Na talířích Evropanů by se brzy mohly objevit plodiny upravené genomickými metodami. Nová pravidla pro moderní techniky šlechtění navrhla minulý týden Evropská komise.
Geneticky modifikované organismy (GMOs) zůstávají pro evropský trh tabu a jsou přísně regulované. Okno příležitosti se však otvírá pro tzv. nové genomické techniky (NGTs), které představují šetrnější a modernější alternativu.
Do kategorie NGTs spadají inovativní vědecké metody, které mohou upravit určité vlastnosti rostlin. Plodiny se díky tomu mohou stát odolnější vůči škůdcům či klimatickým změnám. Díky upraveným genům by tak nemusely potřebovat tolik chemických pesticidů či hnojiv.
„Inovace jsou nedílnou součástí našeho programu udržitelnosti v rámci Zelené dohody pro Evropu, zejména v oblasti potravin. Chceme našim zemědělcům poskytnout nástroje, které jim umožní produkovat zdravé a bezpečné potraviny přizpůsobené měnícím se klimatickým podmínkám a šetrné k naší planetě,“ uvedla při prezentaci
návrhu evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin
Stella Kyriakides.
Genomické techniky šlechtění pomohou s produkcí potravin i adaptací na klimatické změny, tvrdí vědci
Dvě kategorie
Konkrétně Komise navrhuje vytvořit dvě kategorie pro regulaci NGTs. Do první skupiny by měly spadat upravené rostliny „srovnatelné“ s přirozeně vyskytujícími se druhy. Druhou kategorii by měly tvořit plodiny, které mají za sebou „složitější změny“. Na každou kategorii se přitom budou uplatňovat jiné požadavky pro jejich uvedení na trh.
První kategorie by podle Komise měla podléhat povinnosti notifikovat úřady, s upravenými rostlinami by však mělo být nakládáno stejně jako s těmi konvenčními. Produkty vyrobené z šetrně upravených rostlin by podle návrhu neměly podléhat žádnému povinnému monitoringu a označování. Jinak to bude pouze u osiv, ta by podle Komise označena být měla, aby si zemědělci mohli zvolit, zda zasejí upravenou či neupravenou variantu plodin.
Druhá kategorie upravených rostlin bude podléhat přísnějším pravidlům, které stanovuje směrnice EU o geneticky modifikovaných organismech z roku 1999. Ta zůstává nadále platná – alespoň to tak plánuje Evropská komise. Výrazně upravené plodiny tak budou dle návrhu v podstatě spadat pod definici a regulaci GMO.
Reportáž: Šlechtění nových odrůd v zemědělství může pomoci s řešením krize nedostatku potravin
„Nová pravidla představují zásadní zlom pro zemědělce i spotřebitele v celé EU. Jsem velkým zastáncem povolení technik editace genomu v zemědělství. Jejich využití v praxi znamená odolnější, kvalitnější i zdravější potraviny,“ uvedla k čerstvě zveřejněnému návrhu europoslankyně
Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
„Dlouhodobě jsem Komisi vyzývala, aby změnila legislativu a umožnila nové šlechtitelské postupy, zejména pak NGTs, které jsou ve srovnání s GMOs vědecky pokročilejší, bezpečnější a přesnější,“ dodala europoslankyně.
Návrh sklízí pozitivní i negativní ohlasy
Šojdrová oceňuje například to, že Komise ve svém návrhu v podstatě uznává, že některé nové genomické techniky jsou rovnocennou verzí tradičních metod šlechtění – jsou však výrazně rychlejší.
„Nová pravidla ohledně NGTs jsou nesmírně důležitá a považuji je za velmi slibná. Jsem ráda, že Komise konečně uznala význam NGTs pro naši produkci potravin v EU,“ prohlásila Šojdrová.
Legislativní návrh přivítali i zástupci zemědělských podniků sdružení v evropské organizaci Copa-Cogeca. „NGT (neboli nové techniky šlechtění rostlin) jsou součástí souboru nástrojů, které umožňují šlechtitelům urychlit jejich šlechtitelské programy a přinést na trh rychlejší a lepší odrůdy rostlin. Ty musí být dostupné ve všech odvětvích a ve všech regionech a pomáhat evropským zemědělcům, kteří čelí mnoha výzvám včetně zrychlující se změny klimatu,“ uvedla organizace ve svém tiskovém prohlášení.
Proti jsou naopak zástupci ekologického zemědělství. Před rozvolněním pravidel pro NGTs varoval
Jan Plagge, prezident organizace IFOAM Organics Europe, která je zastřešující organizací pro evropské ekologické zemědělce. V návrhu vidí krok zpět pro bezpečnost potravin a informovanost spotřebitelů.
„Tento návrh je spíše masivním urychlením lukrativního obchodního modelu biotechnologického a chemického průmyslu,“ prohlásil Plagge.
Podle IFOAM by měly být veškeré produkty NGTs „sledovatelné v celém produkčním řetězci“. To by znamenalo nejen jejich oznamování úřadům, ale i označování koncových výrobků. Organizace také ostře odmítá využívání NGTs při produkci ekologických potravin.
„Spotřebitelé chtějí vědět, jak jsou jejich potraviny vyráběny, a očekávají, že ekologická produkce probíhá bez genetického inženýrství,“ dodal Plagge.
Návrhem se nyní budou zabývat poslanci Evropského parlamentu a Rada EU složená ze zástupců členských států. Výsledná legislativa by měla představovat kompromis mezi návrhem Komise a pohledy dvou institucí reprezentujících občany a země EU.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
