Předcházející sedmiletý cyklus, ve kterém se čerpaly unijní dotace ze strukturálních fondů, skončil v roce 2020. Země Evropské unie včetně Česka mají ale další tři roky na to, aby přidělené peníze stihly využít. Pokud tedy Česko o zbývající peníze nechce přijít, musí je utratit do konce letošního roku. Čísla naznačují, že se mu to podaří.
Unijní fondy, které mají pomoci zaostalejším regionům dohnat své vyspělejší sousedy, nabídly Česku v dotačním období na roky 2014 až 2020 více než 648 miliard korun. Ty tuzemsko rozdělilo na různé účely žadatelům prostřednictvím operačních programů.
Z desítky těchto tematicky zaměřených penězovodů putují finance například do infrastruktury, ochrany životního prostředí, výzkumu či rozvoje podnikání. S blížícím se koncem roku, do jehož závěru je možné zbylé peníze využít, Česko většinu už vynaložilo a čeká na jejich proplacení z Bruselu.
Dvě krize najednou
Končící dotační období ale poznamenal příchod dvou krizí a jejich dopady na ekonomiku a energetiku. V roce 2020 to byla pandemie koronaviru a loni pak ruský vpád na Ukrajinu. Pravidla, která tedy pro čerpání dotací platila, Brusel v reakci na krize upravil. Státy tak dostaly nejen více peněz, ale i více volnosti v jejich využívání, aby je mohly nasměrovat na řešení problémů.
V případě koronaviru přišla Evropská komise s balíkem nazvaným REACT‑EU. Členské země díky němu dostaly z Evropské unie další peníze. Česko tak získalo více než 27 miliard korun a všechny prostředky jsou už rozděleny. K příjemcům se zatím dostalo přes šest miliard korun. „Vzhledem k tomu, že prostředky Česko obdrželo až v letech 2020 a 2021, bude se jejich největší objem proplácet v prvním čtvrtletí 2024,“ upřesňuje Veronika Hešíková, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj, které má rozdělování většiny evropských dotací v tuzemsku na starosti.
V reakci na ruskou agresi a masivní příliv ukrajinských uprchlíků do zemí zejména středovýchodní Evropy pak Brusel představil balík Care a následně Fast Care. Ten sice žádné nové zdroje unijním zemím nepřinesl, umožnil jim ale do té doby nevyčerpané dotace přesměrovat například do zajištění ubytování pro příchozí uprchlíky z Ukrajiny. Česko takto přesunulo 25 miliard korun. „Vzhledem k tomu, že realizace některých opatření ještě probíhá nebo je plánována, předpokládáme, že částka bude ještě navýšena,“ dodává Hešíková.
Díky rozvolnění pravidel pro čerpání unijních dotací členské státy navíc mohou velké projekty nad milion eur přesunout do nového programového období, které odstartovalo v roce 2021 a potrvá do roku 2027. Rozpočty evropských zemí se totiž potýkají s ekonomickými dopady války a inflací. V ohrožení jsou tak i projekty financované z evropských dotací, protože jejich původní rozpočet kvůli zvýšení cen už nestačí. Jde tedy o nové fázování a využilo jej i Česko. „Jedna část projektu je financovaná z období 2014 až 2020 a jeho druhá část v období 2021 až 2027,“ vysvětluje přesouvání projektů mluvčí Hešíková.
Možnosti projekty nafázovat využila v tuzemsku zatím dvě ministerstva – ministerstvo životního prostředí a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. „Pro ilustraci jde například o dokončení projektu zaměřeného na výzkum na špičkové vědecké úrovni, který má pro Česko velký význam. Díky fázování bylo umožněno příjemci pořídit nejmodernější přístroje,“ dodala Hešíková.
Uhelný fond bude pravděpodobně pokračovat i po roce 2027. Vyčerpat ten první bude ale výzva
Ke konci nám to jde dobře
„Podle oficiálních statistik zaujímalo Česko na konci roku 2022 osmou pozici mezi státy EU v podílu proplacených prostředků. O žádné z těch, na které jsme měli nárok, jsme nepřišli. Čerpání Česka se dlouhodobě lepší, nicméně stále platí, že nejefektivnější jsme s blížícím se koncem programového období,“ popisuje ekonomická analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Do konce roku zbývá Česku utratit devět procent z obnosu, na který má nárok, a jak potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj, plánuje zbylé peníze ve druhé polovině letošního roku dočerpat. „Každá země se snaží prostředky vyčerpat do 100 procent a nic Evropské komisi nevracet. Je to přirozený přístup. Nechcete přijít o peníze, které vám někdo poskytne,“ vysvětluje Daniel Čekal z Generálního ředitelství pro regionální rozvoj Evropské komise.
„Vše nasvědčuje tomu, že Česko prostředky ze své obálky vyčerpá, a nebude tedy komisi nic vracet. V současnosti je Česko dokonce na devátém místě, co se týče objemu předložených plateb k proplacení od komise, což je historický rekord,“ dodává Čekal.
Podle Hrtúsové i Čekala tedy Česko dotace čerpat umí. Minimálně z finančního pohledu. Druhou otázkou ale může být úroveň kvality projektů, na které jsou peníze využity. „Snaha vyčerpat finance může v realitě vést k situacím, kdy se subjekty snaží za každou cenu prostředky utratit, a tak začnou podporovat i méně kvalitní projekty. Všechny přitom musí splňovat určitou kvalitu, jinak je komise neproplatí,“ upozorňuje Daniel Čekal.
Evropské fondy pomáhají propojovat Česko se Slovenskem, třeba skrze cyklostezky
Jak měřit kvalitu
Zatímco k vyhodnocení čerpání evropských peněz postačí jednoduchá matematika a statistika, s hodnocením zmiňované kvality projektů a efektivity čerpání už to tak jednoznačné není.
Obrázek může podle Čekala poskytnout vyhodnocení projektů, které už za peníze v unijních fondech v Česku vznikly. Hodnocení se provádí pomocí dvou indikátorů – výstupů a výsledků. „Učebnicový příklad: Postavím za peníze z EU cyklostezku. Výstupem je počet kilometrů nové cyklostezky. Výsledkem je zlepšení kvality ovzduší ve městě nebo časová úspora pro obyvatele na cestě do zaměstnání,“ vysvětlil.
Evropská komise také jednou za tři roky hodnotí, jak si evropské regiony stojí v očích lidí – zda jsou atraktivní pro život a nabízejí dobré pracovní příležitosti. Za jejich pokrokem v těchto ukazatelích stojí právě i dotace. Hlavním cílem unijní kohezní politiky, tedy politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti unie, která dotace zastřešuje, je právě zejména růst regionů a srovnávání jejich úrovně napříč Evropou. Nůžky mezi nimi by se tedy měly, pokud dotace naplňují svůj cíl, postupem času uzavírat.
Podle Indexu regionální konkurenceschopnosti obecně platí, že nejvíce konkurenceschopné jsou regiony hlavních měst a jejich dojezdové oblasti. Neplatí to ale pro všechny členské země. Jak uvádí Daniel Čekal, výjimkou jsou v tomto případě Německo, Nizozemsko nebo Itálie.
Česko se ovšem z průměru nevymyká – nejlépe jsou na tom Praha a střední Čechy. „Hlavní město a jeho bezprostřední okolí má oproti jiným českým regionům navrch ve všech ukazatelích, přitom nejmarkantnější rozdíly jsou zejména v hodnocení infrastruktury, vyššího vzdělávání, velikosti trhu, rozvinutosti podnikatelského prostředí a stupni inovace,“ konstatuje Čekal.
A jak ukazuje index, české regiony za evropskými zaostávají v infrastruktuře či ve velikosti trhu. „Zatímco s velikostí trhu se dá pracovat jen velice obtížně, stav tuzemské infrastruktury, po více než dvou programových obdobích a miliardách korun z evropských fondů, je pro Česko nelichotivá vizitka,“ upozorňuje Čekal.
Hrtúsová z České spořitelny vidí prostor pro zlepšení i jinde. „Existuje v nastavení jednotlivých cílů, kterých chceme dosáhnout, a vyhodnocení reálného přínosu podpořených projektů. Čerpání dotací jen proto, že jsou k dispozici, Česku zvýšení životní úrovně a prosperity nepřinese,“ říká Hrtúsová. „Potřebujeme mít jasnou dlouhodobou vizi, zásobu kvalitních projektů a účinné mechanismy kontroly.“
Dobrá zpráva. Konkurenceschopnost evropských regionů roste, rozdíly se snižují. Jak si vede ten váš?
Dotační steroidy
V současném období 2021 až 2027 má Česko k dispozici prostředků ještě více než v předešlém. Obálku s 550 miliardami korun doplní ještě peníze z unijního pokrizového fondu obnovy, který EU zřídila v reakci na pandemii koronaviru. Z něj Česko dosáhne zhruba na 180 miliard korun. Tuzemsko má tak šanci dohnat, v čem zaostává.
Podle českého místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) chce být Česko v čerpání úspěšné i nadále. Nejistá je ovšem budoucnost po konci současného dotačního období v roce 2027. Miliardy z unijních fondů totiž plynou do evropských regionů již desetiletí, úroveň měst a obcí roste, rozdíly se stírají, a tak vyvstává otázka, zda úloha dotací není již u konce a zda by do budoucna neměly být alespoň méně štědré.
Česko by se proto mělo podle Bartoše vedle úsilí o udržení kohezní politiky poohlédnout také po dalších zdrojích, ze kterých by šlo tuzemské regiony nadále rozvíjet.
„Musíme se připravit, aby Česko nebylo na dotačních evropských steroidech. Je nutné zrychlit vyrovnávání kvality života v jednotlivých regionech a už teď je třeba myslet i na zapojení soukromých peněz a směrovat je třeba na spolupráci obcí s developery,“ řekl už dříve Bartoš pro ČTK.
Evropské dotace pro regiony nejsou samozřejmostí. V Bruselu se diskutuje o jejich pokračování
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Proměny Česka.
