Poslanci Evropského parlamentu minulý týden během plenárního zasedání schválili prodloužení liberalizace obchodu mezi zeměmi EU a Moldavska. Nařízení tak bude platit i v následujícím roce. Členské státy opatření zavedly v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině.
Prodloužení dočasné liberalizace obchodu s Moldavskem je zaměřeno na moldavské podniky, kterým bylo kvůli ruské válce na Ukrajině znemožněno obchodovat na ruských a běloruských trzích. Díky tomuto dočasnému nařízení bude obchod i nadále přesměrován do zemí unijní sedmadvacítky.
Na zjednodušení obchodu s Moldavskem se státy shodly loňský rok po začátku války na Ukrajině.
Z dat vyplývá, že hodnota exportu z Moldavska do Evropské unie se, i díky opatření, v roce 2022 zvýšila o 32,3 procenta v porovnání s předchozím rokem. Nejčastěji teď moldavské produkty míří do sousedního Rumunska.
Naopak moldavský export do Ruska výrazně poklesl. „Před ruskou agresivní válkou proti Ukrajině byl moldavský export závislý hlavně na ruských trzích a byl odkázán na ukrajinské tranzitní trasy a infrastrukturu. Kvůli přetrvávajícím okolnostem je pro Moldavsko prodej produktů za hranicemi velkou výzvou,” vysvětlila nutnost opatření
Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/EFA), jež byla zároveň zpravodajkou návrhu v Evropském parlamentu.
Obavy polských zemědělců
Moldavští producenti budou moci i nadále bez cel prodávat do EU své zemědělské produkty. Konkrétně se jedná o švestky, hrozny, jablka, rajčata, česnek, třešně a hroznovou šťávu.
Podobné opatření přitom platí i pro Ukrajinu. „Před několika týdny jsme podobný duplikát vyjednávali pro Ukrajinu. Také se jednalo o prodloužení liberalizace obchodu o rok. Snažíme se těmto zemím, které jsou nejvíce zasaženy neschopností exportu do Ruska a Běloruska, pomoci přesunout některé jejich produkty na náš trh,“ okomentovala podobnost smlouvy s Ukrajinou Gregorová.
Uvolnění obchodních pravidel s Ukrajinou přitom před několika měsíci vzbudilo velkou vlnu nevole. Několik zemí, včetně Slovenska či Polska,
zakázalo dovoz ukrajinského obilí. Obavy z podobné situace i v případě Moldavska ale podle Gregorové nejsou na místě. Pokud některá země EU dokáže, že dovoz moldavských produktů narušuje evropský trh, Evropská komise bude moci rozhodnout o opětovném uvalení cel.
Podle slov Gregorové polští politici a zemědělci již projevili obavy po zkušenostech s dovozem ukrajinského obilí. „Je nutné brát v potaz to, jaký to bude mít dopad na evropský trh, ale nelze vůbec porovnávat ukrajinský trh s moldavským trhem. V případě Moldavska je objem zboží proudícího na vnitřní trh EU minimální.“
EU finančně podpoří farmáře v zemích, které sousedí s Ukrajinou. ČR chce peníze také, Komise je proti
Opatření je reakcí na probíhající ruskou válkou na Ukrajině. „Od začátku války projevuje EU s tímto regionem plnou solidaritu. Usilovně jsme se snažili poskytnout veškerou nezbytnou podporu, aby moldavská ekonomika zůstala v chodu. Tato neochvějná podpora EU pomohla Moldavsku udržet si obchodní pozici se zbytkem světa a zároveň dále prohloubit obchodní vztahy s EU,“ zdůraznil potřebu nařízení
Valdis Dombrovskis, lotyšský eurokomisař pro obchod.
Cesta od kandidátského statusu k otevření přístupových jednání
„Opatření jako liberalizace obchodu nebo cokoli dalšího ekonomického či neekonomického o co nás požádají, jsou v současnosti výjimečná opatření kvůli válce. Zároveň ale existují i prvky dlouhodobé spolupráce, jako například Asociační dohoda a teď už i kandidátský status,“ vysvětluje současný stav vzájemné moldavsko-unijní spolupráce Gregorová.
„V rámci těchto dlouhodobých smluv již peníze za to, že Moldavsko bude dělat nějaké reformy, do země posíláme. Liberalizace obchodu ale na žádnou takovou nutnost navázaná není,“ dodává.
Moldavsko totiž loni v březnu formálně požádalo o členství v EU a v červnu, společně s Ukrajinou, získalo kandidátský status EU. Jakmile země splní podmínky, které k žádosti o členství v EU stanovila Evropská komise, rozhodne Rada o dalších krocích. Rada pak na základě zprávy Komise každoročně přijímá závěry, v nichž hodnotí pokrok zemí na cestě do Unie. Další taková zpráva by měla přijít v říjnu letošního roku. Společně s ní by hodnocení měly získat i další země z tzv. Asociovaného tria – tedy Ukrajina a Gruzie. Na jejím základě by se v případě Moldavska a Ukrajiny mohla otevřít přístupová jednání.
Dosavadní stav reforem v Moldavsku zhodnotil ve své
studii bruselský think-tank CEPS. Podle studie moldavské orgány postupují při přijímání reforem v rámci svých akčních plánů rychle. Právě akční plán poskytují právní rámec pro vztahy mezi EU a Moldavskem, na jehož základě země požadované reformy plní.
Studie Evropské komisi zároveň vytýká, že řada jejích požadavků postrádá konkrétnost a některé nastolují problémy, které nejsou pro strategickou výzvu přistoupení k EU tak relevantní. „Celkově ale lze říci, že akční plány a navrhovaná opatření jsou za daných okolností dobře propracované,“ píše se ve studii.
Podle CEPSu se Moldavsku zatím nedaří dosáhnout dostatečných reforem v oblasti volební legislativy. Naopak pozitivně hodnotí reformy v oblasti lidských práv – Moldavsko již ratifikovalo Istanbulskou úmluvu a posiluje ochranu LGBTQ+ osob. V loňském roce dokonce země jmenovala prvního gay velvyslance Moldavska v USA.
