Asociace soukromého zemědělství (ASZ) sdružující drobné zemědělské podnikatele si stěžuje na prolomení stropů u zemědělských dotací. Velké zemědělské podniky měly mít nárok pouze na omezenou výši investičních dotací, původně plánované limity však nakonec neplatí. Podle ministerstva zemědělství je za změnou požadavek Evropské komise.
Vládní koalice nejprve rozhodla o tom, že investiční dotace z Programu rozvoje venkova na jeden projekt bude činit
maximálně 30 milionů korun. Za pět let tak mohl jeden podnik vyčerpat na investicích 150 milionů korun.
„Podle stávajících podmínek, které prezentovalo Ministerstvo zemědělství, je ale tento slib již od první příležitosti, tedy od prvního kola nového Programu rozvoje venkova porušován, a to nejenom navýšením pětiletých limitů ze 150 milionů na 200 milionů korun na podnik, ale především zcela zvláštními výjimkami u drůbeže a prasat, kde je možno čerpat na jednotlivé podniky investiční dotace na toto období zcela neomezeně,“ uvedl na
webu ASZ předseda organizace
Jaroslav Šebek.
Asociace přitom poukazuje na situaci v okolních zemích, kde je rozsah investičních dotací nižší než v Česku. Jako příklad uvádí Německo, Polsko, Slovensko i Francii.
Jak ale zjistila redakce EURACTIV.cz, odstranění stropů u dotací v oblasti drůbeže a prasat v Česku vyplývá z požadavků Evropské komise, která dohlíží na plnění Strategických plánů společné zemědělské politiky (SZP). Právě na základě tohoto dokumentu se v Česku rozdělují zemědělské dotace proudící do země z evropských fondů.
„Jedná se o podmínku kladenou Evropskou komisí (EK) pro schválení Strategického plánu, když EK uplatnila nedostatečné řešení welfare jako oficiální připomínku,“ uvedl na dotaz redakce mluvčí ministerstva zemědělství
Vojtěch Bílý.
Podle Komise je třeba minimálně 40 milionů eur z rozpočtu dané intervence směřovat zejména na přeměnu klecových chovů nosnic na alternativní technologie a na přeměnu individuálních porodních klecí v chovech prasnic.
„Realizace tohoto závazku se vzhledem ke struktuře zemědělského sektoru v ČR týká přitom výrazně také větších podniků,“ vysvětlil Bílý.
Navýšení pětiletých limitů na 200 milionů korun však ministerstvo neokomentovalo.
Kromě stropů i redistributivní platba
Zastropování zemědělských dotací patřilo mezi horká témata při projednávání reformy nové společné zemědělské politiky EU. Evropská komise zastropování navrhla, aby zamezila masivnímu odlivu dotací směrem k velkým agrárním holdingům.
Reforma ale nakonec nabídla členský zemím dvě možnosti, jak k omezení dotací pro velké firmy přistoupit – buď dotace skutečně zastropují a stanoví maximální částku na jeden podnik, nebo zavedou tzv. redistributivní platbu a vyčlení část přímých plateb jen pro malé a střední zemědělské provozy.
Studie: Strategické zemědělské plány zemí EU dávají přednost ekonomické podpoře na úkor životního prostředí
Schvalování českého Strategického plánu provázely náročné diskuse se zemědělskými organizacemi. V době jeho dokončování se navíc v Česku střídala vláda, což si vyžádalo značné změny na poslední chvíli. Plán vznikal více než rok a začal plně fungovat od letošního roku, kdy reformovaná SZP plně naběhla.
Česko se nakonec rozhodlo pro redistributivní platbu ve výši 23 %, která by měla být udělena na prvních 150 hektarů. Vláda tak vyšla vstříc především menším podnikům dlouhodobě volajícím po změně dotačních pravidel. Velké podniky naopak rozhodnutí ostře kritizovaly. Přímé platby pro zemědělce udělované za řádně obhospodařovaný hektar nakonec nezastropovala, stanovila však omezení investičních dotací.
