The Capitals: Posun v kauze Katargate. Dostane se Eva Kaili z vězení?

BRUSEL

Posun v kauze Katargate. Dostane se Eva Kaili z vězení? Belgické orgány v úterý rozhodly, že propustí z vězení europoslance Marca Tarabellu – jednoho z obviněných v korupční kauze Katargate. Tarabella nadále zůstane zadržen „na svobodě“ prostřednictvím elektronického náramku. Rozhodnutí dává naději na domácí vězení i další obviněné – řecké europoslankyni Evě Kaili.

Tarabella, kterého po zveřejnění kauzy vyloučili ze socialistické politické skupiny (S&D) a odebrali mu poslaneckou imunitu, čelí obvinění z korupce, praní špinavých peněz a členství ve zločinecké organizaci. Obvinění jsou součástí tzv. kauzy Katargate, ve které měli členové Evropského parlamentu přijímat peníze a dary výměnou za svůj vliv.

Tarabella byl vzat do vazby 10. února a od té doby žádá své propuštění na kauci. Bývalý italský europoslanec Antonio Panzeri (S&D) jej obvinil, že dostával obrovské sumy výměnou za prosazování příznivější pozice ke Kataru. Tarabella však od počátku svou vinu odmítá.

„S úlevou jsme se dozvěděli o propuštění Marca Tarabelly, který samozřejmě zůstává k dispozici vyšetřovatelům a soudci, v případě, že budou potřebovat další informace,“ sdělil mluvčí Tarabelly v prohlášení.

„Mělo by se mít na paměti, že Marc Tarabella po celou dobu trvá na tom, že je nevinný (…) Vždy říkal, že nikdy neobdržel peníze nebo dary výměnou za své názory,“ dodal.

Naděje pro Kaili?

V současné době tak ve vězení zůstává pouze bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kaili, která rovněž požádala o propuštění s elektronickým náramkem. Zda ji soud vyhoví, by se měla dozvědět na čtvrtečním slyšení.

Podle zdroje blízkého kauze má Kaili po propuštění Tarabelly naději.

„Věřím, že rozhodnutí v případě Tarabelly může ovlivnit případ Evy Kaili,“ prohlásil v úterý její řecký právník Michalis Dimitrakopoulos.

Jiný zdroj blízký případu však nevyloučil možnost, že úřady Kaili ve vězení nechají, aby získaly její přiznání.

Údajný mozek Katargate, Pier Antonio Panzeri, a partner Kaili, Francesco Giorgi, už byli do do domácího vězení propuštěni dříve. Oba ale svou vinu přiznali. (Anne-Sophie Gayet, Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)

Macronovu řeč přerušili demonstranti. Protestující lidé přerušili řeč francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten v úterý v nizozemském Haagu prezentoval svou vizi unijní ekonomiky. Demonstranti Macrona kritizovali za to, že nedostatečně jedná v otázce klimatu, a za dění spojené s francouzskou penzijní reformou.

„Myslím, že jsme něco ztratili. Kde je francouzská demokracie?“ vykřikl v úvodu akce jeden z protestujících. „Toto je demokracie. Protože právě v demokracii můžete protestovat,“ reagoval Macron, který po odvedení protestujících představil svou vizi pěti pilířů ekonomiky EU. (Hugo Struna | EURACTIV.fr)

Rakousko chce prodloužit kontroly na hranicích. Ministr vnitra Gerhard Karner chce na dalšího půl roku prodloužit kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem. Podle něj je to „nutné“, aby se zabránilo zneužívání azylu. Ministr to řekl v úterý pro Ö1, informovala agentura APA.

Podle Karnera vedly současné kontroly na hranicích, které mají skončit 11. května, ke snížení žádostí o azyl v Rakousku z listopadových 12 000 na únorových 2 600. Prodloužení kontrol musí ještě schválit Evropská komise. (Chiara Swaton | EURACTIV.de)

Čeká Slovensko úřednická vláda? Předseda politické strany Hlas Peter Pellegrini veřejně podpořil návrh prezidentky Zuzany Čaputové na jmenování úřednické vlády, která by nahradila současnou vládu bez důvěry premiéra Eduarda Hegera.

Čaputová s tímto krokem počítala v případě, že by současná vláda nezvládla implementovat klíčová opatření, jako je například plnění národního plánu obnovy. Není to ovšem krok, který by preferovala.

V současné době se v Bratislavě ale spekuluje, že se Čaputová už mohla rozhodnout a chce po Velikonocích jmenovat úřednickou vládu vedenou ekonomem Ľudovítem Ódorem. Zatím se tak ale nestalo. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)

Další americké sankce vůči Maďarsku? Spojené státy možná oznámí další sankce proti vlivným maďarským jednotlivcům, webu 444 to řekly diplomatické zdroje. Americký velvyslanec v Maďarsku David Pressman svolal na středeční odpoledne tiskovou konferenci, téma ale neoznámil. Diplomatické zdroje hovoří o tom, že by mohl oznámit právě nové sankce proti Maďarsku.

Diplomatické vztahy zemí se zhoršily v posledních měsících kvůli ruské válce na Ukrajině a maďarské pozici k ní a k Rusku. Právě blízkost středoevropské země k Rusku nedávno americký velvyslanec kritizoval. „Maďarští vládní politici často mluví o podpoře míru, ale skrze odmítání sankcí a příjímání ruských návrhů na příměří nadále vyjadřují názory podporované Putinem,“ řekl velvyslanec v únoru. (EURACTIV.com with Telex)