The Capitals: Srbsko je „zklamané“ z hlasování Ukrajiny o přihlášce Kosova do Rady Evropy

Ukrajina, Řecko a Slovensko zklamaly Srbsko. Hlasování ve štrasburské lidskoprávní organizaci Rada Evropy vyvolalo pnutí mezi Srbskem a některými jeho evropskými kolegy a potenciální komplikace v unijních snahách urovnat regionální spory na Balkáně.

Rada Evropy totiž hlasovala o přihlášce Kosova, které Srbsko neuznává. A přihláška prošla – zvedlo pro ni ruku 33 ze 46 hlasujících. Srbsko v reakci obvinilo Radu Evropy, že procedura neproběhla podle pravidel, a ventilovalo své rozhořčení nad hlasováním některých zemí, zejména pak Ukrajiny, která se zdržela.

„Toto rozhodnutí reprezentuje ‚soumrak‘ nad Chartou Rady Evropy, protože poprvé vzešla přihláška od země, která není oficiálně státem a neuznávají ji Spojené národy,“ řekl srbský ministr zahraničí Ivica Dačić.

Srbsko navíc kvůli dění na půdě Rady Evropy přehodnotí svou pozici k Ukrajině, nechal se slyšet Dačić. Bělehrad hlasoval pro všechny rezoluce odsuzující narušení územní integrity Ukrajiny, připomněl ministr. „Ale když jde o nás, tak jsou (Ukrajina) zdrženliví. To ovlivní náš budoucí přístup k této zemi, zahraniční politika je totiž založena na reciprocitě,“ pohrozil.

Podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiće jedno hlasování srbské vztahy se světem nezmění. „Pokud ale někdo nerespektuje naši územní integritu, my nerespektujeme tu jejich,“ dodal s odkazem na hlasování Ukrajiny.

Velké zklamání pak přišlo z pohledu Srbska od zemí, které nezávislost Kosova z roku 2008 neuznávají, hlasování se ale zdržely. To se týká Řecka a Slovenska, ale i Bosny a Hercegoviny nebo Černé Hory. (Tamara Milošević Grbić | EURACTIV.rs)

Fiskální pravidla EU rozdělují německou koalici. Tříčlenná vládní koalice se neshodne na reformě fiskálních pravidel EU. Ministr financí Christian Lindner (FDP) si tak vysloužil kritiku od Zelených. Podle nich zaujal příliš konfrontační přístup, když v úterý – tedy ještě před představením reformy Evropskou komisí – napsal komentář pro Financial Times, ve kterém zdůraznil, aby byla fiskální pravidla „posílena, a ne rozředěna“.

„Bylo by vhodné, aby členové koalice nejprve počkali na návrh Komise a důkladně jej pročetli, než se k němu vyjádří veřejně,“ reagoval na komentář ministra Anton Hofreiter ze Zelených.

„Konfrontační přístup na evropské úrovni téměř nikdy nepomůže,“ zkritizoval Lindnerův tlak, který přišel za pět minut dvanáct. Nová pravidla – tzv. Pakt stability a růstu – má totiž unijní exekutiva představit dnes. (Jonathan Packroff | EURACTIV.de)

STOCKHOLM

Švédsko vyhostí pět ruských diplomatů kvůli špionáži. Po loňské vlně vyhošťování ruských diplomatů v reakci na válku na Ukrajině přistoupilo Švédsko k dalšímu vyhoštění. Ze země musí odejít pět ruských diplomatů, kteří jsou podezřelí ze špionáže.

„Jejich aktivity na našem území nebyly v souladu s jejich diplomatickým statusem,“ uvedl ministr zahraničí Tobias Billström v rozhovoru pro SVT Nyheter. Tisková zpráva ministerstva pak uvádí, že jejich „aktivity nebyly v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích“. Přeloženo z diplomatické hantýrky – ve hře je podezření ze špionáže. (Charles Szumski | EURACTIV.com)

Rakousko nesplní klimatické cíle navzdory Zeleným ve vládě. Podle Zprávy Federální agentury pro životní prostředí Rakousko nesplní své klimatické cíle. Přestože si země vytyčila, že dosáhne uhlíkové neutrality do roku 2040, podle zprávy se jí podaří pouze snížit emise, a to o 30 % do roku 2050. Zelení, kteří jsou součástí vládní koalice, se snaží vinu hodit na svého koaličního partnera – konzervativní ÖVP. (Chiara Swaton | EURACTIV.de)

LISABON

Prezident: Portugalsko se musí omluvit za kolonizaci. Portugalsko dluží omluvu za vykořisťování a otroctví v době kolonialismu a musí za to převzít odpovědnost, řekl portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa v proslovu při příležitosti 49. výročí revoluce z 25. dubna, které připomnělo začátek dekolonizace portugalských držav. (Inês Escobar Lima,Lusa.pt)