Obnovitelné zdroje by měly začít dominovat evropskému energetickému mixu. Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili finální znění směrnice, podle níž by se měly čisté zdroje podílet na konečné spotřebě energie v EU ze 42,5 procenta, a to již do roku 2030.
V současné době tvoří obnovitelné zdroje asi 22procentní podíl, do konce dekády je tedy zapotřebí jejich kapacitu téměř zdvojnásobit.
„Čelíme řadě výzev, ať už je to přechod ke klimatické neutralitě nebo zajištění domácí produkce elektřiny. Rozvoj obnovitelných zdrojů je při jejich řešení klíčový,“ prohlásila evropská komisařka pro energetiku
Kadri Simson při pondělní debatě europoslanců, která dnešnímu hlasování předcházela.
„Průmysl volá po regulatorní a investiční stabilitě. Dnes jim ji poskytujeme,“ dodala komisařka, která před dvěma lety návrh představovala v rámci balíčku Fit for 55. Do navýšení cílů pro rozvoj obnovitelných zdrojů při projednávání promluvila válka na Ukrajině a potřeba zbavit se závislosti na ruských fosilních palivech. Kvůli ní se cíl oproti původním návrhu zvýšil a spolu s ním EU přikročila také k několika opatřením, která mají odblokovat jejich výstavbu.
Směrnice se zaměřuje nejen na procentuální cíle, ale i na urychlení výstavby v praxi. EU už některá opatření zavedla v přímé reakci na válku na Ukrajině a potřebu nahradit v co nejrychlejší době dodávky energií z Ruska. S novou směrnicí se mimořádná opatření stanou trvalými.
Klimatické plány EU zatím plní, ale ne vlastním přičiněním, zní od auditorů. Cíle roku 2030 jsou v ohrožení
Povolení musí být hotové do roka
Díky směrnici bude možné vymezit oblasti vhodné pro rozvoj obnovitelných zdrojů, ve kterých by měly platit zjednodušené a zrychlené povolovací procesy pro jejich výstavbu. Projekty například nebudou muset čekat na posouzení vlivu na životní prostředí, které je mnohdy zdlouhavé. Místo toho bude posouzena celá lokalita najednou, a to i za účasti veřejnosti.
O vyčlenění lokalit budou rozhodovat členské státy. Musí to učinit 27 měsíců od vstupu směrnice v platnost. Upřednostnit by přitom měly již zastavěné plochy, například průmyslové areály. Směrnice myslí i na potřebnou infrastrukturu – i pro ni by mělo být získávání povolení jednodušší.
„Ukazujeme, že v Bruselu jsme schopni jednat pragmaticky, zohledňujeme veřejný zájem a flexibilitu při povolování nových zařízení a související infrastruktury, jako jsou sítě, uložiště energie či transformátory,“ prohlásil německý lidovecký europoslanec
Markus Pieper, který byl zpravodajem návrhu.
Ať už se bude jednat o vymezené lokality, či nikoliv, povolovací řízení bude muset být výrazně rychlejší. Doba pro vydání rozhodnutí nebude moci překročit jeden rok v případě nových elektráren ve vybraných lokalitách, při rekonstrukci již existujících bude povolení muset být vyřízení do šesti měsíců. Šestiměsíční lhůta se bude vztahovat i na nové elektrárny s menším výkonem (150 kW). Lhůty bude možné v opodstatněných případech prodloužit, ale pouze o šest měsíců.
Směrnice pak zavádí ještě přísnější lhůty pro malé instalace solárních panelů do 100 kW a tepelných čerpadel do 50 MW. V tomto případě musí úřady rozhodnout do měsíce.
„Důležitá věc je, že pokud o něco požádáte a administrativa se nevyjádří, bude to znamenat, že souhlasí,“ vysvětlil europoslanec Pieper. Výjimkou budou případy, kdy budou projekty podléhat posouzení vlivu na životním prostředí či v momentě, kdy se bude jednat o konečné rozhodnutí v celém schvalovacím procesu.
Nyní jsou na řadě členské státy
Znění směrnice již získalo politický souhlas všech hlavních institucí – Evropského parlamentu, Evropské komise i Rady EU, která reprezentuje ministry členských zemí.
„Obecně je ten kompromis tak, jak byl dojednán, dobrý. Ty nejproblematičtější nebo nejkontroverznější věci z hlediska veřejného vnímání se podařilo ošetřit. To znamená, že směrnice podporuje výstavbu obnovitelných zdrojů na střechách, na místech, která jsou k tomu vhodná, a není jejím záměrem zastavět zemědělskou krajinu,“ doplnil svůj komentář k návrhu český europoslanec
Mikuláš Peksa (Piráti) s tím, že díky nové legislativě bude evropská energetika více digitální, flexibilní a měla by dokázat efektivně reagovat na změnu počasí či výkyvy ve spotřebě.
Nejtěžší fáze však teprve nastává – legislativu bude nutné uvést do praxe. Klíčovou roli teď budou muset sehrát členské státy – právě ty budou muset výstavbu podpořit a zajistit skutečně efektivní a rychle schvalování nových projektů, aby společně dosáhly 42,5procentního cíle do roku 2030. Co se týče podpory, k dispozici budou mít finance z evropských fondů. V efektivitě bude zapotřebí posílit personální kapacity příslušných úřadů tak, aby zvládly potenciální nápor žadatelů.
Právě Česko patří k těm zemím, které dosud v rozvoji obnovitelných zdrojů zaostávaly. Například z větru pochází v Česku pouze 1 procento spotřebované elektřiny, ze slunce jsou to 3 procenta. Vyplývá to z dat projektu Fakta o klimatu.
Uhelný fond bude pravděpodobně pokračovat i po roce 2027. Vyčerpat ten první bude ale výzva
