Do autonomní oblasti Náhorní Karabach minulý týden vtrhla ázerbajdžánská armáda, což vedlo k rychlé kapitulaci tamní nikým neuznané vlády. Z enklávy mezitím utekla už
třetina tamních obyvatel, tedy více než 40 tisíc lidí.
Humanitární krize nabírá na sile i kvůli demonstracím a násilným střetům v ulicích. Podle oficiálních odhadů Evropské komise se krize v Náhorním Karabachu
dotkla až 120 tisíc lidí.
Arménie ani Ázerbájdžán nejsou v Evropské unii, cílená pomoc do těchto zemí nicméně proudí od roku 2020. Na pomoc konfliktem zasaženému obyvatelstvu doputovalo již téměř 26 milionů eur.
Nově EU na Kavkaz poslala
dalších 5 milionů eur jako humanitární pomoc. Balíček pomoci obsahuje i částku 500 tisíc eur v podobě nouzové asistence přes humanitární partnery a Mezinárodní výbor Červeného kříže (ČK). EU rovněž posílá své vlastní experty přímo do Náhorního Karabachu.
„EU drasticky zvyšuje svou humanitární pomoc v regionu, aby poskytla naléhavou pomoc lidem v nouzi, a to jak v rámci enklávy Náhorního Karabachu, tak lidem, kteří jsou nyní vysídleni v Arménii. EU je odhodlána koordinovat humanitární úsilí na místě s cílem pomoci lidem postiženým tímto konfliktem,“ dodal
Janez Lenarčič, eurokomisař pro řešení krizí.
Evropská unie vyšle do Arménie civilní misi pro udržení míru
Redakce EURACTIV.cz oslovila i české ministerstvo zahraničí. Její mluvčí
Daniel Drake sdělil, že situaci monitorují a vyhodnocují.
„Jsme v průběžném kontaktu s Mezinárodním výborem ČK a také s Člověkem v tísni – s oběma těmito organizacemi jsme v této krizi spolupracovali i v minulosti. V rámci EU otázku pomoci vzneseme na aktuálně probíhajícím zasedání humanitárních a rozvojových delegátů v Madridu,“ uvedl Drake. Ministr
Jan Lipavský (Piráti) byl v čase psaní článku (středeční brzké odpoledne) na cestě do Madridu.
Stejná chyba, jakou udělala EU na Ukrajině?
Stupňování pomoci Náhornímu Karabachu přichází po kritice z minulého týdne. Z Francie zazněla stížnost, že EU, a především šéf evropské diplomacie
Josep Borrell, nezaujala dostatečně silné stanovisko.
„Obávám se, že děláme přesně stejné chyby jako s Ukrajinou, se směsí geopolitických a ekonomických zájmů (a s tím, že) pro Evropany budou mít ekonomické zájmy přednost před zájmy územními,“
řekl minulý týden ve čtvrtek francouzský předseda liberální frakce Renew Europe
Stéphane Séjourné.
Francie se mezitím postavila jasně na stranu Arménie i slovy ministryně zahraničí. „Francie převezme v nadcházejících dnech iniciativy na vnitrostátní úrovni, bilaterálně s Arménií, v Organizaci spojených národů jako stálý člen Rady bezpečnosti a v rámci Evropské unie,“
řekla ministryně Catherine Colonna a dodala, že za vystupňovaný konflikt na Kavkaze může i Rusko, které „opustilo“ Arménii.
Ázerbájdžán – s EU, nebo s Putinem?
Organizace varují před etnickou čistkou
Konflikt po dlouhodobé eskalaci vypukl ve velkém v roce 2020, jeho původ však sahá do roku 1988. Poslední tři roky byl konflikt zamrznutý, přičemž humanitární krize narůstala i kvůli blokaci hranic Ázerbájdžánem.
Minulý týden v úterý konflikt vypukl znovu, kdy Ázerbájdžán vyhlásil „protiteroristickou operaci“ v regionu a již den později, po soustavnému útočení na hlavní město regionu Stěpanakert, se tamní vláda vzdala ve prospěch vojáků prezidenta Ázerbajdžanu
Ilhama Alijeva.
Alijev oznámil, že jeho složky umožní bezpečný odchod všech etnických Arménů, kteří si budou přát Karabach opustit.
Arménska vláda nicméně upozorňuje, že se chystá etnická čistka tamních obyvatel.
Nadnárodní organizace
Genocide Watch upozorňuje, že riziko vyhlazení Arménů v Náhorním Karabachu je vysoké. Podle organizace by mezinárodní společenství mělo sankcionovat Ázerbájdžán a přestat nakupovat ropu a zemní plyn od režimu prezidenta Alijeva.
