Úvod / Společnost / Demokracie / Tichá válka Bělorusů. Cichanouská promluvila na půdě europarlamentu, požaduje zatykač na Lukašenka

Tichá válka Bělorusů. Cichanouská promluvila na půdě europarlamentu, požaduje zatykač na Lukašenka

Barbora Pištorová, EURACTIV.cz
15. 9. 2023(aktualizováno 4. 3. 2026)
Svjatlana Cichanouská | © Evropský parlament

Evropský parlament věnoval část svého středeční zasedání situaci v Bělorusku. Kromě projevu lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské europarlament přijal rezoluci, ve které vyzývá Mezinárodní trestní soud k vydání zatykače na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Běloruská opozice však mezitím podle analytika ztrácí postupně půdu pod nohama, jak režim kousek po kousku likviduje nezávislé instituce a organizace.

V současné době se v běloruských věznicích nachází 1500 občanů, včetně bývalého lídra opozice a manžela Cichanouské Sjarheje Cichanouského. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola proto tento týden na plénu apelovala, aby Bělorusko tyto politické vězně bezpodmínečně propustilo a aby EU pokračovala v sankcích proti režimu.

„Na rozdíl od války na Ukrajině, naše válka je tichá. Cíl Ruska v této válce je stejný jako na Ukrajině: proměnit suverénní zemi – Bělorusko – v další bezduchou ruskou kolonii,“ pronesla na půdě parlamentu lídryně běloruské opozice Cichanouská.

„Tiše utahují sevření naší ekonomiky, naší armády, našich institucí. Tiše ničí naši občanskou společnost, politické strany, média. Potlačují jakékoli známky nesouhlasu. Tiše vymycují naši národní identitu,“ vyčetla na začátku své řeči.

Záměrem Rusů je přitom podle opoziční lídryně „absorbovat a asimilovat“ Bělorusy, zničit jejich hodnoty, historii i kulturu, a všechno, co je váže k Evropě. „Jejich konečným cílem je zabránit tomu, aby se Bělorusko stalo skutečně evropským demokratickým národem. Ale to se jim nepodaří,“ zdůraznila.

Chceme domů

Přestože současná běloruská vláda jednoznačně podporuje ruskou agresi proti Ukrajině a přejímá rétoriku, kterou Vladimir Putin proti evropským zemím i západnímu světu vede, Cichanouská upozornila na to, že nereprezentuje vůli Bělorusů.

Znovu tak připomněla běloruské prezidentské volby v roce 2020, ve kterých kandidoval nejprve manžel současné běloruské opoziční lídryně Cichanouský a po jeho uvěznění sama Cichanouská. Oficiální výsledky voleb skončily ve prospěch Lukašenka, který získal zhruba 80 procent všech hlasů, a do současné doby nejsou mezinárodním společenstvím uznávané. Po jejich ohlášení následovaly masivní a rok trvající protesty Bělorusů, jež byly tvrdě potlačeny.

Jako národ a jako stát má Bělorusko podle Cichanouské šanci přežít a stát se demokratickým a svobodným státem výhradně jako součást Evropy. „Věřím, že budoucnost Běloruska je úzce spojena s budoucností Evropy, stejně jako budoucnost Evropy je spojena s budoucností demokratického a nezávislého Běloruska. Věřím, že jednoho dne Bělorusko v EU přivítáme,“ uzavřela svůj projev.

Navrhla proto uzavřít memorandum před evropskými volbami v roce 2024 jako základ spolupráce mezi Evropským parlamentem a demokratickým Běloruskem. „Bělorusové chtějí slyšet, že naše země nebude předána Putinovi jako cena útěchy,“ uvedla.

V Bělorusku je na tisíc a půl politických vězňů. Europarlament volá po jejich propuštění

Evropa se musí připravit na to, co přijde

Otázku, zda je pohlcení Běloruska Ruskem pravděpodobné, redakce položila analytikovi Asociace pro mezinárodní otázky Pavlu Havlíčkovi. „Určitě je to reálný scénář a nemám žádné pochyby o tom, že ruský režim má toto v plánu,“ uvedl na dotaz redakce Havlíček. Ruský režim přitom momentálně hledá cesty, jak jít pohlcení Běloruska naproti. Takovým příkladem je umístění jaderných zbraní na území Běloruska, které ke sblížení oběma zemí podle analytika vede. V současné době je však paradoxně jedinou překážkou právě sám Lukašenko, který vzhledem ke své loajalitě k ruskému režimu nedává Rusku důvod, aby území oficiálně přebralo. Mezi odborníky se ale podle Havlíčka vedou spory o tom, nakolik je v současné době Bělorusko skutečně autonomní zemí.

Přestože volání Cichanouské, aby Bělorusko zůstalo demokratickou součástí Evropy i Evropské unie, zaznělo na půdě parlamentu poměrně výrazně, podle Havlíčka jde spíš o linku, kterou se tým opoziční lídryně snaží vést dlouhodobě.

„Její zájem je podporovat snahy, které vedou někteří europoslanci, a aby podporovali dlouhodobější vizi a strategičtější přístup k Bělorusku poté, co Lukašenkův režim padne. Zejména proto, že to všichni vnímají pouze jako otázku času,“ řekl expert.

Klíčovým momentem pro směřování Běloruska by přitom měl být hlavně konec války na Ukrajině. „Až skončí, tak se otevře určité okno příležitostí, aby se posunuly i věci uvnitř Běloruska,“ je přesvědčený Havlíček. Na takovou příležitost by proto měla být Evropa připravená – a jasně rozhodnutá – že chce Bělorusko ve svých řadách.

Pokud se tak rozhodne, cílem by pro EU mělo být podporování opozičně smýšlejících Bělorusů, například prostřednictvím poskytování víz a budování kontaktů. Součástí dosavadních kroků se ale stal podle analytika také tzv. Marshallův plán pro Bělorusko – scénář, jak postupovat v případě, že by současný režim v zemi padl, nebo intenzivní podpora tamních neziskových organizací a nezávislých médií.

„EU reagovala zejména tím, že zpřísnila, respektive zavedla další sankce vůči Bělorusku. Nadále také EU podporuje běloruskou občanskou společnost, demokratickou opozici a poskytuje humanitární pomoc lidem postiženým represemi,“ uvedl na dotaz redakce český europoslanec Ondřej Kovařík (ANO, Renew).

K demokratické budoucnosti Běloruska se však obrací také rezoluce, kterou Parlament ve středu přijal. V té kromě výzvy směrem k Mezinárodnímu trestnímu soudu ohledně vydání zatykače na současného běloruského prezidenta apeluje také na to, aby opoziční síly dnes představované Svjatlanou Cichanouskou nahradily současný režim.

„To bude něco, co skutečně vyjde naproti požadavkům Svjatlany Cichanouské (…) Evropský parlament je v tomto jeden z těch nejvíce ambiciózních, čímž vyniká nejen mezi institucemi, ale také například mezi členskými státy, které se – včetně České republiky – tohoto kroku stále obávají,“ uvedl Havlíček.

„Jednoznačně několikrát zaznělo, že dlouhodobým cílem je vstup demokratického Běloruska do EU, jakkoliv to bude dlouhý a složitý proces. Svjatlana Cichanouská se jasně přihlásila k evropské perspektivě pro svou zemi,“ zhodnotil Kovařík.

Česko podle mluvčího ministerstva zahraničních věcí Daniela Draka vnímá obtížnou situaci běloruského lidu, který čelí silným represím Lukašenkova režimu a tlaku ze strany Ruska v souvislosti s agresí proti Ukrajině.

„Podporujeme veškeré snahy směřující k demokratizaci Běloruska. Běloruští občané mají právo si svobodně zvolit svou budoucnost. Chování režimu směřuje, bohužel, opačným směrem,“ uvedl.

Riziko vidí ministerstvo zejména v tom, že Lukašenko zakázal běloruským velvyslanectvím v zahraničí vydávat cestovní pasy. Žádosti je nyní možné podávat pouze na území Běloruska. To je problém především pro představitele běloruské opozice, kteří zemi opustili, a žijí například v EU.

„Již nyní může Česká republika v takto odůvodněných případech vydat takové osobě cizinecký pas. Pokud bude nicméně na úrovni Evropské unie přijato plošné řešení pro tyto případy, Česká republika jej nepochybně podpoří,“ doplnil Drake.

Opozice doma ztrácí půdu pod nohama

Svjatlana Cichanouská v prostorách Evropského parlamentu vystoupila poprvé od roku 2021. V této době taktéž upozorňovala na kritikou situaci ve své zemi, která se však od té doby podle analytika Havlíčka ještě výrazně zhoršila.

„Řekl bych, že situace je přímo katastrofická. Režim likviduje v podstatě všechny skupiny v obyvatelstvu, které by se vůči němu mohly stavit kriticky,“ shrnul. Poukázal zejména na zničení většiny historických politických stran, které byly oficiálně rozpuštěny, nebo prohlášení části nezávislých médií za teroristické organizace.

Nejzásadnější však je skutečnost, že režim momentálně vystupuje proti všem organizacím a institucím a přebírá nad nimi absolutní kontrolu. Situace je ale čím dál tím horší i právě z pohledu opozičních sil, které podle Havlíčka „ztrácí půdu pod nohama“ uvnitř samotného Běloruska, kde ztrácí protestní potenciál.

Bez vlajky nebo s prohlášením. Europoslanci iniciovali petici proti účasti ruských a běloruských sportovců na olympiádě
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.