Ani otevření nového konfliktu v blízkosti EU podporu pro Ukrajinu neohrozí, shodují se evropští lídři. Předmětem pátečního jednání se stal také dvanáctý balík sankcí, jehož pozornost se přesouvá mimo jiné ke zmrazenému ruskému majetku.
Ukrajina se na říjnové Evropské radě dostala na pořad jednání hned dvakrát. Poprvé v rámci diskuze o víceletém finančním rámci, který řeší dlouhodobé financování válkou postižené země. A podruhé v kontextu důvěrně známého jednání o dodávkách zbraní.
Země EU přitom ani přes příchod nové krize, kterou situace na Blízkém východě představuje, na Ukrajinu nezapomněly a nadále zůstává jednou z hlavních priorit sedmadvacítky.
„V debatě bylo velmi jasné, že navzdory geopolitickému napětí na Blízkém východě se nadále soustředíme na podporu Ukrajiny,“ řekla novinářům po pátečních jednáních předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Podle ní má Evropa v plánu pokračovat jak v dodávkách tolik potřebných zbraní a střeliva, tak v poskytování finanční pomoci.
I česká strana je podle premiéra Petra Fialy spokojena s tím, že mezi státy panuje na důležitých tématech týkajících se Ukrajiny shoda. Jedním z nich je ochota pomoci Ukrajině v průběhu příští zimy. Lze podle něj totiž předpokládat, že dojde k opakování situace, kdy Rusko bude napadat kritickou energetickou infrastrukturu Ukrajiny.
„Pokud nebudeme Ukrajinu podporovat, tak to špatně dopadne – na tom je tu shoda,“ okomentoval.
Do závěrů z jednání se proto dostal i seznam materiálu, který by Ukrajincům „Evropská unie a její členské státy“ měly poskytovat: generátory, topná tělesa anebo osvětlovací zařízení.
Právě o to, kdo přesně má být poskytovatelem pomoci – zda „jen“ Evropská unie, nebo i členské státy –, se přitom vedly spory. Nikoliv v případě přímotopů nebo svítidel, ale v případě zbraní. U těch Maďarsko a Slovensko trvaly na tom, aby byla pasáž jmenující členské státy vypuštěna, a formulace se tak vztahovala jen k EU všeobecně.
U bodu, který se věnuje poskytování finanční a vojenské pomoci Ukrajině, tak najdeme „pouze“ Evropskou unii.
Shodu státy podle premiéra nalezly také v případě evropského směřování nejen Ukrajiny, ale i například Moldavska. „To je důležité před podzimní zprávou Evropské komise k rozšíření Evropské unie,“ zdůraznil premiér. To se dokonce podařilo prosadit do finálních závěrů jednání.
Na Evropské radě jsem se setkal se slovenským premiérem Ficem.
— Petr Fiala (@P_Fiala) October 27, 2023
Se Slovenskem nás pojí nejen společná historie, ale i nadstandardně dobré vztahy a my jsme se shodli, že musíme pracovat na tom, aby spolupráce našich zemí byla výborná i nadále. pic.twitter.com/lLbp0GKxtO
Ficova diplomatická klička
Překážkou další podpory by neměla být ani skutečnost, že jeden ze sedmadvaceti států včera Ukrajincům své zbraně posílat přestal.
Jak dříve informoval EURACTIV.com, Slovensko od čtvrtka – den po jmenování nové vlády a den, kdy začínala jednat Evropská rada mimo jiné na toto téma – zastavilo svou vojenskou pomoc Ukrajině.
„Nepodpořím žádnou vojenskou pomoc Ukrajině,“ uvedl k tomu slovenský předseda vlády Robert Fico (SMER). „Okamžité zastavení vojenských operací je nejlepší řešení, které pro Ukrajinu máme – EU by se měla změnit z dodavatele zbraní na mírotvorce,“ dodal.
Přestože se i podle těchto Ficových slov očekávalo, že se Slovensko projeví jako nový „troublemaker“, nakonec šlo podle svědků jednání vše až překvapivě hladce. Spolu s Maďarskem bylo Slovensko ve vyjednávání pragmatičtější, než jak se prezentuje před svým domácím obecenstvem.
To platí i pro Ficův příslib o stopce zbraní pro Ukrajinu. Přestože se novopečený slovenský premiér nechal opakovaně slyšet, že na Ukrajinu dodávat zbraně nebude, v jeho sdělení se stále nachází prostor pro diplomatickou kličku. Přestože Slovensko nebude své zbraně dávat k dispozici přímo Ukrajině, stále je může nabídnout na světovém trhu. A odtud už si mohou cestu k ukrajinským jednotkám najít relativně snadno.
Otázkou však zůstává, nakolik bude taková varianta prezentovaná i doma na Slovensku.
Dvanáctý sankční balíček na obzoru
Zatímco v minulosti se o hledání prostoru pro další sankce proti Rusku hovořilo zejména jako o „látání děr“ v již existujících a platných sankcích, otazník se již delší dobu vznáší nad zabaveným ruským majetkem, který se v EU nachází. Evropská komise by měla předložit návrh možného využití výnosů z ruských aktiv, řekla von der Leyen. Hlavní myšlenkou podle von der Leyen je zabavit neočekávané zisky ruských firem a přesměrovat je přes rozpočet EU na Ukrajinu. Politická shoda je tak již „odškrtnutá“: vedoucí představitelé EU tento plán podpořili. Mnohem komplikovanější však bude skutečné nalezení právní cesty, jejíž návrh by Komise nyní měla předložit. „Je zapotřebí zásadního pokroku v tom, jak by jakékoli mimořádné příjmy soukromých subjektů pocházející přímo ze zmrazených aktiv Ruska mohly být nasměrovány na podporu Ukrajiny a její obnovy,“ stojí v závěrech.Fico se vrátil do světel evropských reflektorů. S Orbánem se postavili proti dlouhodobému financování Ukrajiny