Ukrajinské děti žijí na okupovaném území v absolutní glorifikaci války, popsala redakci Mariia Sulialinaová, obránkyně lidských práv a projektová manažerka Centra občanského vzdělávání Almenda.
Přestaňte dávat ukrajinské děti k adopci, vyzvala Rusko ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková.
„Ještě jednou připomínám všem ruským takzvaným ‚adoptivním rodičům‘ a ‚opatrovníkům‘: dříve nebo později se budete muset zodpovídat,“ řekla podle informací agentury Reuters Vereščuková. Vyzvala zároveň, aby byly všechny „ukradené“ děti vráceny zpět Ukrajině.
Kolik dětí však bylo celkem odvezeno a kam, zatím stále není jasné. Rusové svým jednáním aktivně znemožňují příbuzným najít své děti – a to zejména kvůli jen velmi omezeným informacím o tom, kde se ukrajinské děti nachází.
„Tyto děti nejsou sirotci, stále mají své příbuzné,“ popsala na březnové konferenci o ukrajinských dětech a jejich osudu, kterou uspořádali europoslanci, Maryna Lypovetská z dobročinné neziskové organizace Magnolia. „Naše děti nejsou deportovány jen do Ruska, ale možná také do Běloruska,“ dodala s tím, že i takovým případům se její organizace věnovala.Evropská rada chce za deportace zatýkat
Ověřených je podle platformy Children of War přes 19 tisíc případů deportovaných dětí, skutečné číslo je ale pravděpodobně násobně vyšší. Podle informací Spojených států by mohlo jít až o 220 tisíc dětí, které byly Rusy násilně odvlečeny.Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal dříve v březnu zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a Marii Lvovou-Belovou, ruskou komisařku pro práva dětí, a obvinil je z válečného zločinu nezákonné deportace stovek dětí.
Evropská rada se následně usnesla, že bere zatýkací rozkazy ICC na vědomí. „Rusko musí okamžitě zajistit bezpečný návrat Ukrajinců, kteří byli násilně přesunuti nebo deportováni do Ruska, zejména dětí,“ shodly se hlavy státu v březnových závěrech Evropské rady.
„Rusko se tím přibližuje skutečně těm nejhorším režimům, jaké známe z minulosti,“ řekl na summitu Petr Fiala (ODS) s tím, že Evropská rada je připravena se podílet na všech krocích, které deportacím zabrání a povedou k potrestání pachatelů.
Vojenské hry i setkání s ruskými vojáky
Deportace však nejsou jediným problémem, kterému ukrajinské děti čelí. Jak pro redakci vysvětlila Mariia Sulialinaová, přibližně jeden milion dětí žije v nevhodných podmínkách na Ruskem okupovaných územích.„Děti na okupovaných územích jsou pod neustálou militarizací a indoktrinací,“ popsala pro EURACTIV.cz Sulialinaová s tím, že hlavním cílem Ruské federace je „zničit ukrajinskou identitu nebo vytvořit takové podmínky, ve kterých by vůbec nemohla vzniknout“ – a nahradit ji tou ruskou.
Na formování ruské identity se podle Sulialinaové zaměřují především výchovné tábory, které se věnují tzv. vojenské výchově. Děti se v nich učí střílet nebo házet granátem.„Je důležité pochopit, že děti žijí v prostředí totální propagandy a glorifikace války Ruska proti Ukrajině,“ uvedla. „Začíná to ve vzdělávacích institucí, školkách nebo školách, a pokračuje v neformálním vzdělávání,“ dodala. Tam patří především tábory, vojenské hry nebo speciální akce – jako setkání s ruskými vojáky.
„Vidíme jen špičku ledovce.“ Rusko unáší a přeučuje ukrajinské děti, zaznělo na půdě EP
Součástí převýchovy jsou ale i učebnice nebo kulturní akce a debaty, které opakují tytéž narativy a příběhy o záchranářském Rusku. Příběhy předkládané dětem popisují bývalé republiky SSSR nebo Krym jako nedílnou součást Ruska a Rusko samotné jako garanta světového míru a bezpečnosti.
„Když mluvíme o učebnicích, které se používají ve školách na okupovaných územích, ruská vzdělávací politika porušuje řadu norem mezinárodního humanitárního a lidského práva,“ vysvětlila expertka.
Rusko v současnosti porušuje práva dětí na zachování své kulturní identity a právo rodičů zajistit vzdělání dětí v souladu s jejich vlastním ideologickým přesvědčením. Nedodržuje zároveň zákaz válečné propagandy.
„Asimilace, ničení a bránění utváření ukrajinské identity mohou být formy ponižujícího zacházení s dětmi a válečný zločin,“ zdůraznila Sulialinaová.
📹 Russian media published a video allegedly from a school in temporarily occupied Crimea, where children are taught to assemble a machine gun, wear camouflage uniforms and conduct hand-to-hand combat. #StopRussianAggression
— UkraineWorld (@ukraine_world) March 15, 2023
Source: RIA Novosti pic.twitter.com/Qr1tHz0WUJ
EU může při budování ukrajinského školství nabídnout know-how
Ruská agrese má zcela zásadní dopad i na osudy a vzdělávání dětí mimo ruskou sféru vlivu, a to v důsledku nespočetných náletů a bombardování.
„Více než 3000 vzdělávacích institucí (na Ukrajině – pozn. red.) bylo zasaženo bombardováním a nálety, z nich celkem 440 budov bylo zcela zničeno,“ popsala na konferenci europarlamentu komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabrielová.
Evropa podle ní za poslední rok ukázala velkou solidaritu se všemi uprchlíky, včetně dětí, ale ani nadále by neměla ve svém úsilí polevovat. „Naše priorita je jasná – měli bychom zajistit, aby se ukrajinské děti mohly i nadále učit ve své zemi (…), stejně jako je přivítat ve svých vzdělávacích systémech.“
Podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP) by EU mohla v budoucnu nabídnout svou pomoc i know-how při obnově ukrajinského vzdělávacího systému.
„V tuto chvíli je třeba investovat nejen do budování infrastruktury, ale také do budování (personálních – pozn. red.) kapacit,“ uvedla pro EURACTIV.cz. „A to v oblasti vzdělávání, ale zejména v sociálních službách. To je bohužel krutá realita – právě kapacity v sociálních službách bude na Ukrajině potřeba vybudovat od nuly,“ dodala česká europoslankyně.
Začít však podle Šojdrové bude nutné od legislativy. „Ukrajina byla už před válkou v reformním období, kdy si legislativní rámec pro sociální služby a sociálně-právní ochranu teprve vytvářela,“ vysvětlila.
Šojdrová se proto domnívá, že EU může pomoci Ukrajině s vytvářením nového zákonného rámce, který bude založen na zkušenostech z některých států EU a zároveň bude vyhovovat potřebám Ukrajiny.
„Jsem přesvědčena, že je možné využít finanční podpory EU – a ostatně i celé té příležitosti,“ podotkla.
Česká republika má s pomocí ve vzdělávacím sektoru zkušenost. „Od roku 2015 pomáhala Česká školní inspekce nastavovat na Ukrajině systém kontroly a hodnocení ve vzdělávání, což bylo Ukrajinou prezentováno jako úspěšná spolupráce,“ uzavřela Šojdrová.
Summit nepřekvapil. Lídři podpořili Ukrajinu i vnitřní trh, otazníkem zůstává podpora jaderné energetiky
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.