Koudela: Moravskoslezský turismus je po covidu zpět na rekordních číslech. I díky PolákůmJe jasné, že taková spolupráce se neobejde bez peněz, které obce, města a regiony často ve vlastní kase nemají. Přestože se na některé společné výzvy dají využít národní dotační programy, překážka vězí už v názvu samotném – „národní“. Na scénu proto přicházejí speciální přeshraniční programy financované z evropských fondů, nazvané Interreg, které mají za úkol nejen zaplatit společné projekty, ale zároveň nastartovat další spolupráci napříč hranicemi a Evropu co nejlépe propojit. Konkrétně v Česku už roky funguje celkem pět přeshraničních programů Interreg. Jeden mají Češi společný se Slovenskem, jeden s Rakouskem, jeden s Polskem a dva zbylé s německými spolkovými státy Bavorskem a Saskem. V praxi to funguje velmi podobně jako u klasických národních operačních programů – příslušná ministerstva vyhlašují dotační výzvy, do kterých se mohou hlásit zájemci, v tomto případě z obou stran hranice. Podle Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR), které programy přeshraniční spolupráce řídí na české straně, je o ně velký zájem. Žádosti o dotace prý často převyšují objem dostupných prostředků v jednotlivých dotačních výzvách. Stoupající zájem o programy Interreg registruje také poradenská společnost enovation, která svým klientům pomáhá mimo jiné s dotačními žádostmi. „Fokus na regionální (byť nadnárodní) spolupráci vnímáme jako přínosný nástroj zohledňující specifika uvedených regionů a posilující integraci s rozumnou alokací. Programy zároveň umožňují využívat synergií sousedních regionů a koordinovat a kultivovat vzájemně rozvoj, legislativu a investice,“ shrnula pohled společnosti enovation její dotační expertka Markéta Kryková.
Na co peníze jdou?
Pokud jde o zaměření, přeshraniční programy se příliš neliší od těch národních, spolufinancovaných z EU. „Prioritní osy programů Interreg obecně kopírují zaměření evropských politik na klima, vzdělávání, vědu a výzkum a regionální rozvoj, a to v širokém spektru typů projektů od výzkumných přes investiční,“ popsala Kryková. MMR nabídlo několik příkladů, kde se přeshraniční peníze podařilo smysluplně využít. První se týká rozvoje turismu, který logicky patří mezi nejčastější oblasti, kam prostředky tohoto typu směřují. V rámci česko-bavorského programu se díky příspěvku ve výši zhruba 130 tisíc euro zrealizoval projekt „Příběh hraničních hor: Světecký vrch a Dyleň“. „Na české straně vznikla naučná stezka na Světecký vrch s osmi informačními panely, altánem a herními prvky pro děti. Za relativně malou částku se podařilo vytvořit atraktivní produkt cestovního ruchu,“ říká vedoucí komunikace a PR manažer ministerstva Petr Waleczko. Při pohledu na česko-saský program zaujme například projekt s názvem „4 města zachraňují přes hranice“, kam z evropských fondů doputovalo přibližně 2,8 milionu euro. Ve městě Krásná Studánka se za tyto peníze vybudovala moderní hasičská zbrojnice, pořídil se zásahový vůz nebo také člun pro práci hasičů na vodě, město Hrádek nad Nisou zase nakoupilo speciální hasičské kontejnery a další vybavení. Na saské straně díky programu Interreg pořídili například otočný žebřík na hasičské vozidlo. Právě spolupráce záchranných složek patří mezi oblasti, kde přeshraniční programy dávají největší smysl. Díky česko-rakouskému programu snadněji spolupracují záchranáři a také nemocnice na obou stranách hranice. Evropské peníze pomohly například vybudovat přeshraniční zdravotnické středisko Healthacross ve městě Gmünd, které leží „co by kamenem dohodil“ od českých hranic. Ambulantní i lůžkovou péči zde mohou využít i čeští pacienti, kterým jsou k dispozici i čeští lékaři.Kerstin Kolm z Healthacross: O česko-rakouskou přeshraniční zdravotní péči je velký zájemPřestože peníze z přeshraničních programů často míří spíše do tzv. měkkých projektů zaměřených na setkávání, vzdělávání a výměnu zkušeností, někdy se dají využít i na financování velkých infrastrukturálních staveb. Například projekt „Přeshraniční dostupnost Hanušovice – Stronie Ślaskie“ financovaný z česko-polského programu částkou pět milionů eur podpořil rekonstrukci a zvýšení kategorie nosnosti silnic v blízkosti hraničního přechodu tak, aby tudy mohly jezdit i autobusy.
Bratři ze Slovenska
Přeshraniční programy se mají už z principu zaměřovat na „odstranění stávajících bariér“ mezi sousedními zeměmi a regiony. U „sousedů bez hranic“ Čechů a Slováků to ale tak úplně neplatí. „Je úsměvné tvářit se, že boříme bariéry na místě, kde žádné nejsou. O to živější pak ale jsou jednotlivé projekty a o to častější je jejich využívání,“ popsal náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jan Zámečník (KDU-ČSL) na jedné z debat k přeshraniční spolupráci, kterou na jaře uspořádal server EURACTIV.cz. Díky těmto penězům se na česko-slovenském pomezí rozvíjí zázemí kolem Baťova kanálu, cyklotrasy nebo vinařská kultura. Jak doplnilo MMR, 400 tisíc euro zde pak putovalo na projekt „Sysli pro krajinu, krajina pro sysly“, který měl za úkol zmapovat výskyt tohoto živočicha. „Byl proveden výzkum, monitoring, opatření zaměřená na přímou podporu tohoto druhu, osvěta. A za relativně malý finanční příspěvek se podařilo přispět k záchraně jednoho z nejvzácnějších savců Evropy,“ uvedl za ministerstvo Waleczko. A takových příkladů je mnohem více. Češi a Slováci rozhodně nemají problém se na společných přeshraničních projektech domluvit. Všechno ale není jen růžové. Vedoucí oddělení strategického rozvoje města Skalica v blízkosti jihomoravských hranic Michal Čunderlík na zmíněné debatě popsal, že starostové menších obcí na Slovensku se často bojí do přeshraničních projektů pustit, a to kvůli přísným kontrolám. Nastávají podle něj i situace, kdy je projekt „třikrát schválený a vše je zrealizované a vyplacené“, a kontroloři po několika letech řeknou, že v rámci veřejné zakázky mohlo dojít k diskriminaci, a z dotace nakonec strhnou 25 %. To může být pro menší obce závažný finanční problém, proto si svou žádost často předem rozmyslí. „Mince má ale dvě strany. Jedna strana je tato obava menších obcí, na druhou stranu Interreg je jediný zdroj na podporu cestovního ruchu na Slovensku. My nemáme žádnou jinou možnost, jak podpořit velké projekty. Zájem bude stále, protože nám nic jiného nezbyde,“ řekl Čunderlík.Jak nalákat turisty na krásy u česko-slovenských hranic? Peníze z EU jsou často jediná možnost
Kde leží problémy
Ne vždy je ale spolupráce tak přirozená jako mezi Českem a Slovenskem, kde není žádná jazyková bariéra. Například ve zmíněném Jihomoravském kraji přiznávají, že najít partnery na rakouské straně je často dost obtížné. Podobné zkušenosti potvrzuje i poradenská společnost enovation. „Žadatelé se často setkávají s problémy při hledání vhodných partnerů a koordinaci s nimi. V projektech jsou totiž potřeba minimálně dva partneři z různých členských států,“ vysvětlila Markéta Kryková. Partneři na obou stranách se musí zapojit do celé přípravy a realizace projektu, žádosti se například podávají dvojjazyčné. Komplikací může být to, když v jednotlivých regionech dojde ke změně či k nesouladu priorit přímo v průběhu řešení projektu, což pak celou situaci zkomplikuje. Pro někoho může být zase překážka podmínka, že finance obdrží až ex-post. Jak popsala Kryková, v programech Interreg je také možnost čerpání spolufinancování z českého národního rozpočtu, které je ale „aktuálně ve vazbě na konsolidační balíček v mlze – což může případnou realizaci projektů v programu Interreg velmi negativně ovlivnit.“ „Obecně ale tento program vnímáme jako poměrně uživatelsky přívětivou a zajímavou možnost regionální podpory,“ uzavřela za enovation expertka.A co budoucnost?
Jak už to tak u evropských fondů bývá, v současné době „dobíhá“ realizace některých projektů z dotačního období 2014–2020. V plném proudu už je ale také navazující programové období, které potrvá do roku 2027. „Z hlediska zaměření jednotlivých programů nedošlo k žádným zásadním změnám. Všechny byly úspěšně spuštěné a nyní jsou předkládány první projektové žádosti. Česko-bavorský program byl dokonce schválen Evropskou komisí společně s bavorsko-rakouským programem jako první mezi všemi přeshraničními programy a má již první schválené projekty,“ popsal současné dění Petr Waleczko z ministerstva pro místní rozvoj. Pokud jde o dlouhodobější výhled, podle výkonné ředitelky Fondu malých projektů v Regionu Bílé Karpaty Jany Smutné leží v přeshraničních programech budoucnost. „Myslím si, že přeshraniční spolupráce tady bude i v tom dalším období po roce 2028, protože nadále půjde o oblast podporovatelnou z Evropské unie. Spíše se budou ukrajovat národní prostředky,“ předpověděla na jarní debatě Smutná. Přeshraniční programy tedy mohou být zajímavou dotační příležitostí i ve vzdálenější budoucnosti.Čeští a rakouští experti pomáhají zemědělcům na obou stranách hranice – například s chovem ryb
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Proměny Česka.
