Jsou od sebe pár kilometrů, dělí je ale česko-rakouská hranice. S rozvíjením spolupráce napříč evropskými zeměmi pomáhá příhraničním regionům unijní dotační program Interreg. Aktivity zbrzdila pandemie, paradoxně i ve zdravotní spolupráci.
Euroregion Silva Nortica, který sdružuje příhraniční oblasti na české a rakouské straně, vznikl už před dvaceti lety. Spolupráci tato místa rozvíjí i za podpory z evropského rozpočtu. Prostředky na budování vztahů a rozličné přeshraniční aktivity od společných turistických akcí po přeshraniční zdravotní péči mají k dispozici v programu Interreg Česko-Rakousko. Ten pro roky 2021 až 2027 nabízí přes 86 milionů eur.
V době covidových restrikcí se ale spolupráce mezi regiony utlumila, nyní je podle místních zástupců na čase ji opět nastartovat.
„Pandemie hodně ovlivnila realizaci většiny přeshraničních projektů. U některých více, u některých méně. Některé projekty se kvůli covidu vůbec nezrealizovaly,“ uvedla při příležitosti nedávné debaty ke spolupráci evropských regionů pořádané serverem EURACTIV.cz Martina Petrová, manažerka projektů EU a zástupce jednatele české buňky euroregionu Silva Nortica.
Infografika: Co to jsou české euroregiony?
Pro sousedící regiony je důležitá kromě typických kulturních či turistických aktivit také spolupráce v oblasti zdravotnictví. „Spolupracujeme v mnoha oblastech, nicméně zdravotnictví je pro nás asi nejzásadnější,“ zdůraznil Pavel Chabiniok, místostarosta Českých Velenic, které leží těsně u hranic.
Ve zdravotní péči navíc sousedé na česko-rakouské hranici spolupracují historicky. „Přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotnictví má v našem kraji staletou tradici,“ popsal Karl Binder, obchodní ředitel Zemské kliniky v rakouském Gmündu, která leží na dohled od českých hranic.
„Hlavní těžkostí je, že jsme kvůli pandemii zažili spíše krok zpět a budeme muset spolupráci znovu nastartovat a zintenzivnit,“ připomněla dopad pandemie na spolupráci ve zdravotnictví Kerstin Kolm z Dolnorakouské zemské zdravotní agentury. V době covidu se totiž kvůli restriktivním opatřením spolupráce spíše komplikovala a přeshraniční péče o pacienty byla možná prakticky jen mezi jednotlivými vlnami onemocnění.
Navzdory čerstvé zkušenosti s pandemií covid-19 se zdravotní péče nestala v novém dotačním období prioritou programu Interreg. Přestože jsou teď na výslunní spíše jiné oblasti (např. digitalizace a životní prostředí), i ve zdravotní péči mají regionální aktéři plány do budoucna.
Podle Francoise-Edouarda Paillerona z Úřadu Spolkové vlády Dolního Rakouska je pak klíčové najít k dalším aktivitám i politickou vůli, což podle něj může být v případě „ožehavého“ tématu, jakým je zdravotnictví, problematické.
„Když má dojít na spolupráci, tak jsou někdy politici nakonec proti, protože nechtějí vyslat signál, že se nedokáží postarat o své lidi. I proto dva roky po covidu nemáme konsensus. Politická vůle tady po covidu není. A když není politická vůle, tak i když bychom chtěli spolupracovat, jde to jen velmi pomalu,“ řekl.
Čeští podnikatelé hledají partery za hranicemi, Bavorsko je jasná volba
Nápady neustávají
V tomto dotačním období chtějí lidé v regionech navázat na projekty, které se jim už podařilo rozjet v minulosti. Rozšířit by se tak měla iniciativa Healthaccross, v rámci které probíhá přeshraniční péče. Češi z příhraničních oblastí tak mohou za lékaři zamířit například do Zemské kliniky v Gmündu.
„Dlouho jsme čekali na otevření dalšího programu Interreg, máme v plánu ještě intenzivnější spolupráci v rámci zdravotní péče. Hlavní budou tři témata – paliativní péče, přeshraniční vzdělávání a invazivní kardiologie,“ popsala Kolm.
„Bohužel v rámci programu Interreg není momentálně zdravotní péče jako priorita. My se ale pořád snažíme najít cestu, jak přeshraniční spolupráci v tomto oboru přeci jen podpořit,“ dodala.
Na české straně se podle předsedy Asociace českých a moravských nemocnic Michala Čarvaše nemocnice po pandemii musí soustředit zejména na tuzemské problémy, jako je nedostatek personálu.
Jak ale připomněl Binder, nedostatečné personální kapacity trápí téměř celou Evropu, proto by mohla pomoci právě přeshraniční spolupráce.
„Je to tak, že lékaři chybí v celé Evropě. Pokud se nespojíme, tak nás tento problém může dohnat. Právě v přeshraniční spolupráci by se mělo něco udát, protože v příhraničních regionech je problém nedostatku lékařů ještě větší,“ upozornil.
V rámci diskuse došlo i na další návrhy pro přeshraniční spolupráci. Například na uspořádání „dnů otevřených dveří“ ve zdravotnických zařízeních.
„Ten nápad otevřených dveří v nemocnicích se mi velmi zalíbil. Mohl by to být projekt, který by stál na výměně informací, jaké možnosti péče mají pacienti na druhé straně hranic,“ kvitovala nápad Petrová s výzvou, aby se takového projektu někdo ujal.
