EU chce investovat v Latinské Americe přes bilion korunVelkým tématem summitu byl právě boj s klimatickou změnou, která, jak Fiala připomněl, má v Jižní Americe obrovské dopady. Patří mezi ně úbytek srážek a sucho, stejně jako stoupající hladiny oceánů kvůli tání ledovců. Evropské investice a know-how mají s těmito výzvami pomoct. I v tomto ohledu ale platí princip „něco za něco“. Evropské zelené plány, které silně spoléhají na obnovitelné zdroje, se neobejdou bez kritických surovin a materiálů, například vzácných kovů. I v tom má rozvíjení vztahů se zeměmi CELAC smysl, například v Chile se totiž nacházejí velké zásoby lithia. Evropská komise už v červnu podepsala memoranda s Argentinou a Chile, které se týkají právě spolupráce v oblasti surových materiálů. Na summitu pak na to navázala dohoda, která má mimo jiné zajistit dodávky argentinského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy.
Zaseknutá „megadohoda“
Velkou kaňkou zůstává nedotažená „megadohoda“ o volném obchodu mezi EU a zeměmi sdružení Mercosur, tedy Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí. Ta se dojednávala dvě dekády a chybí už jen ratifikace, právě v tomto bodě se však celý proces zasekl. Výhrady se objevují na obou stranách. Země jako Francie, Irsko či Nizozemsko mají obavy z toho, že dohoda umožní příliv levného jihoamerického zboží, které ohrozí konkurenceschopnost domácích zemědělců a výrobců. Naopak státy Mercosur před několika týdny vycouvaly z dalšího kola jednání, protože nesouhlasí s dodatečnými nezávaznými požadavky EU, které se týkají odlesňování a pracovních práv. Argumentují, že jiné mezinárodní dohody už tyto oblasti pokrývají dostatečně. Právě obchodní dohody představují nejúčinnější nástroj, jak EU může šířit své zelené myšlenky a standardy po celém světě. Pokud by ale Unie v tomto ohledu tlačila příliš, může se stát, že region Latinské Ameriky a Karibiku se po investicích a obchodních dohodách zkrátka „porozhlédne jinde“. „Nemůžeme být izolovaní. Je v našem zájmu, abychom se na dohodě domluvili,“ řekl na závěrečné tiskové konferenci premiér Fiala. Přes všechny tyto peripetie panuje optimismus. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva a španělský premiér Pedro Sánchez, jehož země teď sedmadvacítce předsedá, v pondělí prohlásili, že by smlouva mohla být definitivně schválena ještě letos. Další kola jednání jsou naplánovaná už na červenec a srpen. Rozjednané jsou také obchodní dohody s Chile a Mexikem, od takto širokého summitu se ale žádný velký posun očekávat nedal. Jednání o obchodních dohodách totiž probíhají bilaterálně mezi jihoamerickými vládami na jedné a Evropskou komisí na druhé straně. Volná seskupení jako CELAC nemají pravomoci na to podobné smlouvy dojednávat. Summit byl tedy spíše o tom, aby se obě strany navzájem slyšely a aby EU ukázala, že se o region zajímá. Jak zmínil diplomatický zdroj, plenárnímu jednání dominovala politická a ideologická prohlášení z úst prezidentů a premiérů jihoamerických států, konkrétní obsah naopak chyběl. „S některými zeměmi máme společné zájmy, jsou zde ale také režimy autoritářského charakteru, například Venezuela či Nikaragua, se kterými si nemáme co říct. (…) Evropská unie se chce dívat dopředu, zatímco někteří reprezentanti CELACu se dívali do minulosti, zmiňovali kolonie a otrokářství,“ řekl novinářům Petr Fiala. Summit podle něj nicméně smysl měl, protože ukázal ochotu spolupracovat v oblasti obchodu a ochrany klimatu.Summit je u konce. Podle @P_Fiala ukázal, že obě strany chtějí spolupracovat v oblasti obchodu a klimatu. Nicméně i když některé latinské státy sdílí evropské názory, např. na Rusko, s jinými, často těmi autoritářskými, si EU zkrátka "nemá co říct", dodal. @EURACTIV_cz pic.twitter.com/v6tByh4C0B
— Ondřej Plevák (@OndraPlevak) July 18, 2023
Ukrajina na druhé koleji
Euroatlantičtí spojenci už přibližně rok a půl „žijí“ válkou na Ukrajině, především Evropy se pochopitelně přímo dotýká. Státy „globálního Jihu“ včetně Latinské Ameriky a Karibiku ale situaci nevnímají stejně a nepřipojily se k tvrdým sankcím na Rusko. Často totiž mají na globální scéně jiné zájmy a musí je vyvažovat. Některé země jako Kuba či Venezuela jsou navíc přímými spojenci Kremlu. V tomto ohledu velmi záleží na pohledu největšího a nejsilnějšího státu tohoto regionu – Brazílii. Přestože západní lídři s úlevou přivítali, když do čela této jihoamerické země místo Jaira Bolsonara usedl socialistický Lula da Silva, ani nový prezident však nenásleduje linku Evropy a Spojených států, pokud jde o Ukrajinu. Lula například vyzval k tomu, aby se Kyjev v zájmu míru vzdal Krymu. Kontroverzních vyjádření, alespoň pro euroatlantické uši, měl ale více. Shodnout se na společné pozici k válce je tedy oříšek, což se ukázalo i teď v Bruselu. Hodiny po tom, co spolu lídři domluvili, se diplomaté stále dohadovali na znění společného prohlášení. Ve hře byla dokonce možnost, že se summit na žádných závěrech, pod které by se podepsaly všechny státy, nedohodne. Tyto závěry se začínají vytvářet dny nebo i týdny dopředu, a původní varianty, které obě strany navrhly, se opravdu výrazně lišily. Latinskoamerická verze například doslovně neodsoudila ruskou agresi, naopak volala po koloniálních reparacích. Ve společných závěrech nakonec stojí, že státy „odsuzují ruskou invazi na Ukrajinu a její globální dopady včetně těch na potravinovou bezpečnost“. Podepsalo se pod ně 27 zemí EU a 32 členů CELAC. Jediná Nikaragua, silný spojenec Ruska, se k ostatním nepřipojila.Česká republika patřila mezi země, které tlačily na to, aby se v závěrečném prohlášení zmínka o Ukrajině objevila. Podle premiéra Fialy se ruská agrese dotýká celého světa a mezinárodního řádu, což si některé latinskoamerické státy podle něj nechtějí přiznat. „Nelze před tím zavřít oči jen proto, abychom měli dobré obchodní vztahy,“ doplnil český předseda vlády. Ministr zahraničí Jan Lipavský se v průběhu summitu věnoval bilaterálním schůzkám, a to konkrétně s Mexikem, Kostarikou, Peru, Dominikánskou republikou, Guatemalou a Argentinou. Podle jeho vlastních slov se na těchto setkáních snažil například právě o to najít podporu při hlasováních Valného shromáždění OSN o ruské agresi. „Státy CELACu představují významné množství těchto hlasů, je to celá třetina,“ upozornil ministr.Breakthrough at EU-Latin America summit: The 27 EU states and 32 out of 33 CELAC countries (without Nicaragua) agree on a summit statement.
— Hans von der Burchard (@vonderburchard) July 18, 2023
They condemn Russia’s invasion of Ukraine and the global consequences such as for food security. Important diplomatic success for the EU. pic.twitter.com/t6WTgQWjnd
Jak připomíná EURACTIV.com, Nikaragua je jedinou latinskoamerickou zemí, která hlasovala proti posledním dvěma rezolucím OSN odsuzujícím ruskou anexi oblastí na Ukrajině a vyzývajícím ke „spravedlivému a trvalému“ míru. Bolívie, Salvador a Kuba se zdržely hlasování.S guatemalským protějškem Mariem Adolfem Búcaro Floresem 🇬🇹 ocenil ministr @JanLipavsky aktivní angažmá Guatemaly v podpoře Ukrajiny 🇺🇦 na multilaterálních fórech. Potvrzen byl též budoucí rozvoj obchodní spolupráce nebo spolupráce na úrovni diplomatických akademií obou zemí. pic.twitter.com/nPHDJfhPQz
— Czech Permanent Representation to the EU (@CZtoEU_Brussels) July 18, 2023