Evropské volby se blíží a následující měsíce rozhodnou o tom, jak se klíčová priorita aktuální Evropské komise a Evropského parlamentu – Zelená dohoda – propíše do budoucnosti zemědělství a potravinářství.
Volby do Evropského parlamentu se odehrají v červnu 2024. Všechny směrnice nebo nařízení, které se do té doby nepodaří přijmout, čeká nejistá budoucnost. Změní se totiž složení Evropského parlamentu i Evropské komise.
Čas tlačí a je to znát i v zemědělské a potravinové politice EU. Zpožďování či naopak protlačování legislativy se stává předvolebním nástrojem.
Politické strany zahajují kampaně a veškerá agenda se stále více politizuje.
Co to znamená pro současné
španělské předsednictví Rady EU a co lze očekávat po letní pauze? Server EURACTIV přináší přehled následujícího rušného půlroku.
Green Deal – jaké iniciativy mají stále šanci?
Řada již zveřejněných návrhů se stále ještě potácí legislativním procesem – mezi nimi i několik klíčových bodů Zelené dohody (Green Dealu), vlajkové lodi evropské klimatické politiky.
Pozornost si nedávno vysloužilo především nařízení o obnově přírody, které obsahuje opatření zaměřená na obnovu zemědělských ploch a možné kompenzace hrazené z evropského rozpočtu. Návrh čelil silné kritice od Evropské lidové strany (EPP), plénům Evropského parlamentu ale v
polovině července návrh podpořilo. Následně návrh
zamířil do trialogu, kde se jednání často protahuje. V tomto případě by se ale mohlo vyjednavačům podařit brzy dosáhnout dohody, neboť pozice Evropského parlamentu se podobá postoji Rady EU.
Čas se však krátí dalšímu klíčovému návrhu, a to nařízení o udržitelném používání pesticidů, v němž Komise navrhla snížit používání pesticidů a rizika jejich používání na polovinu do roku 2030.
Návrh spatřil světlo světa o několik měsíců později, než se původně plánovalo, a i dnes budí spory. Zelené organizace a někteří europoslanci se obávají, že se jejich političtí konkurenti pokusí projednání legislativy pozdržet tak, aby se věc nestihla uzavřít v rámci aktuálního mandátu.
Posunulo se jak hlasování parlamentních výborů, tak i rozhodnutí Rady, která teprve nedávno obdržela
dodatečnou studii dopadů. Tu si ministři zemí EU vyžádali od Komise – podle kritiků proto, aby celý proces zdrželi.
Stále se také čeká na směrnici o průmyslových emisích (IED), kterou chce Komise omezit škodlivé emise z průmyslových zařízení – včetně velkých chovů hospodářských zvířat. Europoslanci již
schválili svou pozici a zahájili trialog. Komise se však obává, že by její návrh mohl být oběma zákonodárci
„značně“ oslaben – zejména pokud jde o prahovou hodnotu pro zemědělské emise a také o zahrnutí emisí z chovu skotu.
Očekává se, že ve třetím čtvrtletí roku 2023 předloží Evropská komise další návrh, tentokrát o udržitelných potravinových systémech. Původně se mělo jednat o zastřešující právní předpis strategie „Farm to Fork“ (od zemědělce ke spotřebiteli), zelené organizace se však obávají toho, že se legislativa zaměří spíše na
potravinou bezpečnost.
Snahu zachránit původní ambice Zelené dohody může zkomplikovat fakt, že místopředseda Evropské komise zodpovědný pro tuto agendu – Frans Timmermans – zřejmě
odejde z Bruselu, aby se věnoval nizozemské politice.
Timmermans: Zemědělci na zelenou politiku více peněz nepotřebují
Editace genů a udržitelné využívání zdrojů
Komise začátkem července navrhla uvolnit evropská pravidla pro nové genomické techniky (NGT), což je termín používaný pro vědecké metody, které mění specifické vlastnosti plodin. Iniciativa se však zřejmě do konce mandátu dotáhnout nestihne. Překážkou přitom není pouze čas. Téma je sice prioritou španělského předsednictví v Radě EU,
ekologičtí zemědělci,
některé země a
zelení europoslanci však NGT kritizují.
NGT je součástí širšího balíčku návrhu, ve kterém je i legislativa pro monitorování půdy a revize rámce pro
uvádění osiv na trh. První jmenovaný návrh má šanci na přijetí díky tomu, že je mnohem méně ambiciózní, než
Komise původně slibovala.
Evropský trh by se mohl otevřít genomicky upraveným plodinám. Komise pro ně navrhla nová pravidla
Komise dále předložila revizi směrnice EU o odpadech, který zahrnuje právně závazné cíle pro snížení plýtvání potravinami do roku 2030, a to nejen ve výrobě a zpracovávání, ale i v restauracích, obchodech a domácnostech. Přestože se jedná o první návrh svého druhu, ekologické organizace varují, že
není dostatečně ambiciózní, neboť nedosahuje cílů udržitelnosti stanovených na úrovni OSN.
Dobré životní podmínky zvířat, označování potravin: Budou, nebo nebudou?
Komise chce aktualizovat pravidla pro dobré životní podmínky zvířat. První fázi – souhlas ze strany evropského výboru pro regulační kontrolu – má již za sebou, kompletní návrh chce tak Komise předložit ještě před koncem roku. Ke schválení však vede ještě dlouhá cesta a europoslanci se obávají, že
Komise nezvládne návrh představit včas.
Dalším nedořešeným návrhem je revize pravidel pro označování potravin. Komise původně chtěla předložit iniciativu loni, následně ji však odložila na jaro 2023. Návrh však stále zveřejněn nebyl a je otázkou, zda se to někdy změní. Mezi silné zastánce označování se řadí například Německo, které však
čekání na evropskou legislativu již vzdalo a přijalo vlastní národní regulaci.
Co čekat dál?
V prosinci letošního roku končí platnost současného povolení EU pro prodej glyfosátu. Budoucnost herbicidu na evropském trhu tak zůstává otázkou. Začátkem tohoto měsíce dospěl evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA k závěru, že používání glyfosátu jako účinné látky v herbicidech nevyvolává žádné „
kritické obavy“. Verdikt by mohl pomoci vydláždit cestu k opětovnému schválení licence pro tuto kontroverzní látku,
což vyplývá i z nedávno uniklého návrhu.
Po letní pauze by se mělo na stole objevit také téma propagace evropských potravin na domácím trhu i v zahraničí. Uvažuje se o tom, že by EU mohla
propagaci financovat, na druhou stranu se však blok snaží omezovat konzumaci některých potravin, jako je červené maso či alkohol. Podle zdrojů z Evropské komise by mohl být konkrétní návrh představen na podzim.
Komise se také pokusí zavést mechanismus, který by
zastavil na území EU výrobu chemických pesticidů, jež zde nejsou povoleny, a přesto se vyrábějí pro účely exportu. Iniciativa by měla být pomyslnou oponou současného mandátu Evropské komise – představena by měla totiž být v lednu 2024.
