Ministři zahraničí zemí EU, kteří se potkali v Lucemburku, shodu na dalších dodávkách munice na Ukrajinu nenašli. Podle slov šéfa české diplomacie Jana Lipavského nejsou další dodávky politicky dořešené. Dotáhnout jednání do konce by proto nyní měli velvyslanci.
Přestože na posledním jednání Rady pro zahraniční věci zněla chvála rychlosti přijímání opatření, které dopraví na Ukrajinu další prostředky na její obranu, nyní vývoj další pomoci stagnuje.
Postup se aktuálně „zasekl“ na druhém bodu tzv. třífázového plánu, který Evropská komise navrhla začátkem března a na který má EU vynaložit celkem dvě miliardy eur (48 miliard korun).
Tento plán obsahuje tři fáze: proplacení zbraní darovaných Ukrajině jednotlivými členskými státy, nákup nové munice a zvýšení kapacit evropského zbrojního průmyslu.
Unie už před měsícem odsouhlasila první fázi, tedy uvolnění jedné miliardy eur jako kompenzaci členským státům. Nyní se ale jednotlivé země nemohou shodnout na tom, kde další, novou munici nakoupit.
Evropa ji ale vyrobit nedokáže, jak zaznívá ze zbrojního průmyslu. Zatímco v blízké minulosti byl obranný průmysl v Evropě prakticky bez politické podpory, nyní jsou na něj naopak kladeny obrovské nároky.
„(Obranný průmysl – pozn. red.) má vyprodáno na dekádu dopředu,“ uvedla dříve pro EURACTIV.cz Kristýna Helm, zástupkyně ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.
Jako jediná cesta, jak zbraně sehnat co nejrychleji, se tak zdá být nákup mimo Evropu. Proti tomu se však některé země staví. K nejhlasitějším z těchto odpůrců patří především Francie. Ta argumentuje především tím, aby investice do zůstaly na území Evropy a nemizely například do USA nebo do pobrexitové Británie.
Tento spor se nepodařilo urovnat ani na pondělní (24. dubna) Radě. Na další postup se tak nyní jen netrpělivě čeká, zejména ze strany Ukrajiny. Její hlas na Radě, stejně jako v případě předchozích jednání, zprostředkoval její ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Interpretace toho, jak moc Ukrajina tlačí na další rychlou pomoc, se u jednotlivých politiků lišily.
„Pan ministr Kuleba byl vděčný za veškerou pomoc, kterou Ukrajina dostává,“ uvedl po konci jednání ministr Lipavský. „Samozřejmě požádal o další pomoc, protože Ukrajina potřebuje další zbraně a munici, aby se mohla bránit proti ruským útokům,“ dodal.
„Ministr Kuleba předložil požadavky s takovou mírou emocí, jakou může mít ten, kdo žije ve válce,“ popsal na závěrečném briefingu šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Přestože je potřeba rychlých dodávek – a nalezení politické shody na nich – zjevná, státům se ji prozatím dosáhnout nepodařilo.
„Otázka dohody ohledně výroby a nákupu munice ještě není politicky dořešená a budou o tom jednat velvyslanci, kteří věřím, že to dotáhnou,“ okomentoval Lipavský aktuální fázi vyjednávání. „Já jsem v tomto smyslu vznesl výrazné apely,“ dodal.
K těm se přidaly například i Slovensko a Polsko, jak popsal slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer. „Vyzvali jsme Radu ke hledání rychlého konsenzu na druhé fázi společných nákupů munice,“ řekl.
„Věřte, že děláme vše, co můžeme, abychom dodrželi naše závazky,“ uvedl Borrell.Kdy by však ke shodě mělo dojít, zatím není jasné. Zatímco Borrell hovořil o květnu, podle Lipavského jsou podobné odhady prozatím předčasné. „My se zasazujeme o to, aby hlavně bylo dosaženo nějakého řešení,“ uzavřel.
Evropa na svůj obranný průmysl roky nemyslela, teď po něm chce nemožné