeší, je jiná,“ řekl novinářům před odletem do Bruselu.
Krátce před summitem to potvrdil i nizozemský premiér Mark Rutte. Německý kancléř Olaf Scholz se navíc při příjezdu na jednání nechal slyšet, že dohoda s Evropskou komisí o změně návrhu ke konci spalovacích motorů „je na dobré cestě“. Informovala o tom ČTK.
Není ale vyloučeno, že některé země toto téma spolu s normou Euro 7 nadnesou během dvoudenního summitu, a to při neformálních setkáních se svými protějšky.
Pro Česko jsou pak stěžejní zejména ekonomická témata. „Důležitým tématem pro Českou republiku je konkurenceschopnost Evropy. Je dobré, že se otázkou konkurenceschopnosti a posílení evropské ekonomiky a průmyslu zabýváme na evropské úrovni,“ řekl Fiala.
Debata lídrů se povede o nedávných návrzích Evropské komise, kterými reagovala na americký protiinflační zákon (tzv. IRA) a konkurenci čínských výrobců. Mezi nimi je i Akt o klimaticky neutrálním průmyslu, který chce posílit výrobu zelených technologií v Evropě.
Lídři se opět setkají v Bruselu. Fiala chce protlačit téma liberalizace trhu
Jaderné déjà-vu
Právě tento návrh by mohl vyvolat pocit déjà-vu. Akt, známý také pod zkratkou NZIA, totiž otevřel otázku podpory jaderné energie. Návrh sice s jádrem počítá, upřednostňuje ale jaderné reaktory čtvrté generace, které ještě neexistují. Jaderná energie nižších generací by tak nedosáhla na všechny výhody, jež má návrh zeleným technologiím přinést.
To se pochopitelně nelíbí tradičně pro-jaderné Francii, která je odhodlaná téma na summitu otevřít. Zdroj z Elysejského paláce se tento týden nechal slyšet, že francouzský prezident Emmanuel Macron chce o roli jádra otevřít „strategickou diskusi“. Podle zdroje pak Francie bude chtít, aby jaderná energie nebyla diskriminována.
Spojencem jí v tom bude Česko, které podle Fialy „dlouhodobě usiluje o to, aby v rámci podporovaných technologií bylo jádro chápáno jako nízkoemisní zdroj“.
„Mám radost z toho – a považuji to za úspěch České republiky –, že v návrhu Komise se objevuje jádro vyjmenované jako zdroj, který je možný podporovat,“ zdůraznil Fiala.
„V tom návrhu se mluví o čtvrté generaci jaderných reaktorů. My si ale myslíme, že by bylo racionálnější a důležitější, aby tam byla i třetí generace (…) Teď usilujeme o to, aby mezi bezemisními technologiemi bylo i jádro, aby to do budoucna umožňovalo rozšířit finanční podporu,“ dodal k české pozici.
Po bok Francie a Česka se staví například Slovensko. „Určitě dnes budu prosazovat, aby jaderná energetika byla součástí strategických energetických zdrojů,“ uvedl při příjezdu na jednání slovenský premiér Eduard Heger.
Bitva o tom, kam zařadit jadernou energii, když dojde na evropskou klimatickou legislativu, se v EU neodehrává poprvé. Bylo to například v případě tzv. taxonomie, která klasifikuje hospodářské činnosti a zdroje podle toho, zda jsou udržitelné. Pro připomenutí – dlouhá přetahovaná mezi členskými státy i unijními institucemi nakonec skončila tak, že jsou jádro spolu s plynem v rámci taxonomie považované za zelené zdroje pouze přechodně.
Slovíčkaření týkající se jádra se odehrálo i hlouběji v minulosti. Stál u ní v roce 2019 bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který usiloval o to, aby se v tehdejších závěrech Evropské rady objevila formulace, která uzná jadernou energii jako bezemisní zdroj. To ale přes zbylé státy sedmadvacítky, mezi nimiž jsou kromě podpůrců i zarytí odpůrci jaderné energie, jako například Rakousko, neprošlo.
Taxonomie má vyhráno, „zelené“ jádro a plyn europoslanci nezamítli. Některé státy už ale chystají žalobu
Energetika a Ukrajina
Jádro prostupuje také dalším návrhem. Lídři se mají v „energetickém bloku“ diskuse vyjádřit mimo jiné k reformě trhu s elektřinou, kterou nedávno představila Evropská komise. V tomto případě jsou ale země nakloněné jaderné energetice spokojené.
„Tento návrh umožňuje podporovat i provoz jaderných zdrojů, což je úspěch soustavného tlaku z naší strany a ze strany našich spojenců,“ uvedl Fiala s tím, že by se EU na reformě mohla domluvit do konce letošního roku.
Kromě energetiky se na programu lídrů vyskytuje i další stálice mezi tématy, a to je Ukrajina. Lídři by měli debatovat o další podpoře Ukrajiny, o jejím přibližování k EU a sankcích vůči Rusku. Podpořit by pak měli dohodu uzavřenou zkraje týdne ministry zahraničních věcí sedmadvacítky o dodávce munice na Ukrajinu.
Jednání začne odpoledne po společném obědě lídrů s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Na začátku budou hlavy vlád a států sedmadvacítky diskutovat s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolou. V úvodu se k nim také na dálku připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V jednání budou pokračovat v pátek, po něm je čeká ještě Eurosummit. Toho se tradičně účastní jen země eurozóny, tentokrát se však přidají i ostatní členové bloku. Podle Fialy by se měli zabývat hospodářskou a finanční situací. „Předpokládám, že zde bude i debata o bankovním sektoru,“ dodal premiér s odkazem na nedávný pád amerických bank.