Co přináší unijní regulace kryptoaktiv? Jak chtějí europoslanci regulovat umělou inteligenci? A s jakou kampaní chce jít ANO do voleb do Evropského parlamentu? V podcastu Evropa zblízka odpovídá europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).
Soundcloud |
Pocket Casts|
Spotify |
Podcasty Google|
Apple PodcastsEvropský parlament minulý týden schválil svou pozici k Aktu o umělé inteligenci. Jak se tedy europoslanci dívají na toto citlivé a velmi aktuální téma? Můžete to shrnout? Řada kolegů toto nařízení přijala jako opravdu velmi zásadní a historický krok. Myslím si, že zapadá do série legislativy, která se snaží regulovat digitální služby a digitální prostředí. Evropa se tímto aktem snaží nastavit opravdu komplexní rámcový předpis, který se bude věnovat různým aspektům využití technologií umělé inteligence. Byla kolem toho poměrně vzrušená debata. Pozice Evropského parlamentu byla připravována ve dvou výborech, ve výboru pro vnitřní trh a ve výboru pro občanské svobody, a odrážely se v ní různé perspektivy.
Z mého pohledu je Evropský parlament příliš ostražitý – staví se k některým technologiím velmi radikálně, některé se snaží zakázat. Pozice členských států je v tomto ohledu poněkud střízlivější nebo pragmatičtější, a osobně očekávám poměrně náročná jednání. Státy i poslanci se ale shodují na tom, že technologie umělé inteligence a zejména jejich aplikace v praxi vyžadují již dnes ucelený regulatorní přístup, aby nedošlo k jejich potenciálnímu zneužití, využití pro nelegální účely, případně pro účely šíření dezinformací.
Pravidla EU pro umělou inteligenci jsou o krok blíže dojednání. Zelenou jim dali europoslanci
Říkáte, že pozice Parlamentu je příliš opatrná. Jak by tedy podle Vás měla vypadat vhodná rovnováha mezi regulací problematického využití AI a rozvojem této technologie?Osobně jsem toho názoru, že legislativy tohoto druhu by měly být stavěny na principech jako respekt k soukromí a základním právům a na etických principech. Neměly by být velmi preskriptivní, protože zejména u technologií, které prochází tak dynamickým a rychlým vývojem, tak pokud je legislativa detailně rozepsána, tak velmi rychle zastarává. Myslím si, že v některých aspektech se to podařilo, ale v jiných je akt skutečně velmi preskriptivní.
Druhý spor, který je potřeba vyvážit, tak to je otázka veřejného zájmu z pohledu bezpečnosti na jedné a soukromí občanů a podnikatelských subjektů na druhé straně. Diskutovali jsme o tom, do jaké míry zakázat nebo přísně regulovat třeba některé biometrické aplikace využívající umělou inteligenci, které slouží například bezpečnostním složkám nebo zpravodajským službám v boji proti terorismu a podobně. Někteří kolegové mají pocit, že tu rovnováhu tady trefili správně. Já jsem spíš toho názoru, že zákaz nemusí být tím správným řešením, že je to spíš opravdu o tom vymezit jasná pravidla a možnosti využití těchto kritických a velmi rizikových aplikací. Je zřejmé, že i když my některé technologie zakážeme, tak jiné jurisdikce na globální úrovni takový zákaz nepřijmou. Tyto technologie se tedy stejně budou vyvíjet bez ohledu na to, jak se k nim v Evropě postavíme.
Myslíte si, že v pozici Parlamentu se odráží také obavy z toho, co se děje v Číně, kde režim ve veřejném prostoru sbírá biometrické údaje obyvatel?Jednoznačně. To, co se děje v Číně, je velmi špatný příklad. Tato praxe a zkušenost z Číny měla dopad na to, jakým způsobem se někteří kolegové stavěli k finálnímu hlasování. Já si ale myslím, že je potřeba rozlišovat mezi využitím této technologie čínským totalitním režimem ke kontrole svých občanů, a mezi jejím využitím v demokratických zemích Evropské unie. U nás jsou jasně stanoveny kompetence bezpečnostních a zpravodajských složek, jsou jasně odděleny jednotlivé moci, a jakékoliv rozhodnutí lze napadnout správním nebo jiným soudním postupem.
Žádný průmyslový sektor si nežádá silnou regulaci
Další téma, kterému se věnujete, je evropská regulace trhu s kryptoaktivy MiCA, která v těchto dnech začíná platit. Jak rychle její dopady pocítí uživatelé, obchodníci nebo regulátoři?Nejbližší datum, kdy bude mít tento nový regulační rámec reálný dopad, bude ode dneška za rok, kdy začne v plném rozsahu platit část nařízení, která reguluje tzv. stablecoiny. To jsou digitální aktiva, která jsou nějakým způsobem opřena o klasickou měnu nebo o koš nějakých jiných aktiv.
Plná účinnost regulace s dopadem do krypto sektoru nastane pak na přelomu roku 2024 a 2025. V tu chvíli začnou platit pravidla i pro firmy, které poskytují služby spojené s kryptoaktivy. Začne se na ně vztahovat povinnost mít licenci, kterou budou udělovat národní orgány. To je z mého pohledu asi první test, jestli toto nařízení bude fungovat a jaký bude mít dopad. Licence ale s sebou nepřinese jen povinnosti – ve chvíli, kdy firma či subjekt tuto licenci obdrží, tak následně může poskytovat své služby po celém jednotném trhu ve všech 27 členských státech. Řada firem si stěžovala na to, že musí procházet různými typy procesů u dohledových orgánů v jednotlivých zemích, které nebyly nijak harmonizovány a vytvářely nejistotu.
Už dnes vidíme jednu změnu, která je spíše trendového charakteru, ale lze ji do jisté míry přičítat nařízení MiCA. To totiž přináší změnu v porovnání s přístupem, který v tuto chvíli aplikují dohledové orgány ve Spojených státech, které také mají poměrně dynamický a rychle se rozvíjející krypto sektor, ale neexistuje zde regulatorní rámec. Dohledové orgány tady postupují případ od případu, což do jisté míry vytváří nejistotu. Kvůli tomu dnes vidíme mírný přesun firem ze Spojených států právě do Evropy.
Unie schválila nejpřísnější regulaci trhu s kryptoměnami na světě
Na druhou stranu, zaznamenal jsem i kritické komentáře nové regulace, protože opravdu jde o „překopání“ dosavadního přístupu ke krypto sektoru. Máte pro tyto obavy pochopení?Já jsem v průběhu tři roky trvajícího vyjednávání a i teď u finálního schvalování zaznamenal opravdu široké spektrum reakcí. Je řada firem, které to vítají, a je řada firem, které jsou skutečně velkými odpůrci. Na druhou stranu, ruku na srdce, já neznám žádný průmyslový sektor, který by si aktivně žádal silnou regulaci. Vždy jde o diskusi mezi těmi, kteří regulatorní rámec považují za potřebný, a těmi, kdo mají obavy z toho, že jim vstoupí do byznysových modelů. Proto si myslím, že by měl být od začátku nastavený funkční a opravdu intenzivní dialog mezi průmyslem a dohledovými orgány. Obě strany si musí vyjasnit, že nová pravidla chápou stejně.
Já jsem byl osobně kritický například k tomu, že nařízení nastavuje podobné typy požadavků pro všechny aktéry na trhu bez ohledu na to, jestli se jedná o velkou burzu, nebo o malou firmu, která má tři zaměstnance a poskytuje jen poradenství. Nové povinnosti s sebou nesou náklady, a já si myslím, že v rámci implementace bude klíčové zajistit, aby tyto náklady byly co nejnižší a pravidla co nejjednodušší. Dohledové orgány musí pochopit, že ne každá firma si může dovolit například právní poradenství. V rámci reportingu a dohledu by se podle mě měly co nejvíce využít digitální technologie, na kterých tento sektor defacto stojí.
Mimořádná schůze k migraci byla na místě
Když jsme u regulací, příští rok nás čekají volby do Evropského parlamentu. Co vy osobně byste ještě rád dotáhnul?Tento mandát je hodně specifický v tom, že Evropská komise stále předkládá nové návrhy legislativy, a to samozřejmě i kvůli tomu, že se řada věcí zpozdila kvůli důvodům jako covidová pandemie, energetická krize a válka na Ukrajině. Myslím si, že se vůbec nudit nebudeme.
Já se podílím na dokončení pozice k emisnímu nařízení Euro 7 – to je věc, která se Evropským parlamentem potáhne ještě minimálně do podzimu. V rámci dopravního výboru pak připravujeme stanovisko k nařízení o krátkodobých pronájmech na platformách typu Airbnb. S kolegy také pracujeme na změnách designu energetického trhu a transparentnosti v rámci nařízení REMIT. Na konci června také očekáváme velký balík z pera Evropské komise, kde by se měly řešit některé finanční služby, například otázka zavádění digitálního eura, revize směrnice o platebních službách nebo otevřená data v oblasti finančních služeb. Do konce června ještě očekáváme velký balík, který se má týkat železniční dopravy. Uvidíme, kolik toho budeme schopni stihnout.
Budete na těchto tématech chtít pracovat i v dalším období? Chcete znovu kandidovat?Pokud dostanu důvěru a bude ta možnost, tak se o místo na kandidátce budu rád ucházet.
A co nám v tuto chvíli můžete říct o volební strategii, kterou hnutí ANO chystá?Jedná se o nejbližší volby, které nás v České republice čekají, takže je o ně už zájem i v rámci hnutí. Zatím se bavíme v tezích, jakým způsobem nastavit program, ale je to opravdu ve velmi rané fázi, protože toho času je ještě opravdu hodně. V rámci hnutí ANO zazněla výzva regionům, aby přicházely s náměty, co se týče možných kandidátů. Ten proces je na začátku.
Politologové očekávají, že ANO se bude v kampani ostře vymezovat vůči vládě, ale třeba i vůči evropské zelené politice nebo nové migrační dohodě. Sám Andrej Babiš potvrdil, že kampaň bude právě o těchto tématech. Vy osobně byste s takovým konfrontačním stylem souhlasil?Na finální ladění kampaně je ještě brzo, ale co se týče témat, tak podle mě nebude překvapením, když se v kampani objeví právě tato. Jako delegace hnutí ANO v Evropském parlamentu jsme velmi skeptičtí k řadě aspektů klimatického balíčku Fit For 55, ta vyjádření jsou dohledatelná. Myslím si, že to bude téma nejenom v rámci České republiky, ale i v rámci jiných zemí. My aktuálně vidíme velmi radikální změnu postoje například evropských lidovců, kteří ještě nedávno byli velkými podporovateli návrhů Evropské komise, a dnes se k nim staví velmi kriticky. Myslím si, že zejména v první polovině mandátu došlo k opravdu radikálnímu vychýlení a k velké podpoře klimatických návrhů, a až teď dochází k hledání rovnováhy. Možná i pod vlivem energetické krize a války na Ukrajině dostává řada věcí úplně jiný rozměr. Ani česká vláda v tomto ohledu nepůsobí nikterak jednoznačně, viděli jsme například velmi zmatené kroky kolem schvalování předpisů o emisích CO2 z osobních automobilů. Myslím si, že v tomto ohledu je kritika vládního přístupu na místě.
To platí i o nedávno zveřejněné migrační dohodě ministrů vnitra, která není finální, ale naznačuje, jak by migrační pakt mohl vypadat. A vzhledem k tomu, že se očekává, že jednání mezi Evropským parlamentem a členskými státy o konečné podobě migračního balíčku by měla probíhat do jara příštího roku, já osobně bych se divil, kdyby to nebylo i tématem volebních kampaní. A opět nemyslím jen v České republice.
Státy EU se po letech stagnace shodly na tom, jak si budou rozdělovat migranty
Vy mluvíte o konstruktivní kritice legislativy a postupu vlády. Na druhou stranu, potom tady máme ostrá a emotivní politická vyjádření vrcholných politiků hnutí ANO a dalších stran, a svolávání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny. Opravdu bylo podle Vás zapotřebí svolávat mimořádnou schůzi?Myslím si, že konkrétně u migračního balíčku mimořádná schůze na místě byla, a to z jednoho prostého důvodu. Já téma v Evropském parlamentu sleduji a musím říct, že i pro mě zůstala po vyjádření českého ministra vnitra (
Víta Rakušana) řada věcí nejasných. Typický příklad byla velmi často zmiňovaná česká výjimka ze solidárního mechanismu. Ministr a případně další členové vlády tedy měli možnost nejasnosti na půdě Poslanecké sněmovny detailně vysvětlit. Nevidím důvod, proč se tímto tématem nezabývat na půdě české Sněmovny, tím spíše, když víme, jak je to téma citlivé a sledované. V průběhu migrační krize v roce 2015 patřily země Visegrádské čtyřky včetně České republiky mezi poměrně hlasité oponenty některých kroků, takže i z toho titulu si myslím, že ta diskuze byla na místě. Řadu věcí osvětlila, bohužel řada věcí zůstala stále nevysvětlena. Myslím si, že by to chtělo intenzivnější a lepší komunikaci ze strany ministerstva.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
