Evropská komise (EK) dostala návrh na prodloužení zákazu dovozu ukrajinského obilí do Polska, Maďarska, Slovenska, Bulharska a Rumunska, který má vypršet v pátek 15. září. Uvedla to polská rozhlasová stanice RMF 24. Mluvčí EK Eric Mamer, kterého oslovila ČTK, se vyjádření zdržel.
„Je to pozitivní signál, ale konečné rozhodnutí bude politické a přijme jej šéfka Komise,“ napsala bruselská zpravodajka polské stanice. „Již v srpnu se v bruselských kuloárech říkalo, že (předsedkyně EK Ursula von der Leyen) slibovala ukrajinskému prezidentovi (Volodymyru Zelenskému), že zákaz neprodlouží,“ dodala.
Nyní má ale na stole návrh podložený fakty a statistickými údaji, který podal Michael Hager, šéf kabinetu eurokomisaře pro obchod Valdise Dombrovskise. Ten je pokládán za „jednoho z nejvlivnějších úředníků EU“, a to i díky tomu, že často dokáže přesvědčit německého krajana v čele kabinetu von der Leyenové, tvrdí RMF 24.
Právě Hagerova analýza podle stanice vedla k tomu, že EK v květnu povolila Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku zakázat na svém trhu prodej ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen. K zákazu vedly stížnosti místních zemědělců, že levné plodiny z Ukrajiny jim způsobují problémy s prodejem jejich produkce. Zákaz dovozu nemá bránit tranzitu ukrajinských plodin na třetí trhy.
„Naše hranice neotevřeme“
Svůj záměr zákaz prodloužit zmíněné země avizovaly v průběhu posledních dní. Maďarský ministr zemědělství István Nagy včera (13. září) uvedl, že se s dalšími státy dohodli, že zákaz ani po 15. září, kdy má oficiálně na evropské úrovni vypršet, nezruší.
Podle Nagyho by se navíc nový zákaz měl vztahovat na širší škálu ukrajinských produktů než současné omezení. „S mými kolegy z Bulharska, Rumunska a Slovenska jsme se dohodli, že pokud Brusel nerozhodne o prodloužení stávajícího zákazu, pak přijmeme národní opatření individuálně,“ uvedl Nagy v prohlášení zachyceném na facebookovém videu.
Společně s Budapeští i Varšava opakovaně dala najevo, že omezení nezruší. Polský premiér Mateusz Morawiecki avizoval na začátku tohoto týdne na svých sociálních sítích, že Polsko dovoz ukrajinského obilí neobnoví bez ohledu na to, zda se Brusel rozhodne prodloužit své restrikce.
„Polsko nedovolí, aby nás zaplavilo ukrajinské obilí. Ať už se bruselští úředníci rozhodnou jakkoli, naše hranice neotevřeme,“ napsal Morawiecki.
Polska nie pozwoli, żeby zalało nas ukraińskie zboże.
— Mateusz Morawiecki (@MorawieckiM) September 12, 2023
Niezależnie od tego, jaka będzie decyzja brukselskich urzędników, nie otworzymy naszych granic. https://t.co/KvqvIYWQFz
Evropským komisařem pro zemědělství je navíc Polák Janusz Wojciechowski. A podle stanice RMF24 je i Wojciechowski pro prodloužení zákazu. I v Komisi tak existuje silná podpora návrhu.
Zaznívají ovšem kritické hlasy, že v případě Polska jsou snahy o prodloužení zákazu součástí předvolební kampaně. Polský list Rzeczpospolita napsal, že kvůli „teatrálnímu“ úsilí polské vlády o prodloužení zákazu dovozu ukrajinského obilí se zhoršily vztahy mezi Polskem, Ukrajinou a Evropskou unií a hrozí ukrajinská žaloba u Světové obchodní organizace.
Polští rolníci totiž v dřívějších volbách většinově hlasovali pro vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS). Ta se v parlamentních volbách 15. října bude ucházet o třetí volební období u kormidla moci za sebou.
Slováci a Bulhaři chtějí být „připraveni“
Slovensko podle premiéra Ľudovíta Ódora prosazuje v souvislosti s dovozem ukrajinského obilí především evropské řešení. Bratislava je podle něj ovšem pro případ, že se nepodaří uzavřít dohodu, připravena postupovat i samostatně.
„Nedokážeme s jistotou říct, zda dojde k prodloužení (zákazu dovozu – pozn. ČTK), nebo nedojde. Děláme všechno pro společné řešení, ale jako plán B jsme připraveni udělat potřebné kroky i v takovém případě, pokud by dohoda na evropské úrovni nebyla možná,“ řekl Ódor novinářům.
„Řekněme si jasně – obnovení dovozu z Ukrajiny sníží ceny základních potravin, sníží inflaci, což pomůže lidem s nízkými příjmy, a zvýší rozpočtové příjmy z dovozu a vývozu,“ řekl podle Reuters bulharský premiér Nikolaj Denkov. V případě Bulharska má ovšem konečné rozhodnutí padnout na zasedání parlamentu.
Ukrajina se stala zcela závislá na alternativních trasách pro vývoz obilí přes Evropskou unii poté, co Rusko v červenci odstoupilo od dohody, která navzdory válce umožňovala ukrajinské obilí bezpečně přepravovat z černomořských přístavů. Rusko tvrdí, že se vrátí k obilné dohodě pouze v případě splnění svých požadavků pro vývoz vlastního obilí a hnojiv.