Kompozice indexu RCI 2.0. Zdroj dat: Evropská komise, 2023
Co říkají čísla
Z nejnovějšího vydání RCI indexu vyplývá, že nad evropským průměrem jsou všechny NUTS 2 regiony v Rakousku (CRI index 113,7), Německu (117,2), zemích Beneluxu (Belgie 123,9; Holandsko 137,3; Lucembursko 124,5) a ve Skandinávii (Švédsko 120,4; Finsko 116,9). Opačná je situace na východě EU, kde jsou nad průměrem pouze regiony hlavních měst, zatímco ostatní regiony za průměrem EU zaostávají. Obdobně si vedou i regiony v jižních státech EU s výjimkou Katalánska (101,3), Madridu (119,3), Pais Vasco (107,6), Lombardie (103,3) a Lisabonu (109,9). Specifická je situace v Irsku a ve Francii, kde jsou jak regiony vysoko nad průměrem EU, tak i pod ním. Vítězi RCI indexu jsou pak regiony Utrecht (150,9), jih Nizozemska (144,1) a Paříž (142,8). I když obecně platí, že nejvíce konkurenceschopné jsou regiony hlavních měst a jejich dojezdové oblasti, v Německu, Nizozemsku nebo Itálii tomu tak není. Nejvíce konkurenceschopnými regiony v těchto zemích jsou Bavorsko (130,4), Utrecht (150,9) a Lombardie (103,3). Tím vůbec nejdůležitějším zjištěním aktuálního RCI indexu však je, že konkurenceschopnost EU jako celku roste. Stejně důležité je, že méně rozvinuté regiony dohánějí ty rozvinutější, nejen co se týče základních ukazatelů (instituce, makroekonomická stabilita, infrastruktura, zdravotnictví, základní vzdělávání), ale i inovačního indexu.Kdo čerpá více, čerpá lépe? Při hodnocení fondů EU bychom měli sledovat spíše výsledky než čísla
České regiony optikou RCI
Mezi českými regiony připadá prvenství Praze a regionu Střední Čechy (hodnota indexu CRI 113,7), který je od hlavního města v dojezdové vzdálenosti a který je stejně jako další regiony přiléhající k evropským metropolím považován z hlediska indexu za součást hlavního města. Praha a její bezprostřední okolí má oproti jiným českým regionům navrch ve všech ukazatelích, přičemž nejmarkantnější rozdíly jsou zejména v hodnocení infrastruktury, vyššího vzdělávání, velikosti trhu, rozvinutosti podnikatelského prostředí a stupni inovace. I Česko tak potvrzuje celoevropský trend, kdy nejvyšších hodnot indexu z pravidla dosahují hlavní evropská města a jejich dojezdové oblasti. V celkové hodnotě indexu nejsou mezi zbylými regiony větší rozdíly. Výjimkou je region Severozápad, který je od ostatních oddělen značnou propastí. Z hlediska velikosti trhu zaujme Moravskoslezský region, který má ve srovnání s regionem Jihovýchod výrazně větší potenciál, a to i přesto, že se jedná o méně rozvinutý region, zatímco Jihovýchod se již řadí mezi přechodové regiony. Achillovou patou českých regionů v unijním srovnání (s výjimkou Prahy) jsou především infrastruktura, velikost trhu a také potenciál pro diverzifikaci a specializaci podniků. Zatímco s velikostí trhu se dá pracovat jen velice obtížně, stav tuzemské infrastruktury, po více než dvou programových obdobích a miliardách korun z evropských fondů, je pro Česko nelichotivá vizitka. Naopak v úrovni institucí, která v Česku obecně není vnímána jako vysoká, tuzemské regiony tolik nepokulhávají. V kvalitě makroekonomického prostředí, základního vzdělávání a schopnosti využívat dostupné technologie, a to ať už v podnicích, nebo domácnostech, si pak české regiony vedou dokonce nadprůměrně.Přeshraniční srovnání
Pokud v celoevropském srovnání české regiony nebodují, jak si vedou oproti svým přeshraničním sousedům? Zde hodně záleží, jakým směrem se srovnávat vydáme. Regiony Jihozápad a Jihovýchod, které sousedí s rakouskými regiony Oberosterreich (CRI index 114,3) a vídeňskou spádovou oblastí (118,7), jsou ve výhodě pouze v ukazateli základního vzdělávání a technologické připravenosti. Ve všech zbylých aspektech za svými rakouskými kolegy značně zaostávající. Srovnání s Rakouskem, které patří mezi premianty, by však bylo hořké pro drtivou většinu zemí. Nejvýraznější rozdíly jsou v oblasti infrastruktury, stupni inovace a schopnosti podniků se specializovat a diverzifikovat. Podobně nelichotivý je pohled i směrem za hranice s Německem. České regiony se se svými německými sousedy nemohou rovnat, zejména co se týče úrovně fungování institucí, makroekonomického prostředí, infrastruktury, velikosti trhu, rozvinutosti podnikatelského prostředí a stupni inovace. Na stejné úrovni jsou v oblasti základního vzdělávání a navrch mají české regiony ve využívání technologií. Naopak regiony hraničící s Polskem (Severovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko) jsou s výjimkou Slaskie (CRI index 97,4) oproti svým polským „protějškům“ ve výhodě. Vyčnívají zejména v úrovni institucí, makroekonomického prostředí, zdravotnictví, inovací, rozvinutosti podnikatelského prostředí a využívání stávajících technologií. Polské regiony pak vycházejí lépe ve srovnání základního vzdělávání a kvality infrastruktury. Bez výjimky si české regiony vedou lépe ve srovnání se Slovenskem. Mají navrch nejen v celkové hodnotě indexu, ale i ve všech dílčích ukazatelích. Při pohledu na české regiony a jejich přeshraniční srovnání tak vystupuje tučným písmem, že Česko představuje pomyslný most mezi západními a nově přistoupivšími zeměmi i z pohledu konkurenceschopnosti.
České a přeshraniční regiony, úroveň NUTS 2 (hodnota indexu RCI, pořadí regionu). Zdroj dat: Evropská komise, 2023