Evropská unie podepsala s Tuniskem dohodu o strategickém partnerství, která by měla mimo jiné pomoci v boji s nelegální migrací. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International ale může dohoda přispět k podpoře represivního chování tuniského prezidenta. Dohoda o strategickém partnerství má zlepšit vztahy mezi Evropskou unií a Tuniskem. Severoafrická země díky ní získá z evropského rozpočtu jednu miliardu eur (v přepočtu 24 miliard korun) na podporu ekonomiky, pomoc s hospodářskou krizí a boj s nelegální migrací a pašeráky. Tunisko je totiž zemí, skrze kterou chtějí migranti ze subsaharské Afriky mířit do Evropy. Kvůli represivnímu chování tuniského prezidenta
Kaíse Saída ale dohoda čelí kritice.
„Tato neuvážená dohoda, podepsaná navzdory narůstajícím důkazům o vážném porušování lidských práv ze strany (tuniských) úřadů, povede k nebezpečnému rozšíření již neúspěšných migračních politik a signalizuje, že EU přijímá stále represivnější chování tuniského prezidenta a vlády,“ kritizovala dohodu
Eve Geddie, ředitelka advokacie evropské pobočky Amnesty International.
S rostoucím počtem migrantů, narůstá v tuniské společnosti i nenávist a násilí vůči nim. Podle tuniské aktivistky
Miriam Bribri pomáhá šířit protiimigrantské myšlenky i samotný prezident. Ten měl začátkem tohoto roku prohlásit, že velké množství migrantů ze subsaharské Afriky přináší do země násilí a zločin.
„Ve stejné době, kdy se Tunisko a EU připravovaly k podpisu této dohody, nechaly tuniské úřady stovky lidí, včetně dětí uvíznout na tuniských pouštních hranicích, zpočátku bez vody, jídla a přístřeší,“ uvedla k situaci Geddie. Podle ní se EU nepoučila z předchozích podobných dohod a pouští se do dalších neúspěšných politik, které jsou založeny na porušování základních lidských práv.
Začátkem července byly stovky subsaharských migrantů vyhnány z tuniského přístavního města Sfax. Vlna rasové nenávisti se zvedla po smrti tuniského muže, který zemřel během střetu mezi migranty a místními obyvateli. „Tuniská policie na nás míří zbraněmi…a říkají, že jsme teroristé,“ popsal
George z Nigérie, který v pobřežním městě pracoval 18 měsíců jako holič. Ve městě musel nechat svou ženu s dítětem a přesunout se do provizorního tábora pro migranty, který je umístěný v pouštní zóně mezi Libyí a Tuniskem.
Tunisko podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch během července vyhnalo do pouštních hraničních regionů kolem 1200 afrických migrantů. Tuniské úřady nechaly migranty v poušti bez vody a jídla v teplotách, které přesahovaly 40 stupňů Celsia. „Umíráme. Umíráme každou minutu,“ řekl Francouzské tiskové agentuře (AFP) Nigerijec.
Tunisko se utápí v krizi, trpí ekonomika i demokracie. Nenecháme ho na holičkách, slibuje Komise
Dohoda jako vítězství demokracie?
Tvůrci a podporovatelé tunisko-unijní dohody si od ní naopak slibují zlepšení demokratické situace v zemi. Jednou z podmínek, které musí Tunisko podle dohody splnit, je totiž i zlepšení demokratické úrovně. „Je to vítězství bruselské diplomacie. Tuniská vlády zpočátku o dohodu neměla zájem. Součástí totiž je, že Tunisko musí výměnou za peníze Evropské unii něco udělat,“ komentovala dohodu pro
Český rozhlas bruselská zpravodajka Respektu, Aktuálně.cz i Hospodářských novin
Kateřina Šafaříková.Úroveň demokracie v Tunisku v posledních letech prudce klesá a přijatá dohoda by mohla pomoci ke zlepšení situace. „Tunisko není největší šprt, pokud jde o demokratické principy. Tuniská vláda proto nechtěla přistoupit na to, že by měla dělat nějaké reformy. Ale to se stalo,“ řekla Šafaříková.
Díky financím z EU by měla tuniská vláda posílit hraniční kontroly a také narušit obchody pašeráků. „Na jedné straně máte pašeráka, který je ochoten dotyčného tuniského policistu podplatit. A na druhé straně je tady policista, který nemá výstavní tuniský plat,“ vysvětluje zpravodajka. Tuniská vláda by tak měla využít peníze od EU na zaplacení dostatečného množství sil v přístavech. Dohoda by tedy měla fungovat na podobném principu jako smlouva mezi EU a Tureckem z roku 2016. V dodržování demokratických principů a z hlediska vnitřní státní struktury je na tom ale Turecko o něco lépe než Tunisko.
Migrační reformu dotáhneme i bez Polska a Maďarska, plánuje španělský premiér
5 pilířů memoranda
Memorandum o porozumění na strategickém partnerství podepsali 16. července 2023 předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyen, italská premiérka
Georgia Meloni a nizozemský premiér
Mark Rutte společně s tuniským prezidentem Kaísem Saídem. Memorandum pokrývá celkem pět pilířů spolupráce, mezi které patří makroekonomická stabilita, obchod a investice, přechod na zelenou energii, mezilidské vztahy a migrace.
První pilíř memoranda se zaměřuje na mezilidské vztahy. „Tunisko má mladé a energetické obyvatelstvo. A je v našem zájmu dát naše lidi dohromady. Vytváříme tedy příležitosti zejména pro mladé lidi. Otevřeme okno pro Tunisko v programu Erasmus+ v hodnotě 10 milionů eur, abychom podpořili výměnu studentů,“ prohlásila na tiskové konferenci Ursula von der Leyen. Dále se EU podílí na modernizaci tuniských škol a pomáhá jim s přípravou na digitální a zelenou transformaci, čemuž se věnuje i čtvrtý pilíř memoranda.
Evropská unie je pro Tunisko největším zahraničním investorem a obchodním partnerem, proto se druhý i třetí pilíř věnují zlepšení ekonomického rozvoje Tuniska, obchodu a zahraničním investicím. Společně se bude pracovat na zlepšení podnikatelského prostředí, které má přilákat větší množství soukromých investic, a také na vybudování odolnější ekonomiky Tuniska. Řeší se také možnost uzavření komplexní dohody o letecké dopravě, která by přispěla k rozvoji cestovního ruchu.
Zhoršující se migrační situace a tragická úmrtí migrantů na moři nutí EU zasáhnout a najít řešení. Poslední pilíř memoranda se tak zabývá migrací a možnostmi, jak zasáhnout proti pašeráckým sítím a převaděčům.
„Budeme s Tuniskem spolupracovat na operačním partnerství proti pašování. Zvýšíme také naši koordinaci při pátracích a záchranných operacích. A dohodly jsme se, že budeme spolupracovat v oblasti správy hranic, boje proti pašování, navracení a řešení základních příčin při plném respektování mezinárodního práva,“ okomentovala obsah pátého pilíře předsedkyně Evropské komise. Za tímto účelem EU poskytne Tunisku částku 100 milionů eur.
