Nová komise má v Polsku vyšetřovat, kteří politici podlehli ruskému vlivu. Místo zákazu výkonu funkce bude ale nově „jen“ zpochybněna jejich schopnost pracovat ve veřejném zájmu. Proti rozhodnutí komise se také bude možné dál odvolat. To se však pravděpodobně nestihne před volbami.
Polsko ve středu (2. srpna) přijalo pozměněnou verzi zákona o vyšetřování „ruského vlivu“. Zákon známý jako Lex Tusk kritizovaly EU i Spojené státy, které mají za to, že jde o legislativu cíleně namířenou proti opozici.
Polsko, soused a věrný spojenec Ukrajiny, která bojuje proti ruské invazi, koncem května zřídilo komisi pro vyšetřování občanů, kteří mohli podlehnout ruskému vlivu. Komise podle původního znění zákona mohla obviněným zakázat vykonávat politickou činnost až na deset let.
Podle kritiků měl být terčem tohoto opatření, zavedeného jen několik měsíců před parlamentními volbami, opoziční lídr Donald Tusk. Jeho strana proto zákon nazvala Lex Tusk či Tuskův zákon.
Po přijetí zákona Evropská unie zahájila právní kroky proti Polsku, zatímco Spojené státy vyjádřily obavy, že zákon „by mohl být použit k zablokování kandidatury opozičních politiků bez řádného procesu“.
Polský prezident Andrzej Duda tedy navrhl pozměňovací návrhy a 2. srpna změněný zákon podepsal.
Lex Tusk: Komise zahájila řízení s Polskem kvůli zákonu o ruském vlivu
Podle revidované legislativy by osoba, o které výbor zjistí, že je pod ruským vlivem, neměla zákaz zastávat veřejné funkce. Komise v takovém případě na místo zákazu vydá prohlášení, že daná osoba podlehla ruskému vlivu a nelze zaručit, že bude řádně pracovat ve veřejném zájmu. Změní se i složení komise. Devět členů má být z řad expertů. Původně to měli být poslanci a senátoři. Proti rozhodnutím vyšetřovací komise se bude možno také odvolat k odvolacímu soudu. Parlamentní volby se budou v Polsku konat ale již v říjnu, rozhodnutí soudu tedy nemusí přijít včas.
Kritici tvrdí, že změny kontroverzního zákona nejdou dostatečně daleko. Podle Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, pozměňovací návrh nedostatky legislativy neodstraňuje a zákon by měl být „zrušen v celém rozsahu“. Závěry Benátské komise by mělo Polsko respektovat, alespoň dle Evropského parlamentu, který k tomu zemi vyzval. Spoluautory usnesení, které výzvu obsahuje, byli například slovenští členové europarlamentu Vladimír Bilčík (EPP) a Michal Šimečka (RE).
Polské předvolební dění prohlubuje spor s Bruselem. Právní stát ale v kampani nerezonuje
Kontext
Polská vláda v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS) je od svého nástupu k moci v roce 2015 ve sporu s Bruselem, a to kvůli několika případům nedodržení unijních smluv. Jde zejména o narušování principů právního státu v oblasti soudnictví a jeho nezávislosti.
Tusk, bývalý polský premiér a předseda Evropské rady, představuje pro vládnoucí stranu před nadcházejícími parlamentními volbami velkou výzvu.
Zákon dostal přezdívku Lex Tusk, protože je dle kritiků zaměřen zejména na Tuska, kterého Právo a spravedlnost obviňuje z pomoci Rusku v dobách jeho vládnutí v letech 2007 až 2015. Má jít zejména o dohody s ruskou firmou Gazprom.
Tuska jako cíl vyšetřování jmenoval například státní tajemník polského ministerstva zemědělství Janusz Kowalski. Státní tajemník ministerstva obrany Wojciech Skurkiewicz se zase nechal slyšet, že by se komise měla zabývat i „vícero novináři“.