Čtvrteční jednání Evropské rady stálo oproti původnímu plánu prakticky na jediném bodu: izraelsko-palestinském konfliktu. Státy nacházely jednotu jen těžko – a pomalu.
Přestože je standardním postupem jednání v Evropské radě projednávat první ta témata, která jsou nekonfliktní, bude snadné na nich najít shodu a rychle je mít uzavřená, tentokrát byl zvolen opačný postup.
První na nejvyšší unijní představitele čekalo téma, na kterém se v současné době shoda nachází v Evropě jen těžko a ve kterém je konkrétně Česko zároveň jedním z největších, ne-li tím největším „jestřábem“. Téma konfliktu mezi Izraelem a Palestinou.
Průběh jednání ukázal, jak komplikované téma je. Jeden ze členských států totiž na poslední chvíli ve svých požadavcích údajně přitvrdil – a proměnil tak jednání mezi prezidenty a premiéry na diskuzi trvající zhruba šest hodin za uzavřenými dveřmi bez telefonů.
Přestože se evropské státy neshodnou na úrovni, do které by EU měla Izrael podpořit nebo zda by zároveň měla tlačit na humanitární pomoc civilistům v Gaze, na několika dogmatech je relativní shoda. K takovým patří na prvním místě odsouzení teroru Hamásu, nutnost ochrany civilistů a právo Izraele na existenci a sebeobranu.
Otázkou však zůstává, která z těchto dogmat mají jednoduše přednost.
We had a very good discussion on the situation in the Middle East. It has shown a strong unity within the European Council. #EUCO pic.twitter.com/ode7VFRlrg
— Charles Michel (@CharlesMichel) October 27, 2023
Dva evropské tábory
Česko patří v EU k těm nejostřejším a nejsilnějším podporovatelům Tel Avivu. Podle něj by na prvním místě mělo stát právo Izraele bránit se brutálnímu útoku a postupovat proti teroristům z Hamásu. Na straně států, které jednoznačně podporují Izrael, kromě Čechů stojí také Němci nebo Rakušané. Jako důkaz blízkosti v tomto tématu premiér Petr Fiala (ODS, ECR) dokonce při jednání ze začátku zastoupil svého rakouského kolegu Karla Nehammera (EPP), který dorazil až výrazně později.
„Izrael je demokratický stát, který se řídí velmi humanitárními principy. Proto si můžeme být jisti, že izraelská armáda bude ve všem, co dělá, respektovat pravidla vyplývající z mezinárodního práva,“ řekl před jednáním německý kancléř Olaf Scholz (CDU, EPP). „O tom nepochybuji,“ dodal.Opačná, méně pro-izraelská strana spektra, naopak zdůrazňuje nutnost brát ohled na situaci civilistů v pásmu Gazy a jejich současné životní podmínky. Na této straně stáli zejména Portugalci nebo Irové, ale také aktuálně Radě EU předsedající Španělé. Ti by sice měli být v pozici koordinátora diskuze, ale podle některých diplomatických zdrojů tomu tak v praxi příliš nebylo.
„Nedovedu si představit situaci v Palestině, v pásmu Gazy, kde téměř polovinu populace tvoří děti,“ řekl Pedro Sánchez (PSOE, S&D). „Je velmi důležité, abychom vyslali jasný vzkaz lidskosti a empatie s těmito lidmi, kteří trpí touto hroznou situací,“ dodal španělský premiér.Evropská rada volá po humanitárních přestávkách
Značná část jednání stála na přesné formulaci termínu „humanitární přestávka“, případně „přestávky“. Do závěrů se nakonec tento termín podařilo prosadit, a to dokonce v plurálu. Zastavení palby, či dočasný klid zbraní, tak ve výsledných závěrech Evropské rady není požadováno jen jednorázově, ale hned vícekrát.
Nutné je také podotknout, že velká část diplomatické bitvy o tuto formulaci byla čistě lingvistická. Anglický výraz „pause“ totiž některým evokoval namísto přestávky za účelem doručení humanitární pomoci spíše zastavení palby ve smyslu ukončení operace Izraele a zastavení boje, což bylo pro země jako Česko nebo Rakousko neakceptovatelné. Lexikologická bitva přitom ještě není u konce, výrazy jako „pause“ se budou ještě ladit v závěrech v jednotlivých unijních jazycích.
Jak se ovšem humanitární přestávky v praxi osvědčí, je jen těžké odhadnout. Důležité je nezapomínat, že zatímco podle domluvy přestane střílet Izrael, Hamás to respektovat nemusí, poznamenal diplomatický zdroj. Otázkou je i samotná váha závěrů Evropské rady, zda je bude Blízký východ vůbec chtít následovat.
Do závěrů se zároveň povedlo dostat zmínku o humanitárních koridorech, jejichž prostřednictvím by se zaslaná pomoc na určené místo v Gaze dostala.
„Hodně jsme o tom diskutovali. (…) Musíme se velmi angažovat, včetně humanitárních koridorů, včetně humanitárních přestávek, abychom docílili toho, že se pomoc dostane ke svým příjemcům,“ zhodnotil jednání předseda Evropské rady Charles Michel.Unity, agreement at #EUCO on Middle East conclusions. pic.twitter.com/sC8zUuiZlI
— Ecaterina Casinge (@ecasinge) October 26, 2023
Pomoc, ale ne pro teroristy
Dalším zásadním bodem, na kterém si nese z velké části zásluhy Česko, je zmínka zasílané pomoci do Gazy. Jednou z řádek závěrů Evropské rady se tak stalo prohlášení premiérů a prezidentů, že bude zajištěno, aby poskytovaná pomoc nebyla zneužívána teroristickými organizacemi.
V praxi to tedy znamená, že na místě by mělo docházet ke kontrole předávání zasílané pomoci, ať už nafty nebo zdravotnických potřeb.
K úspěchům českých diplomatů patří také formulka úplně na konci závěrů k Blízkému východu, a to sice zmínka o nutnosti boje proti dezinformacím a nelegálnímu obsahu. Ten se začal od začátku konfliktu mezi Izraelem a Gazou šířit například v podobě informace o izraelské bombě svržené na palestinskou nemocnici, která se nakonec ukázala jako lživá.
Přestože si pro-izraelský tábor evropských zemí odnesl z jednání poměrně uspokojivý dokument, ani druhá strana neodešla bez své trofeje. Tou se stalo uspořádání mezinárodní mírové konference „v blízké době“. Kdy přesně se uskuteční, aby dostála svému přívlastku, nebo kde, ale zatím jasné není.
„Je důležité, že máme na obzoru mírový summit, na kterém můžeme nasměrovat angažmá mezinárodního společenství k dosažení konečné dohody, mírové dohody mezi Izraelem a Palestinou s dvoustátním řešením,“ řekl Sánchez.Lídři EU budou jednat o krizi na Blízkém východě, řešit budou i dlouhodobé financování Ukrajiny