Premiéři a prezidenti evropských zemí se dnes setkávají v moldavském Kišiněvě, jen pár kilometrů od ukrajinských hranic. Moldavsko totiž hostí druhý summit Evropského politického společenství. Moldavsko na svém území přivítá ve čtvrtek (1. června) téměř padesát evropských lídrů a představitelů evropských institucí. Mezi nimi nebudou chybět předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyen, český premiér
Petr Fiala, francouzský prezident
Emmanuel Macron, německý kancléř
Olaf Scholz, britský premiér
Rishi Sunak nebo italská premiérka
Giorgia Meloni. Ti všichni sem přijedou na již druhý summit Evropského politického společenství.
Diskusi budou dominovat témata bezpečnosti, energetiky, konektivity a mobility. Jednání se povedou kolem kulatých stolů, kde budou moci lídři témata zevrubně probrat.
Kulaté stoly však nejsou tím hlavním lákadlem. Lídři míří do Moldavska především proto, aby se zde mohli účastnit desítek bilaterálních schůzek. Na jednom místě se totiž ocitnou i znesvářené země, jako jsou například Ázerbájdžán a Arménie. Podle informací serveru EURACTIV.cz by se měli představitelé těchto dvou zemí setkat, a to i za účasti Scholze, Macrona a předsedy Evropské rady
Charlese Michela.Bezpečnostní výzva
Oblohu nad Moldavskem budou ve čtvrtek i v pátek strážit pozorovací letouny NATO. Organizace tak velkého summitu právě v Moldavsku je totiž velkou bezpečnostní výzvou. Setkání se odehrává jen pár kilometrů od hranic s Ukrajinou, navíc v zemi, která je sama neustále vystavována ruskému tlaku.
„Druhé zasedání Evropského politického společenství je důkazem rostoucí jednoty na kontinentu. Vzhledem k tomu, že se Evropa schází asi 20 kilometrů od ukrajinských hranic, tato událost rozhodně potvrzuje naši neochvějnou oddanost míru, důrazné odsouzení ruské invaze, pokračující solidaritu s Ukrajinou a je také projevem podpory Moldavsku,“ uvedla před summitem moldavská prezidentka
Maia Sandu.Demokracii zachráníme pouze, pokud budeme součástí EU, uvedla moldavská prezidentka
Podobně vnímá summit u česká vláda. „Chceme ukázat, že i Moldavsko – tato malá a ohrožená země – patří do Evropy,“ prohlásil premiér Petr Fiala v předvečer summitu.
Do poslední chvíli však nebude jasné, kolik lídrů se dostaví na místo. Spekuluje se například o ukrajinském prezidentovi
Volodymyru Zelenském, který by se na summitu rovněž mohl objevit, zatím to však není jasné.
Mezi lídry bude určitě chybět turecký prezident
Recep Tayyip Erdoğan, se kterým se původně počítalo, ale nakonec svou účast odřekl. To zklamalo nejen pořadatele summitu, ale i špičku unijní zahraniční politiky.
„Jsem jedním z nejskromnějších členů tohoto shromáždění. Nejsem hlavou státu ani vlády, jsem pouze tím, kdo má na starosti budování zahraniční politiky EU. A jistě bych – osobně – velmi ocenil, kdyby zde byl zástupce Turecka a zejména prezident Erdoğan, který právě vyhrál volby,“ prohlásil vysoký představitel společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU
Josep Borrell po včerejším (31. května) příletu do Kišiněva.
Podpora Moldavska
Borrell se do Moldavska dostavil nejen na politický summit, ale také kvůli spuštění nové evropské civilní mise právě v této zemi.
Civilní delegace z EU, složená z policistů, zástupců celní správy či justice, by měla v Moldavsku pomáhat se zlepšováním bezpečnostních systémů, a to dlouhodobě. Podle Borrella by se mělo jednat celkem o 40 pracovníků, kteří budou moldavským úřadům pomáhat. Kromě personálních kapacit EU poskytuje Moldavsku i technickou podporu – například radary, které mohou sledovat dění na moldavské obloze a varovat před možnými útoky.
Moldavsko – kandidátská země EU – se tedy tento týden dočká nejen „symbolické“ podpory v podobě konání summitu, ale také konkrétních forem pomoci.
„Pilotní“ summit Evropského politického společenství se odehrál loni v říjnu na Pražském hradě, a to při příležitosti českého předsednictví v Radě EU. Již na pražském summitu se dohodlo, že za půlrok se lídři setkají znovu, tentokrát však mimo EU, a to právě v Kišiněvě. Další summity by se měly vždy po půlroce odehrát ve Španělsku a následně ve Velké Británii.
Velké pražské poprvé. Co se děje za kulisami největší akce českého předsednictví
