Příklad Svobodných ukazuje, že do Evropského parlamentu se mohou dostat i malé strany, pokud své voliče přesvědčí, že to má smysl. Které nové nebo menší strany chtějí překvapit tentokrát?Téma voleb do Evropského parlamentu, které se budou konat přibližně za rok, se v Česku v posledních týdnech a měsících točí hlavně kolem toho, jestli strany koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) půjdou „spolu“ a jak ostrou kampaň chystá
Andrej Babiš a jeho ANO.
Podcast: Zahradil: Kandidaturu do EP oznámím včas. Bude to souviset i s tím, zda půjde ODS do voleb sama
Své ambice utkat se o 21 europoslaneckých křesel ale už pomalu začínají dávat najevo i další strany. Spekuluje se také o různých osobnostech typu
Miroslava Kalouska či
Danuše Nerudové, které by to „mohly zkusit“.
Je přirozené, že eurovolby si nenechají ujít všechny větší či tradiční partaje se zastoupením v českém Parlamentu. Zajímavý je ale také pohled na nové nebo menší strany, které by si tímto způsobem mohly otevřít cestu (zpět) do velké politiky.
Platí to pro KSČM, která stojí mimo Parlament ČR, v tom evropském má ale teď jednu zástupkyni – svoji předsedkyni
Kateřinu Konečnou.
„Vzhledem k podpoře, kterou mezi občany cítím, se hodlám znovu postavit do předvolebního boje, abych mohla prosazovat zájmy našich občanů v Bruselu a ve Štrasburku,“ napsala redakci Konečná. Pokud jde o strategii pro volby a volební kampaň, ty jsou prý zatím ve fázi příprav.
Přetlak u euroskeptiků
Z pravicovější a k EU kritické části politického spektra by se do Bruselu chtěli vrátit Svobodní, které tam v minulosti reprezentovali
Petr Mach a později
Jiří Payne.
„Lídrem byl v únoru při hlasování členů a příznivců strany zvolen předseda strany
Libor Vondráček. Mezi hlavní témata bude patřit zastavení zákazu aut se spalovacím motorem při hlasování v roce 2026, zachování práva veta pro Českou republiku, zastavení legislativy omezující svobodu internetu a ochránění české koruny před nahrazením digitálním eurem,“ popsal plány Svobodných jejich mluvčí
Marek Hejduk.
Naopak poprvé by se do útrob Evropského parlamentu chtěla podívat strana Motoristé sobě, která byla zatím (
pod tímto názvem a tímto vedením) aktivní jen v pražské komunální politice. Její lídr
Petr Macinka, který působí v Institutu Václava Klause, redakci potvrdil, že on sám bude na jedné z předních příček kandidátky.
„Posledních 15 let se pohybuji velmi blízko té nejvyšší politiky, takže dobře vím, že na evropskou legislativu má zatím mnohem větší vliv působení vlády v Radě EU, než té či oné politické strany v Evropském parlamentu. Proto je cílem strany Motoristé sobě podílet se především na vládě v ČR a s touto ambicí se účastnit parlamentních voleb na podzim roku 2025,“ vysvětlil Macinka. Jít rovnou do „voleb s velkým V“ je ale podle něj velmi složitý úkol, eurovolby tak mohou představovat určitý odrazový můstek.
Pokud jde o kampaň, Motoristé chtějí nabídnout voličům něco úplně jiného než ostatní politické strany, „které jsou již řadu let zakleté do setrvačnosti laciného patosu a nikomu nic neříkajících floskulí“. „Naše kampaň bude lidi bavit a některé určitě i dráždit,“ slíbil Macinka.
Motoristé sobě a Svobodní patří mezi názorově blízké strany, u kterých se nabízí možnost koalice či společné kandidátky. Zatím to ale na žádnou takovou spolupráci nevypadá.
„Aktuálně nejednáme o žádné koalici. Projekt Motoristé sobě je v mnoha ohledech sympatický, ale víme o něm jen v souvislosti s komunálními volbami v Praze, celostátní program této strany nám není známý, a proto zatím nedokážeme mluvit o programové blízkosti,“ řekl za Svobodné Hejduk.
Potvrzuje to i druhá strana. „Koaliční jednání nyní nevedeme. Nebyli jsme k žádným vyzváni, ale zároveň jsme žádná taková jednání ani sami neiniciovali. Chceme se primárně pokusit získat podporu veřejnosti pro vlastní kandidáty, nikoli pro politiky z jiných stran – například v rámci nějaké koalice s nimi, anebo v rámci jejich ,hostování‘ na naší kandidátce,“ uvedl Macinka.
Podcast: Mocek o volbách do europarlamentu: Protievropská linka ANO by byla hra o voliče
Pokud jde o euroskeptické koalice, šanci na dobrý výsledek by mohlo mít duo Trikolora – SPD. Nic není potvrzené, předsedkyně prvně jmenované strany
Zuzana Majerová však
dává najevo, že by o takovou spolupráci pro evropské i krajské volby stála.
„Třetí do koaliční party“
mohla být v současné době hodně skloňovaná strana PRO
Jindřicha Rajchla, bývalého člena Trikolory. Ten však už oznámil, že půjde do eurovoleb samostatně.
„My jsme silně euroskeptická strana, nelíbí se nám, jak Unie funguje. Nicméně nejsme pro czexit z toho prostého důvodu, že s řadou pozitiv přináší i řadu negativ,“
řekl Rajchl Právu a nevyloučil, že by se do čela kandidátky mohl postavit sám.
V europoslaneckých lavicích by se Rajchl mohl potkat například s někým z Přísahy. Její lídr
Robert Šlachta to ale nebude. Jak potvrdil redakci, kandidátka vznikne, on sám se však chce soustředit na domácí úroveň. Podle svých slov se ale „určitě v nějakých volbách objeví“.
A co eurooptimisté?
Mezi strany, které se na Evropskou unii dívají daleko optimističtěji a budou příští rok kandidovat, patří například Zelení. Jejich zástupci se v současné době podílí na tvorbě programu Evropských zelených, ze kterého pak budou vycházet.
„Obecně bude cílem kampaně udržet důraz na důležitá témata klimatu a transformace ekonomiky, která se mohou pod vlivem dopadů války na Ukrajině pro někoho zdát nyní upozaděná. Zároveň je potřeba více zdůrazňovat sociální stránku věci, protože bez toho, abychom mírnili dopady transformace na nejslabší skupiny obyvatel, tak si podporu nezíská,“ napsal redakci spolupředseda českých Zelených
Michal Berg.
„V neposlední řadě je potřeba poukazovat na rizika nabíhání evropských mainstreamových stran, zejména EPP, směrem ke krajní pravici,“ dodal Berg.
V minulých volbách byli Zelení na společné kandidátce se STAN a TOP 09, žádné europoslanecké křeslo ale nakonec nezískali. O nějakou formu spolupráce se snaží i tentokrát.
„V Česku jsme byli v kontaktu s ČSSD, STANem a Piráty, nicméně v tuto chvíli to na koaliční spolupráci spíše nevypadá. Do podzimu, kdy by všichni chtěli mít o svém postupu jasno, se ale situace ještě může změnit,“ podotkl Berg.
Na podobně proevropských myšlenkách jako Zelení stojí také hnutí Hlas, které se sice v roce 2019 do Evropského parlamentu nedostalo, připsalo si však poměrně slušný výsledek. Jeho zakladatel a bývalý europoslanec či eurokomisař
Pavel Telička však od té doby odešel z politiky a znovu kandidovat neplánuje.
„Projekt liberálního hnutí Hlas byl od samého počátku koncipován jako platforma pro mladé liberály, kterou se pokusím pomoci nastartovat. Záměrem bylo po krátkém čase vedení předat mladším kolegům, což se před cca více jak třemi lety stalo,“ odpověděl na dotaz k plánům hnutí Telička.
Současné vedení hnutí ale redakci neodpovědělo a ani
podle webu to zatím nevypadá, že by se na evropské volby chystalo.
Liberálněji, progresivněji nebo „evropštěji“ smýšlející Češi ale rozhodně budou mít z čeho vybírat. Do evropských voleb se určitě pustí například panevropský Volt, který je od loňska oficiálně zapsanou stranou i v Česku a prosazuje myšlenky evropské federace.
Méně jasné je pak zapojení progresivního hnutí Idealisté. „O věci začneme brzy jednat. Osobně se domnívám, že budeme kandidovat buď v levicové koalici, nebo vůbec,“ napsal redakci
Lukáš Karnet, člen rady hnutí.
Zájem o to kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu příští rok samozřejmě postupně projeví daleko více stran, které budou mít méně či více reálnou šanci se do této instituce opravdu dostat. Konkrétně v roce 2019 se v eurovolbách utkalo 39 politických stran, hnutí a volebních koalic, uspělo sedm z nich.
V Česku se bojíme mluvit o federativní EU, škodíme si tím, říká předseda nové strany Volt
