KSČM a její partneři v „co nejpestřejší levicové kandidátce“ se v kampani před evropskými volbami plánují věnovat minimální mzdě, ceně a kvalitě potravin nebo otázce referenda o setrvání v EU. Redakci EURACTIV.cz to potvrdila předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.
Lidové noviny přišly tento týden se zjištěním, že před volbami do Evropského parlamentu příští rok se rodí společná kandidátka KSČM a dalších levicových subjektů, a to včetně spolku Nespokojení bývalého premiéra a předsedy ČSSD
Jiřího Paroubka.
Zdá se, že se jedná o přirozené spojení, Paroubek má totiž názorově blízko k předsedkyni komunistů a europoslankyni
Kateřině Konečné (GUE/NGL). Oba se objevují na protivládních demonstracích, kde současný kabinet například
obviňují z toho, že podporuje Ukrajinu na úkor českých občanů.
Redakce EURACTIV.cz oslovila Kateřinu Konečnou s dotazy, jak spolupráce vznikla a kdy bude jasno o podobě kandidátky.
„Vzhledem k tomu, že jednání stále probíhají, nebudu se vyjadřovat, dokud nebude vše hotovo. Mohu ale potvrdit, že se snažíme o co nejpestřejší levicovou kandidátku,“ napsala redakci Konečná s tím, že „hotovo bude určitě během podzimu.“
Levicověji smýšlející voliči v tuto chvíli nemají v Evropském parlamentu početnou reprezentaci. Za KSČM se v roce 2019 zpět do europoslaneckého křesla dostala jen Konečná, ČSSD tehdy dokonce neuspěla vůbec. Po rozkolu se „svým“ hnutím ANO však sociální demokraty (nově SOCDEM) později začala v europarlamentu zastupovat
Radka Maxová, která nyní
usiluje o vedení kandidátky v příštích volbách.
O vstupu do SOCDEM neuvažuji, říká rok před volbami europoslankyně Maxová
O co půjde v kampani
„V rámci kampaně budeme cílit zejména na mírovou politiku, dotkneme se otázek suverenity, třeba odmítnutím zrušení principu jednomyslnosti nebo chceme dát občanům možnost, aby se mohli vyjádřit, zda chtějí nebo nechtějí setrvat v EU,“ napsala Kateřina Konečná k obsahu plánované předvolební kampaně.
Uspořádání referenda o setrvání v Evropské unii má KSČM v programu dlouhodobě, s Evropským parlamentem však příliš nesouvisí, protože by muselo jít o rozhodnutí na národní úrovni.
Průzkum z května každopádně říká, že pokud by se v Česku konalo referendum o vystoupení z EU, pro setrvání by hlasovalo 63 procent Čechů.
Téma zrušení principu jednomyslnosti v hlasování Rady EU o některých důležitých (především zahraničněpolitických) oblastech už s Evropským parlamentem souvisí více. Téma reformy Unie, i z důvodu možného rozšíření o další státy, kampaněmi rozhodně prostupovat bude.
„Dále se chceme věnovat cenám a kvalitě potravin a v neposlední řadě odmítnout Green Deal a pozornost věnovat sociálním nástrojům – jako např. evropské minimální mzdě,“ zmínila dále Konečná.
Europoslankyně už se
dříve vyjádřila, že na velkém balíku opatření, u nás známém jako Zelená dohoda pro Evropu, jí vadí to, že „přinese do Česka pouze zdražování a naštvanost,“ protože podle ní ztíží život průmyslu nebo zemědělcům.
Ve své rétorice není sama. Europoslanec za ANO a liberální frakci Renew Europe
Ondřej Knotek v
čerstvém rozhovoru v pořadu Rozstřel na iDNES.cz například argumentoval, že Green Deal by se měl vzhledem k současné energetické a politické situaci významně proměnit.
Je třeba podotknout, že Green Deal není možné jednoduše „odmítnout“ či dokonce „zrušit“. Obsahuje totiž celou řadu legislativních norem, které už jsou v platnosti a právně závazné. Nedokončené směrnice či nařízení však ještě upravit lze.
Je jasné, že právě zelená politika bude jedním ze stěžejních témat předvolebních kampaní. Myslí si to i autoři newsletteru Hospodářských novin Ředitelé Evropy. „O Green Dealu se u nás buď nekriticky básní, nebo se z něj dělá totální strašák. Však to pořádně pocítíme během nadcházející kampaně před evropskými volbami,“ píší autoři v newsletteru z 21. září.
