Když na boj se světovou konkurencí nemáte nové peníze, můžete se alespoň snažit co nejlépe využít ty dostupné. Právě v tomto duchu se nese Platforma strategických technologií pro Evropu, kterou teď měli na stole europoslanci.„Hlavně žádné nové fondy“,
znělo z České republiky a z mnoha dalších států EU, když se začalo mluvit o vytvoření Evropského fondu suverenity. Ten se měl stát evropskou odpovědí na masivní (nejen) americké investice do čistých technologií nebo digitálu. Nový fond s sebou ale nesl příliš mnoho otazníků, a to včetně těch dvou největších – kde na něj vzít peníze a nezničit při tom vnitřní trh?
EU chce nový fond suverenity. Spořivé Nizozemí je proti
Evropská komise tak v červnu přišla s návrhem, u kterého počítala s tím, že by mohl být pro členské státy přijatelnější a zároveň „otestovat vody“ před vytvořením plnohodnotného fondu.
Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) sice má přinést nových 10 miliard euro, jejím hlavním úkolem je však lépe zužitkovat peníze ze stávajících programů a fondů a nasměrovat tak až 160 miliard euro (v kombinaci se soukromými investicemi) do podpory „kritických strategických technologií“. Tím se má ve výsledku posílit konkurenceschopnost a odolnost Evropy a snížit její závislost na zahraničních dodavatelích.
Fungovalo by to konkrétně tak, že připravené investice, které jsou dobře promyšlené a mají pro EU „strategický rozměr“, ale kvůli omezenému rozpočtu programů jako Horizont Evropa, Digitální Evropa nebo Evropský obranný fond se jim nepodaří získat financování, by dostaly takzvanou
pečeť suverenity. To by byla jakási záruka kvality, která by firmám a dalším autorům projektů umetla cestu k jiným evropským finančním obálkám.
„Platforma podpoří růst klíčových technologických hodnotových řetězců v digitální ekonomice, v průmyslu pro nulové čisté emise a v biotechnologiích, jakož i řešení nedostatku pracovních sil a dovedností a inovace,“ píše se v
tiskové zprávě Evropského parlamentu, který ke STEP tento týden přijal svou pozici.
Nespokojený Parlament
Zatímco vlády států mají často hluboko do kapsy, Evropský parlament zpravidla volá po navýšení finančního objemu společných programů. Když tedy Evropský fond suverenity spadl pod stůl, minimálně dočasně, většina europoslanců neměla radost.
Například francouzská europoslankyně z řad liberálů Renew
Valérie Hayer platformu STEP hned v červnu
označila za neambiciózní, její rozsah za příliš omezený a finanční prostředky za nedostatečné. Tím vším podle ní vysílá evropským firmám, které mají konkurovat světu, negativní signál.
Kritikou teď nešetřil ani jeden ze zpravodajů návrhu v Evropském parlamentu, lidovecký europoslanec z Německa
Christian Ehler. „Prostřednictvím STEP se Komise pokouší o politickou kvadraturu kruhu. Návrh ale trpí třemi protichůdnými cíli: výroba technologií nezbytných k dosažení našich klimatických cílů, zvýšení suverenity Evropy vůči ostatním regionům a posílení soudržnosti mezi členskými státy EU,“ prohlásil Ehler tento týden na plénu.
Europoslanci ve své pozici žádají Komisi, aby do roku 2025 průběžně zhodnotila, jak se STEP osvědčuje, a případně ho transformovala do plnohodnotného Evropského fondu suverenity. Prozatím každopádně požadují, aby k navrženým 10 miliardám eur přibyly ještě další tři miliardy.
Výsledek hlasování na plénu (385 hlasů pro, 85 proti, 151 se zdrželo) nicméně ukazuje, že zdaleka ne všichni zákonodárci se na platformu STEP dívají stejně. Například český europoslanec
Ondřej Kovařík (ANO, Renew) má podle svých slov o postoji Parlamentu své pochybnosti a byl mu bližší návrh Evropské komise, protože „byl realističtější“.
Nástroj STEP by podle něj mohl zajistit prostředky pro investice do kriticky důležitých odvětví průmyslu, ale pouze pokud bude správně nastavený. „Případný přínos vidím ve snaze využít prostředky z rozpočtu EU, které nebyly v rámci jiných programů vyčerpány. Tudíž nevzniká nutnost půjčovat si další peníze,“ připomněl Kovařík.
Parlament by chtěl, aby se STEP počítal už rozpočet na příští rok, o kterém se teď jedná. Do cílové rovinky je ale ještě daleko, členské státy v Radě se totiž na svém společném postoji ještě nedohodly.
Redakce Euractiv.cz oslovila ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) s dotazem, co si Česko o navrhované platformě myslí. Oficiální rámcová pozice, se kterou Češi půjdou do vyjednávání, ale ještě hotová není. Zároveň ale platí, že myšlence původního Evropského fondu suverenity
Česká republika nakloněná nebyla.
Obstojí evropský průmysl ve světové konkurenci? Klíč je v jednodušší regulaci, zní z Česka
Kovařík: Komise se probudila pozdě
Evropu vedle levných čínských elektromobilů děsí hlavně americký protiinflační zákon (Inflation Reduction Act, IRA), který už začal odlákávat investory do zelených a digitálních technologií ze starého kontinentu pryč.
EU se tento exodus snaží různými nástroji zbrzdit. „Konkurencí“ pro americký IRA je podle Ondřeje Kovaříka v tuto chvíli zejména nařízení na podporu investic do čistých technologií, tzv. Akt o průmyslu s nulovými čistými emisemi (Net-Zero Industry Act), a to v kombinaci s podporou, kterou vydávají vlády jednotlivých zemí EU.
„V celkovém objemu to není tak málo. V čem je IRA v tuto chvíli výrazně napřed, je možnost poskytovat firmám či domácnostem výrazné daňové úlevy,“ upozornil europoslanec.
STEP i další nástroje zapadají do širší strategie, kterou EU nazývá
Průmyslový plán Zelené dohody (Green Deal Industrial Plan). Ten má posloužit právě k tomu, aby evropský průmysl zůstal co nejkonkurenceschopnější.
EU je nezdravě závislá na surovinách z Číny nebo Konga. Teď to chce napravit
Kovařík má za to, že na hodnocení celého plánu je ještě brzy, i když je zjevné, „že se jedná o prioritní téma a je tam snaha jej dojednat rychle.“
„Obsahuje užitečná opatření v oblasti zjednodušení procedur, podpory investic do průmyslu. Na druhou stranu přichází tato iniciativa vcelku pozdě. Měla jít v ruku v ruce s návrhy v rámci klimatické politiky. To, že si Komise všimla až nyní, že dopady klimatické politiky pocítí průmysl a bude se s nimi muset vyrovnat, považuji za velmi smutný obrázek posledních čtyř let,“ zhodnotil europoslanec.
I přes snahu na vícero úrovních není jasné, jestli se všechny součásti strategie podaří dojednat ještě v tomto období. Jeho konec přijde už s eurovolbami v červnu příštího roku.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
